(16.50 hodin)
(pokračuje Fiala)
To, že máme dostatek přímých negativních informací, které by nás měly v Poslanecké sněmovně vést minimálně ke stejné pečlivosti při kontrolní činnosti ve vztahu k rozpočtu v porovnání s pečlivostí, kterou věnujeme jeho tvorbě, je zcela nabíledni. Nejde ovšem zdaleka jen o to, kolik peněz bylo neefektivně vynaloženo podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, to je jenom ona pověstná špička ledovce. Měli bychom se ptát, jaké cíle stojí za vynakládanými veřejnými prostředky.
Máme zde významná vydání na starobní důchody a další sociální zabezpečení. Proč se neptáme, zda mimo toho, že prostředky vydáváme, děláme dost pro to, aby byly tyto prostředky zdrojem skutečné sociální koheze a v neposlední řadě i dostatečně stimulující spotřeby? Mají naši senioři dostatek možností použít své prostředky i na něco více než na své fyzické přežití? Jak dbáme o to, aby existovala dostatečně pestrá nabídka pro seniory, taková, aby spíše stimulovala jejich aktivní účast, než z nich činila pouze trpěné existence? Lze péči o takovou nabídku ponechat pouze neviditelné ruce trhu? Jsem přesvědčen, že nikoliv.
Měli bychom se rovněž ptát, zda prostředky určené na platy státních zaměstnanců jsou s to zabezpečit plnění cílů, které si před sebe stát klade. Ví vláda, co lidé chtějí a potřebují od úředníků, učitelů, lékařů, vědců, policistů, vojáků, státních zástupců a soudců? Nebo jí stačí obecná frazeologie, kterou dlouhodobě slují vládní prohlášení, ale i většina ostatní vládní agendy?
Postrádám ve státním rozpočtu z hlediska obyčejného odpovědného hospodáře odpověď na otázku, kam nás navržené výdaje mají v jednotlivých oblastech života společnosti posunout.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu kolegovi Fialovi. Nyní tedy prosím o slovo pana poslance Antonína Seďu. Po něm je zde přihláška od pana poslance Jiřího Dolejše.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, sešel se rok s rokem a před námi leží návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009 včetně rozpočtových výhledů na roky 2010 a 2011. Podrobný pohled na rozpočet kapitoly 307 Ministerstva obrany na příští rok opět ukazuje na nedostatečné finanční zdroje související s plněním úkolů reformy Armády České republiky. Dokonce tvrdím, že navržený rozpočet nemůže naplnit ani úkoly transformace resortu Ministerstva obrany, kterou prosadila vláda a která měla reagovat na snížené branné výdaje při schvalování rozpočtu na rok 2008.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že výdaje na obranu v letech 2008 a 2009 neklesnou pod hodnotu 1,55 % hrubého domácího produktu. Pokud schválený obranný rozpočet na tento rok představuje podíl 1,43 % HDP, pak rozpočet kapitoly 307 na rok 2009 má dosahovat pouze 1,36 %. Vláda tímto návrhem nejenže neplní své vlastní programové prohlášení, ale neplní ani rozpočtový výhled na léta 2009 a 2010, který byl schválen v roce 2008. Pokud rozpočet očistíme o vysokou inflaci, pak výsledné saldo rozpočtu Ministerstva obrany ve stálých cenách klesá ještě znatelněji.
V minulém roce jsem upozornil na skutečnost, že poprvé v historii klesl podíl výdajů Ministerstva obrany na celkovém státním rozpočtu pod 5 %, konkrétně to je na hodnotu 4,89 %. Podíváme-li se na navrhovaný rozpočet na příští rok, pak tento poměr klesá dokonce na hodnotu 4,83 %. Musím zdůraznit, že takový rozpočet nevytváří dostatečné podmínky pro dosažení cílových operačních schopností české armády v původně zamýšlených termínech, a troufám si tvrdit, že bude velmi obtížné s takto navrženým rozpočtem udržet dosažené operační schopnosti našich vojáků.
Vážený pane premiére, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, nebudu tady dnes detailně rozebírat rozpočet Ministerstva obrany. Tomu poslouží výjezdní zasedání výboru pro obranu, ale přesto si neodpustím několik konkrétních poznámek.
V návrhu státního rozpočtu, konkrétně v kapitole Všeobecná pokladní správa, se oproti roku 2008 již nepočítá s výdaji na organizační zabezpečení výplaty nároků podle zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, v roce 2009 není počítáno s příspěvkem na činnost Československé obce legionářské, vláda neodsouhlasila ani příspěvek na činnost Svazu pomocných technických praporů a vojenských táborů nucených prací.
Návrh státního rozpočtu na rok 2009 kapitoly 307 Ministerstva obrany nevychází z priorit, které si vláda vytyčila ve svém programovém prohlášení. Návrh rozpočtu svědčí o neprovázanosti cílů daných současnou bezpečnostní strategií České republiky. Pokles armádních výdajů na financování reprodukce majetku z téměř 14 mld. Kč v letošním roce na navrhovaných 12,5 mld. Kč ukazuje na odsouvání tolik potřebné modernizace naší armády za horizont roku 2010. Ukazuje se, že Ministerstvo obrany postrádá obrannou strategii a dlouhodobou strategii rozvoje resortu, že schází dlouhodobý a z něj odvozený střednědobý plán rozvoje armády České republiky.
Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, vládou navržený rozpočet neodpovídá tolik potřebnému rozvoji operačních schopností, nevytváří dostatek finančních zdrojů k pokrytí potřeb modernizace armády podle standardů Severoatlantické aliance. Z těchto důvodů nepodpořím návrh státního rozpočtu na rok 2009.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé a střední části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní je zde s přednostním právem přihláška pana ministra kultury Václava Jehličky. Prosím, pane ministře, mikrofon je váš.
Ministr kultury ČR Václav Jehlička Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych tady chtěl nedramaticky reagovat na dramatické vystoupení pana poslance Jandáka několika věcnými informacemi.
Doporučoval bych, aby byl státní rozpočet lépe studován. Je pravda, že celkové výdaje kapitoly na rok 2009 jsou plánovány o 6 % nižší, ale je to díky tomu, že dochází a je plánováno Ministerstvem kultury nižší zapojení prostředků zrušeného Fondu národního majetku o 297 mil. Kč proti roku 2008, a to z důvodu dlouhodobé nepřipravenosti některých investičních akcí ještě z doby minulé, to je výstavba Národní knihovny, obnova Klementina, obnova Národního muzea. Tyto akce mají skluz, o ty peníze nepřicházíme, pouze je posouváme v čase. Stejně tak plánujeme nižší rozpočet v oblasti finančních mechanismů Norska z důvodu, že se hodnocení těchto fondů zdrželo v Bruselu. Jedná se mnohdy o velké investiční akce, kde je náročná příprava. Tu přípravu ovlivňuje mnoho subjektů, ne tedy pouze stát a jeho příspěvkové organizace. Dochází tedy k jinému rozložení v čase, ale ve skutečnosti je bez těchto výdajů, o kterých jsem hovořil, které se přesouvají a nepřicházíme o ně, návrh rozpočtu Ministerstva kultury o 31 milionů vyšší v roce 2009 než v roce 2008. Není tedy nižší.
Chtěl bych tedy ještě podtrhnout, že ve srovnání s rokem 2005 je navýšení rozpočtu pro rok 2009 vyšší o více než 2,5 mld. Kč a oproti roku 2006, kdy se zastavil vzestup tohoto rozpočtu, jak o tom hovořil pan poslanec Jandák, je návrh našeho rozpočtu na příští rok vyšší téměř o 2 mld. Kč. Takže není důvod zde vystupovat takto dramaticky, ale doporučoval bych, jak jsem řekl na začátku, lépe si ten rozpočet prostudovat.
***