Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(10.30 hodin)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále pan zpravodaj Dub, poté pan ministr Gandalovič a paní poslankyně Šojdrová. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já jenom opravdu faktickou poznámku. Chtěl bych jenom podotknout, že velké americké vojenské základny, ty skutečně velké, ne ty, které budou mít posádku sto vojáků, jsou v mnoha zemích Evropy a jsou samozřejmě schvalovány na bilaterálním základě, byť tvoří páteřní síť ochrany NATO.

A pak bych chtěl podotknout k evropské obranné iniciativě, že všichni dobře víme, že Evropa, Evropská unie jako taková nemá ambici vybudovat vlastní protiraketovou obranu. To je skutečně rolí a úkolem NATO a ČR byla tou zemí, která právě americkou protiraketovou obranu do NATO přinášela. Děkuji vám.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr Gandalovič, připraví se paní poslankyně Šojdrová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážený pane předsedo, vážená Sněmovno, když jsem poslouchal pana místopředsedu Zaorálka s jeho sofistikovanými vývody o vztahu evropských priorit a NATO apod., tak trošku jsem si vzpomněl na to, co možná můžeme vidět všichni na svých televizních obrazovkách, kde shodou okolností běží Události před 25 lety. Nevím, jestli to sledujete, ale myslím, že to je velmi zajímavé. Je to zajímavé proto, že právě před 25 lety probíhaly v tehdejším západním Německu demonstrace občanů proti rozmístění raket středního doletu.

Je velmi zajímavé sledovat samozřejmě nejen to, co se dělo tehdy v Německu a v celé Evropě, je ale také velmi zajímavé sledovat to, jakým způsobem o tom referovala tehdejší komunistická propaganda. Když se dnes nad tím zamýšlíme, tak samozřejmě je jasné, že ne všichni, kdo tehdy byli proti rozmístění raket středního doletu v Německu, byli levicoví extremisté nebo komunisté, že to byli zrádci, kteří chtěli v podstatě předat ten prostor Varšavské smlouvě. Nepochybně to byli také chytří, rozumní lidé, jako je pan místopředseda Zaorálek, kteří argumentovali takovýmito podobnými argumenty.

Dnes, když se na to díváme v Událostech, jak pan redaktor Moravčík o tom moudře referuje, tak je na tom velmi zajímavé to, že vidíme zcela zjevně dvě věci: Za prvé, že se postoj lidí, kteří tehdy možná v dobré víře byli proti rozmístění raket středního doletu v Německu, náramně a podezřele hodil komunistické propagandě tehdejšího Československa. A za druhé, po 25 letech zcela jasně vidíme, jak hluboce se tito lidé mýlili.

Děkuji. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Já v těch dvou minutách se pokusím být velmi stručná ve své reakci na vyjádření pana místopředsedy Zaorálka.

Pan místopředseda není jediným z poslanců, který se může setkávat s našimi partnery z EU. Já jsem se včera vrátila z jednání výboru Rady Evropy z Lisabonu. Nejsou to kolegové z Rady Evropy, kteří se nás ptají, kteří nás nějakým způsobem napadají za dvoustranné jednání se Spojenými státy, ale jsem to já, kdo se jich ptá, jak se oni na to tváří, vysvětluji jim náš postoj, a musím říct, že jsem se nesetkala se záporným postojem k našemu bilaterálnímu vyjednávání. Jejich postoj se v podstatě shoduje s tím, co požaduje ČR, a to je začlenění do koncepce NATO. Jistě to je také součást jejich vnímání našich partnerů z EU.

Musím říct, že mě velmi mrzí, když se používá vyjádření možná nějakého individuálního subjektivního názoru. Ale zahraniční politika je také o diplomacii a já prosím, aby zde byla používána fakta - objektivní! Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou paní poslankyně Čurdová.

Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěla pouze říct, že paní kolegyně Šojdrová má tuto zkušenost. Já mám zkušenost zase trošku jinou. Je celá řada kolegů z Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která zastává postoje jiné, než o kterých tady hovořila paní kolegyně. A jsou to postoje kolegů i z jiných výborů, i z výboru politického. Dokonce i Rada Evropy měla tendenci na svoje jednání zařadit tuto smlouvu a diskutovat o ní. Nepodařilo se to pouze proto, že Parlamentní shromáždění se zabývá lidskoprávními otázkami a toto pojalo jako otázku bezpečnostní.

Takže paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, buďte tak hodná a říkejte, že ne všichni mají ten názor, který vy jste tady prezentovala! (Potlesk v řadách poslanců ČSSD.)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se o slovo přihlásil pan místopředseda Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Podotýkám, že nejsme v rozpravě.

A ještě nahlásím: pan poslanec Šeich má náhradní kartu 32.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom dokončím reakci na pana premiéra Topolánka. On má samozřejmě pravdu, že nám se nemůže líbit to, když se na zásadní témata scházejí schůzky čtyř největších států a představitelů čtyř největších zemí EU. Víte, ale vtip je v tom, že Česká republika svou politikou v posledním roce právě tím, že nebere vážně instituce Evropské unie, vlastně posiluje tendenci, aby se Evropa rozpadala na jednání těch nejsilnějších. Rozumíte, tenhle krok je vlastně další krok, který povede k tomu, že se bude posilovat skupina těch nejsilnějších, kteří si budou i otázky bezpečnosti řešit sami bez nás, protože my si jdeme prostě svou cestou a dáváme to najevo.

Víte, problém je v tom, že my si nevšímáme toho, že když se například rozhodovalo o porušování Paktu stability, tak to byla Evropská komise, která po Německu a Francii tvrdě vyžadovala, aby Pakt stability držely, a pak to byla právě mezivládní úroveň, na které se to prostě dohodne, že ti velcí nemusí. Takže instituce Evropy jsou ty, které vytvářejí ducha kolektivního rozhodování a společného rozhodování, kde mají daleko větší šanci malé státy. Ovšem když my děláme tyto kroky, jako je tato dvoustranná dohoda, tak tím vlastně společný postup narušujeme a budeme posilovat Evropu, ve které skutečně budou existovat dvě rychlosti, jak se o tom dnes právě mluví, bude to dvourychlostní Evropa, ve které prostě bude existovat skupina těch, kteří budou rozhodovat o všech podstatných věcech, ať to budou věci měnové, ať to budou věci bezpečnostní, a my si půjdeme někde na okraji svou vlastní cestou. Ovšem s daleko menším vlivem na společné evropské otázky!

Opakuji: Máme a měli bychom mít společný zájem na tom, aby v Evropě nerozhodovaly čtyři nejsilnější státy. Na to máme z minulosti špatné vzpomínky. Ale vtip je v tom, že máte špatnou strategii k tomu, jak toho dosáhnout! A tato smlouva bohužel směřuje k dissolution, k rozpouštění Evropy, k rozpouštění evropské bezpečnosti a je nakonec ve svých důsledcích proti zájmům ČR. Já doufám, že rozprava to ještě dneska ukáže!

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, mě až tak nezajímají názory poslanců Rady Evropy ani poslanců Evropského parlamentu. Mám pořád pocit, že jsme vyslanci a zástupci lidí téhle země! Proč se bojíme zeptat lidí téhle země, jaký na to mají názor? Proč se skutečně nezeptáme, když víme, že 75 % možná je proti? Proč se nezeptáme a proč začíná znovu platit o nás bez nás? Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Přerušuji bod 97 a zahájím bod

Nejdříve vám chci oznámit, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech o 30 dnů.

Nyní předložený návrh uvede ministryně obrany Vlasta Parkanová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

***