(15.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Přechod na fixní kurs české koruny znamená mimo jiné, že se zvýší inflace, že se zvýší cena vstupů, speciálně energií, že se výrazným způsobem zvýší ceny dalších vstupů, že se samozřejmě zvýší tlak na mzdy, což bude znamenat jediné, že jestliže podnikatelé ušetří něco na výstupu, zaplatí to na vstupu.
Jediné řešení, které vidíme dnes (upozornění na čas), poté co jsme, ať už úmyslně nebo neúmyslně, ekonomiku připravili na tyto exogenní vlivy, je dokončení reformy veřejných rozpočtů, zdravé veřejné rozpočty a reformy na výdajové straně rozpočtu. Je to jediná mast, a právě proto, že už některé kroky začaly fungovat, tak dopad na nás bude v řádu 1-1,5 %, nikoliv vyšší.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: S doplňujícím dotazem paní kolegyně Mazuchová.
Poslankyně Lenka Mazuchová: Děkuji za odpověď. Chápu, že časový prostor vám nedovolil se rozpovídat víc.
Mám ještě jednu otázku. Jestli bychom se dostali - byť vy říkáte, že můžeme, nemusíme, a ne v takové míře jako ostatní státy - do krize, jestli současná vláda je ochotna pomoci a začít jednat a jestli nemohou americkou krizí hrozit krachy našich některých bank. Myslím si, že za vaše odpovědi budou opravdu rádi podnikatelé. Není to nic záludného. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já neznám jediného premiéra na světě, který by od pultu ve Sněmovně oznámil krach nějaké banky. Jestli takového znáte, řekněte mi jeho jméno.
Bankovní systém v České republice je zdravý, není závislý přímo na finanční krizi ve Spojených státech amerických, sekundárně možná. Proto také nejsme schopni odhadnout dopady té krize. My se domníváme, analytici se domnívají, centrální banka se domnívá, že vzhledem k izolovanosti a mimo jiné díky tomu, že nejsme v této chvíli v eurozóně, ten vliv bude zdaleka menší než v ostatních evropských zemích. Daleko větší dopad na nás bude mít případná recese v Německu, protože tam umísťujeme v podstatě 40 % našeho exportu. Nicméně přímý vliv finanční americké krize na nás nebude.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla odpověď pana premiéra na pátou interpelaci. Šestou vznese pan kolega Jiří Polanský. Je to interpelace, která se týká dopadu veřejných financí na zaměstnanost zdravotně postižených. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Polanský: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, od 1. ledna 2008 platí v této zemi mimo jiné zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jeho součástí byla i novelizace zákona o zaměstnanosti. Mě zajímá jeden výsek ze všech těch možných upravených institutů, které proběhly přes tyto dva zákony, a to jaký byl jejich dopad na zaměstnávání zdravotně postižených osob, zda se případně potvrdily obavy, že dojde ke snižování počtu zaměstnavatelů těchto osob, obavy, které provázely přijímání zejména zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, samozřejmě mimo jiných obav a námitek. Jaký je stav osob se zdravotním postižením, pokud jde o jejich evidenci u úřadů práce, zda došlo ke snížení nebo ke zvýšení tohoto počtu a jakým způsobem zafungovala novela zákona o zaměstnanosti na zaměstnávání těchto osob.
Tyto dotazy kladu proto, že předpokládám, že minimálně za první pololetí roku 2008 jsou již k dispozici alespoň nějaké dílčí informace k tomuto byť menšímu, ale určitě závažnému tématu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu kolegovi. Pan předseda vlády má pět minut na odpověď na tento dotaz.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za dotaz. Já myslím, že je evidentní - a je to částečně odpověď na ten minulý dotaz, i když jenom dílčí, protože se týká veřejných rozpočtů - že velmi bouřlivé obavy ze snižování počtu zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, které jsme tady ve Sněmovně slyšeli, se neprokázaly. Ukážu to na číslech. Naopak, počet žadatelů o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zvyšuje a zvyšuje se i počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Počet uchazečů osob se zdravotním postižením vedených úřady práce se snižuje. Samá pozitiva a sociální jistoty - bez úsměvu, pane kolego.
Novela zákona o zaměstnanosti má zároveň pozitivní vliv právě na stabilizaci veřejných rozpočtů. To je alfa a omega toho, co nás čeká, pokud chceme opravdu čelit mimo jiné i té finanční krizi, která se rozšiřuje.
Dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu z posledních let se při tom všem za pololetí 2008 zastavil. To znamená, že dopady té reformy, toho zákona o zaměstnanosti, schváleného a platného od 1. 1. 2008, se týkají celé řady věcí a stav je veskrze pozitivní.
Jakým způsobem budou fungovat další návrhy, které byly schváleny v Poslanecké sněmovně 22. 8. a 18. 9. v Senátu. Já si myslím, že se ukáže i tady, že to je velmi citlivě dávkováno, a ta čísla to ukazují. V roce 2004 byla výše poskytnutého příspěvku zhruba 650 milionů, zaměstnavatelů bylo 485, přepočtený počet zaměstnanců necelých 10 tisíc. V roce 2005 736 milionů, 770 zaměstnavatelů, 14 tisíc přepočtených zaměstnanců. V roce 2006 1,41 mld., zhruba tisíc zaměstnavatelů, zhruba 20 tisíc zaměstnanců. V roce 2007, za který hodlám brát odpovědnost, 2 miliardy 187 tisíc, 1253 zaměstnavatelů, 24 614 zaměstnanců a první a druhý kvartál vykazují dohromady přes 1 miliardu příspěvku, zhruba 1354 zaměstnavatelů, permanentní nárůst, a zhruba 32 tisíc zaměstnanců.
Musím říci, že netvrdím, že to je ideální, nicméně stav je ve všech parametrech lepší než stav, který jsme přebírali, a všechny ty věci, které jsou velmi citlivě zahrnuty do zákona o zaměstnanosti, potvrdily svoji platnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zeptám se, zda je zde žádost o doplňující dotaz. Není. Pan poslanec Klein je dalším vylosovaným. Prosím proto, aby vznesl svoji interpelaci, která se týká zvyšování důchodů. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jaroslav Klein: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, z řad opozice velice často slyšíme, že důchodci jsou tou skupinou lidí, která je nejvíce ohrožena reformou veřejných financí. Pan kolega Škromach šel dokonce tak daleko, že v říjnu loňského v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas prohlásil, že vláda ve snaze šetřit je dokonce schopna vypustit valorizační pojistku.
Já se tudíž ptám: Mají mít důchodci takové obavy jako pan Škromach? Jaké jsou skutečné kroky vlády ve vztahu k důchodům a jaká bude reálná hodnota starobního důchodu v roce 2009?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já si vzpomínám na výkřiky v této Sněmovně, jak ODS, zločinná ODS, porušila svůj předvolební slib, kterým slíbila důchodcům výplatu tisícikoruny k důchodům. Já vás ubezpečuji, že je to k 1. 1. 2009 podstatně více. Připouštím, že v tom hraje roli inflace, a o tom se bavme, ale seriózně.
První zvýšení bylo od 1. ledna 2007, kdy došlo k nejvyšší valorizaci důchodů od roku 2001, a bylo to 508 Kč v průměru. Já se k tomu nechci vracet, ale za vlád ČSSD byly valorizace podstatně nižší, zhruba o 290 Kč ročně. Mimořádná valorizace důchodů o 470 Kč v srpnu 2008 reagovala samozřejmě na inflační nárůst, reagovala poměrně rychle. Od 1. srpna byla zvýšena základní výměra důchodů, která je jednotná pro všechny důchodce. Ta filozofie byla dána tím, že ve spotřebním koši důchodce inflace sehrála relativně stejnou roli, proto byly zvýšeny všechny důchody stejně.
***