(14.50 hodin)
(pokračuje Korytář)
Peníze na modernizaci infrastruktury vozového parku, ale hlavně na zajištění provozu osobní dopravy? Co bude následovat? Napřed omezení zejména víkendových spojů a poté rušení jednotlivých tratí. Ekonomika je totiž neúprosná. A to, pane premiére, tato vláda chce?
Pro připomenutí - vyjádřeno náklady na osobu a kilometr, náš stát investuje polovinu z toho co vedlejší Slovensko a pětkrát až šestkrát méně než Rakousko, Německo či jiné evropské státy. U nás jde a zřejmě i půjde o dlouhodobé podfinancování této ekologické dopravy se všemi dopady. Co na to říká koncepce vaší vlády, vaše vládní prohlášení a programy vašich koaličních stran? Pokud se nemýlím, všichni jste si, tak jako my, za páteřní dopravu vytyčili dopravu železniční.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla interpelace pana poslance Karla Korytáře. Prosím o odpověď předsedu vlády Mirka Topolánka.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji, pane poslanče, za dotaz. Nejdřív trochu do historie. Nebo radši ani ne.
Myslím si, že rozdělení železnice na kargo a osobní přepravu byl krok správným směrem. Mimo jiné proto, že pokud opravdu chceme řešit tranzit kamionové přepravy po našich dálnicích a rychlostních komunikacích, tak máme několik prostředků. Jedním z těchto prostředků je konkurenceschopnost českého karga, českého železničního karga, a částečný přesun hmot, které na železnici patří, zpátky na železnici.
Pokud by se nám podařil projekt se slovenským kargem, tak se dostáváme na pozici jednoho z lídrů na evropském trhu, třetí až čtvrtý podnik z hlediska přepravovaného objemu, s jednou hranicí na východní slovensko-ukrajinské hranici, s druhou na česko-německé, a tento podnik má šanci naplnit to, co si od něho slibujeme, to je konkurenceschopnost a takovou cenu za přepravovanou tunu nákladu, která umožní to, co od toho čekáme, to je využití železnice pro přepravování hmot a pro tranzit a kargo vlastní.
Co se týká osobní přepravy, já s vámi samozřejmě nemohu souhlasit. Protože ten problém, o kterém hovoříte, se týká regionální dopravy a tady ta ingerence krajů je zcela jednoznačná. Dopravní obsluha regionální dopravou, nebo základní dopravní obslužnost, je regionální starost. Celkově - jenom abychom věděli ten rozsah - ve všech oborech dopravy je dotována a ingerována z různých stupňů státní a veřejné správy 20 miliardami Kč. To rozhodnutí, jestli bude daná trať ponechána, nebo místo ní bude podporována pouze autobusová, je v tomto smyslu výrazně krajské rozhodnutí. A já si myslím, že všechny kraje takový generel dopravní obslužnosti už zpracovaný mají. Aspoň nevím, že by nějaký neměl.
Platí to, co říkáte vy, že dochází k prokazatelné ztrátě, a ta už nebude křížově hrazena z karga, ale umožňuje nám na centrální úrovni hradit samozřejmě přímo ze státního rozpočtu ten rozdíl a tlačit na optimalizaci tratí. Já neznám jiný způsob, jakým dosáhnout optimalizace našich tratí, které na rozdíl od Rakouska mají pořád c. k. charakter, c. k. síť a c. k. rozlohu.
To znamená já vám k tomu nic dalšího neřeknu, jenom to, že osobní doprava je financována řádně, bude financována řádně. A to, že kraje nechtějí podepisovat ty smlouvy, které dneska České dráhy fakturami po nich chtějí, pokládám za logické, ale musí se podílet na tom řešení aspoň natolik, aby definovaly trati, které z hlediska regionální obslužnosti nejsou potřebné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla odpověď. Pan poslanec Korytář může vznést doplňující dotaz. Prosím tedy.
Poslanec Karel Korytář: Pane premiére, kargo jste vysvětlil. Tady máme spíš obavu aby nedošlo k nejbližší době k jeho úplné privatizaci, ale to nechme stranou.
Železnice nejsou jen koridory, ale je to organický celek 9,5 tis. km tratí. Je to kapitál, který do budoucna dává možnost rozvoje ekologické dopravy. Já vím, že se jedná o kraje a o financování krajů. Samozřejmě zde ty peníze evidentně chybějí. Ale prakticky připomínám, že dlouhodobé podfinancování, o kterém jsem hovořil, je doplněno ještě výrazným škrtem v rozpočtu, který čítá téměř 7 mld., a za další, peníze, které při rozdělení karga a osobní železniční dopravy přešly na České dráhy za majetek převedený na Správu železniční dopravní cesty, z těchto 12 mld. dneska musí dráhy čerpat na zvýšené provozní náklady. Tyto peníze měly být určeny pro modernizaci. Takže někde se děje vážná věc. Opravdu ten zlomový moment nastal a nemůžeme to zúžit pouze na kraj, aby kraje rozhodly. Samozřejmě že rozpočtové určení nezvýšíme, zde musí zasáhnout stát a koncepčně musí rozhodnout, kterou dopravu bude podporovat. A železniční (upozornění na čas) - ano.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl doplňující dotaz. Pan premiér na něj odpoví v rozmezí dvou minut.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Stát se věnuje železniční dopravě velmi usilovně a já vás ubezpečuji, že letos na podzim nás čeká diskuse už nikoli o železničních koridorech, které tady byly postaveny, ale o nových tratích, které umožňují daleko vyšší rychlosti a které by právě měly řešit osobní přepravu v horizontu nejbližších 20 let, a železniční koridory by zůstaly fakticky pro kargo. Vy to dobře víte. Je to diskuse, která je náročná sama o sobě, protože představuje významné infrastrukturní stavby. Ale pokud se bavíme o investicích do infrastruktury, tak to je diskuse, kterou bych radši vynechal, protože se nedomnívám, že tato vláda by byla horší než ty minulé.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tím jsme se vypořádali se třetí interpelací. Čtvrtou vznáší paní poslankyně Milada Halíková. Prosím, paní kolegyně, abyste zaujala místo u mikrofonu a vznesla svou interpelaci.
Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vaší stranou a celou koalicí zmítají skandály. Nicméně to hlavní, čím by se měla vláda zabývat, jsou určitě starosti většiny občanů České republiky. K těm největším patří problematika bydlení. V oblasti bydlení se však občané dozvídají od vaší vlády jenom samé špatné zprávy. Ty, kteří bydlí v nájemních bytech, čeká další vlna zdražení nájemného. Ministr financí oznámil, že uvažuje o snížení státní podpory stavebního spoření, kde mohou lidé především získat do jisté míry výhodné úvěry na pořízení bytu. Bez potíží nejsou ani bytová družstva a sdružení vlastníků bytů, kteří odkoupili od obcí panelové domy. Podpora oprav a modernizace panelových domů ve známém programu Panel znamená nejenom pomoc při modernizaci a zkvalitňování bydlení obyvatel, ale také vlastně přináší i peníze do státního rozpočtu z daní z příjmů či z DPH od firem a jejich zaměstnanců. Státní fond rozvoje bydlení letos trpí značným nedostatkem finančních prostředků. Musel omezit nebo zcela zastavit mnoho jednotlivých typů podpor. Přestože jsem navrhovala zvýšení prostředků do tohoto fondu, při schvalování rozpočtu k tomu nedošlo. Zdá se, že řešit tuto situaci není v silách Ministerstva pro místní rozvoj.
A tak se chci, pane premiére, zeptat, zda a jak bude vláda řešit příjmy fondu, tak aby mohl plnit svou úlohu zejména v podpoře modernizace bytového fondu, panelových domů, a tím nepřímo i v rozvoji stavební výroby. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím předsedu vlády o odpověď na vaši interpelaci.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za otázku. Přestože vaše otázka směřuje k něčemu jinému, začnu odpovědí na vaše první dvě teze, které pokládám za hluboce nepravdivé.
Nájemné, které se dnes zvyšuje, přece není rozhodnutí této vlády. Pokud si dobře vzpomínáme, kolegyně a kolegové, bylo schváleno ještě v minulém funkčním období za vlády Jiřího Paroubka. Přestože fakticky, řekl bych programově, s tímto krokem souhlasím, nepřikládal bych tento krok této vládě a nenadával bych této vládě a byl bych rád, abyste to občanům sdělila.
Pokud se týká stavebního spoření, ten problém přece není v tom, že by chtěl někdo stavební spoření omezit. Ale stavební spoření pro výstavbu domů nebo nákup bytů už je dávno zneužíváno pro něco jiného a ta diskuse o stavebním spoření je buď rozšířit tento nástroj například i na studijní spoření, ale každopádně musí být využit na to, na co je určen. Dnes je stavební spoření využíváno na všechno jiné jenom ne na stavění bytů a stavění domů, až na výjimky, kdy se občané oprávněně obávají, že by o to stavební spoření mohli přijít. Dobře víte, že to nejde, že ty smluvní vztahy musí být ukončeny a že nikdo zrušení stavebního spoření v této chvíli nechystá.
Já vám jenom přečtu výsledky programu Panel v jednotlivých letech. Nejlépe je to vidět na počtu opravených bytů. Rok 2001 - 1600 bytů, 2002 - 4537 bytů, rok 2003 - 5684 bytů, 2004 - 8866 bytů, 2005 - 9032 bytů, 2006 - 45 073, rok 2007 - 100 140, celkem do této doby 174 932, z toho v roce 2007 přes 100 tisíc.
***