(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Program Panel je zafinancovaný dobře a v roce 2009 hodlá uzavřít 2300 nových smluv na program Panel. Hodlá dotovat v průměru 2 % z celkových úroků. Pokud Státní fond rozvoje bydlení skutečně uzavře v příštím roce 2300 smluv, vznikne mu závazek z těchto smluv na 15 let zhruba ve výši 3,5 miliardy korun. Ty jsou na to samozřejmě alokovány, paní poslankyně. Ale skutečná potřeba zdrojů, skutečné cash, které bude v tom roce vyplaceno - v roce 2009 - činí pouze 1 miliardu 45 milionů, cca 1 miliardu, a to včetně povinností, které existují pro rok 2009 z dříve uzavřených smluv programu Panel. Tato částka je zahrnuta v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2009.
Ani letos, ani v roce 2009 není tedy Státní fond rozvoje bydlení omezován ve svých aktivitách právě programu Panel. Navíc ke konci roku 2009 bude mít tento fond ještě zůstatek půl miliardy korun. Já nevím, odkud čerpáte informace, já se vám snažím dát informace korektní, a to jsou ty, které jsem právě předložil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za odpověď panu premiérovi paní Poslankyně Halíková má možnost vznést doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Milada Halíková: Omlouvám se, pane premiére, ale nevím, odkud čerpáte informace vy, protože ty, které čerpám já z dostupných zdrojů, tzn. z ministerstva a příslušného fondu, hovoří o něčem jiném. Pro upřesnění: Pro letošní rok se dostala do státního rozpočtu dotace pouze ve výši 1,5 miliardy, což je zhruba třetina loňské částky. Takže prosím pěkně, jak si mám vysvětlit vaše tvrzení, že fond není omezován? Navíc žádosti začal letos přijímat až v dubnu, do této chvíle jich je téměř 1500, o částce 2300 žádostí, které mají být vyřízeny, jsem se nikde nedočetla. Takže počtům, které jste tady uvedl, opravdu nerozumím a ráda bych, kdybyste je mohl nejenom mně, ale hlavně občanům vysvětlit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl doplňující dotaz a k odpovědi na něj zvu k mikrofonu předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já nemíním ta čísla číst znovu. Já si myslím, že je velmi edukativní poslouchat jenom ta čísla o opravených bytech a o tom nárůstu, který je právě v posledních letech. Já k tomu nemám více co dodávat. Já vás ubezpečuji, že v tom programu na to, aby byli schopni ty peníze vyčerpat, je peněz dost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane premiére. Pátou interpelaci si vylosovala paní kolegyně Lenka Mazuchová. Prosím tedy, aby ji přednesla.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, moje otázka není vůbec záludná a přivedly mě na ni rozhovory v poslední době s několika podnikateli, protože na toto téma vy jste se oficiálně nikde nevyjádřil a mezi veřejností je o to zájem.
Navodím lehce situaci. Jsme svědky velmi negativního vývoje ve světové ekonomice a zejména v jeho jádru, v USA, které podle odborníků může přerůst do negativních důsledků velké ekonomické krize z 30. let minulého století. Obrovské ztráty, které nese největší ekonomika světa, budou mít dopady na celý svět, to znamená i na českou ekonomiku, která je velmi otevřená a závisí od exportu. V současné době situaci pociťujeme jenom střemhlavým pádem akcií na Pražské burze. Na druhé straně však vysoký kurs koruny, který je nadhodnocován převážně spekulačními obchody, vytváří pro naši ekonomiku velké nebezpečí. Ohlašovaný bankrot skláren a porcelánek Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus se 7 tisíci zaměstnanci je neklamným znakem velkého problému i v České republice.
Jak víme z dob velké deprese, tehdejší Česká republika patřila k zemím, která byla nejvíce postižena ekonomickou situací se všemi důsledky. V této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, vážený pane premiére, zda připravujete nějaká opatření, koncepci, konkrétní kroky pro podporu české ekonomiky, jejího exportu a hlavně vytvoření podmínek pro optimální kurs měny, který by napomohl rozvoji české ekonomiky. Například jednou z možností by bylo třeba vypracování plánu na náš vstup do eurozóny. Současně bych chtěla zdůraznit, že neočekávám od vás odpověď, protože věřím, že takhle neodpovíte: my nic, trh je za všechno zodpovědný, protože události v USA (upozornění na čas) jasně prokázaly, že bez citelných státních zásahů tomu tak nelze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím pana předsedu vlády o odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. To je téměř na hodinovou přednášku a ten prostor tady nemáme. Jenom pro pořádek - situace v Porcele, Crystalexu a v českém sklu a porcelánu, ta začala 21. 7. 2003 usnesením vlády, vaší vlády, paní kolegyně, vždyť tehdy fakticky byly ty smlouvy s českým sklem a porcelánem uzavřeny. Ti vlastníci jsou privátní osoby, fond Triton, který vznikl z kajmanských struktur, který sice - beneficientem tohoto fondu, pokud se k tomu bodu nedostanu, je sice Ministerstvo financí, ale těmito akciemi nedisponuje, a je to ČSOB.
Musím říci, že tou situací se velmi intenzivně zabýváme, ale já jsem pro privatizaci státních aktiv, ale nikoliv pro znárodňování ztrát. Český stát po roce 2004, kdy vstoupil do EU, nemůže dávat veřejnou podporu toho typu, kterou vy byste žádala. Já bych si ji přál taky, to znamená minimálně bychom zabránili vypínání, tak aby nebyla poškozena technologická zařízení, to znamená to je klíčové, to by byly ty ztráty miliardové. A pokud se dostanou ty firmy do konkursu, musíme doufat, že je někdo očištěné koupí.
K finanční krizi v USA. Myslím, že to je věc, která má dopady, globální dopady, má dopady na Evropskou unii, má dopady na českou ekonomiku. Ten návrh, který jsme zaznamenali, s nějakou subvencí 700 miliard dolarů, mi připadá, že neprojde, ale každopádně Amerika si řekla o velký problém a hypoteční krize - a z hypotečních úvěrů - eskaluje jako určitá infekce do celého světa. Já vás ubezpečuji, že přímý vliv tato krize na českou ekonomiku mít nebude. Bude mít například na španělskou. Predikce růstu španělské ekonomiky na příští rok je minus 0,3 %, to znamená ztráta. Mimo jiné proto, že výstavba infrastruktury ve Španělsku, hypoteční fondy, developerské projekty v Latinské Americe ovlivňují tuto zemi daleko více než Českou republiku.
Centrální banky v několika zemích dodávají na trh úvěry za miliardy dolarů, aby podpořily globální finanční systém. Samozřejmě, že po těchto intervencích se ten systém potýká s nízkou likviditou, což samozřejmě bude rezultovat nedostatek úvěrů, nedostatek peněz na trhu. České finanční trhy podle vyjádření České národní banky a podle analytiků jsou od této globální krize z velké části izolovány, mimo jiné proto, že nemají euro. To bych řekl jako jedno pozitivum proti těm negativům, která samozřejmě existují. Nevyžadují v této chvíli žádná opatření na podporu. Výjimkou je pražská burza, která jenom za měsíc klesla asi o 13 %, což je dáno tím, že akciový trh na ty impulsy reaguje okamžitě a také se okamžitě může vracet, protože pokud tam nebude faktický dopad, tak pokles může být vyrovnán nějakým postupným růstem. A nejsem takový analytik, abych vám predikoval, kdy k tomu dojde a v jaké výši.
Dá se předpokládat, že dojde ke zpomalení růstu americké ekonomiky. Dá se očekávat, že klesne domácí spotřeba, soukromá spotřeba v Americe, přenese se do EU a následně samozřejmě do České republiky. To se může odrazit, a ty predikce už to ukazují, samozřejmě ve zpomalení domácího hospodářského růstu, ale zdaleka ne tak masivně jako v ekonomikách závislých na té americké daleko víc. Vlivem velkých výprodejů a převzetí to nejspíš srazí ceny na finančních trzích. Kromě těch představitelných dopadů přicházejí v úvahu dopady na soukromé osoby, držitele amerických cenných papírů, pojištěnce, ústavy s americkým kapitálem apod. To všechno víme. K tomu si přidejme, a myslím, že velmi nekorektně, diskuse o inflaci - cena potravin a cena ropy je exogenní vliv, který ovlivňuje česká vláda velice málo, já bych řekl vůbec.
Co s tím můžeme dělat. Řešení, po kterém volají podnikatelé, řešení o rychlém zavedení eura, urychleně nejde, to přece dobře víme. Máme ode dne rozhodnutí zhruba tři a půl roku, dva a půl roku potřebujeme na pobyt v systému ERM2, fixní kurs mimo jiné, což si při zvyku této ekonomiky na plovoucí kurs a všechna pozitiva z toho vyplývající - nízká inflace a vysoký ekonomický růst v posledních deseti letech - vůbec nedovedu představit.
***