(11.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho stručnou zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které vidím přihlášku zpravodaje, která má přednost, a mám písemnou přihlášku pana kolegy Dolejše. Další přihlášky očekávám.
Pane zpravodaji, máte možnost ve svém nyní už osobním vystoupení, nikoli se zpravodajskou zprávou, v rozpravě.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že to, co je na této novele, kterou nám v tuto chvíli předkládá vláda, zvláštní, je, že ačkoli to pan ministr financí tady výslovně nezmínil, tak vláda odstraňuje chybu, kterou udělala v rámci takzvané reformy veřejných rozpočtů. Jestliže někdo udělal chybu, předpokládal bych, že na začátku něčeho takového by měla být omluva. Vláda by se měla omluvit za to, že do Poslanecké sněmovny předložila pozměňující návrhy, které nebyly dostatečně promyšleny, nebyly dostatečně projednány ani ve vládní koalici, natož s opozicí, a v tuto chvíli, po necelém roce fungování údajně promyšlené daňové reformy, navrhuje proto korekci, která se týká sazeb sociálního pojištění a týká se sazeb daně z příjmů.
Já jsem velmi postrádal ve vystoupení pana ministra financí Kalouska alespoň náznak toho, že se Ministerstvo financí omlouvá za to, že nezkomunikovalo ani ve vládní koalici dostatečně daňové změny, které Poslanecká sněmovna schvalovala pod velkým časovým tlakem ke konci loňského roku, protože musely platit od 1. ledna letošního roku, do kterých ještě vláda zasahovala prostřednictvím pozměňujícího návrhu pana předsedy vlády Topolánka přímo tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že omluva by byla na místě.
Druhá věc. Jestliže tedy vezmu za základ to, že se vláda snaží napravit pochybení směrem ke středním a nízkopříjmovým skupinám, pak je velmi zvláštní, že vláda toto nemyslí úplně vážně. My jsme se tady v Poslanecké sněmovně sešli už v srpnu letošního roku, abychom jednali na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny o vládních návrzích. Tato schůze byla svolána vládní koalicí a já musím říci, že když jsem se seznámil s programem této schůze, tak mě velmi překvapilo, že novela zákona o dani z příjmů, která již v té době byla předložena do Poslanecké sněmovny, tak ji vládní koalice nezařadila na program srpnové mimořádné schůze. Já kdybych předpokládal, že tato iniciativa je ze strany vlády a ministra financí míněna skutečně vážně, tak by přece mělo být snahou vládní koalice zařadit tuto novelu na program srpnové schůze, zejména tehdy, pokud je navržena účinnost od 1. ledna 2009. Nic takového se nestalo, a já se proto domnívám, že si vláda ve skutečnosti nepřeje nápravu tohoto stavu, že tato novela je předložena jen pro veřejnost, že tato novela je možná předložena jen pro část poslanců vládní koalice, kteří nejsou úplně disciplinovanými členy vládní koalice, a že ve skutečnosti pan ministr financí si nepřeje nic jiného, než aby tato novela nebyla přijata, a to nejen z rozpočtových důvodů.
Myslím si, že je dobré si uvědomit, že vláda sice na jedné straně navrhuje kompenzovat chybu v reformě veřejných rozpočtů snížením sociálního pojištění, otázka je, co to skutečně bude znamenat pro lidi, kterých se toto snížení sociálního pojištění dotkne. Vláda navrhuje snížit příspěvek na politiku zaměstnanosti a vláda navrhuje v rámci sociálního pojištění snížit příspěvek nemocenského pojištění, který platí zaměstnanci. Otázka je, co ve skutečnosti za toto snížení zaměstnanci dostanou. A já jsem přesvědčen, že za toto snížení dostanou v následujícím období horší zabezpečení v nemoci a horší zabezpečení v nezaměstnanosti. Je potřeba si uvědomit, že v rámci změny nemocenského pojištění již tak bez ohledu na tuto novelu dochází ke snížení sazeb nemocenského pojištění. Další snížení sazby bude znamenat velmi napjatou bilanci systému nemocenského pojištění v příštích letech. Myslím si, že ani vláda ještě není v tuto chvíli schopna přesně odhadnout, jak bude vypadat bilance systému nemocenského pojištění po spuštění velmi významné změny v tomto systému, která spočívá v tom, že náklady na nemocenskou se v první části přesouvají na zaměstnavatele.
Já jsem přesvědčen o tom, že v tuto chvíli, pokud by byla schválena tato novela znamenající snížení nemocenského pojištění, tak tady zakládáme příští deficit systému nemocenského pojištění. Ty dopady jsou v řádech miliard korun, a vláda není schopna garantovat, že systém nemocenského pojištění toto unese. Na jednu stranu se tedy vláda tváří, jako že napravuje chybu v rámci reformy veřejných rozpočtů, ale činí tak způsobem, který může prohloubit deficit systému nemocenského pojištění v následujícím období. Já jsem velmi rád, že se ten systém podařilo za vlády sociální demokracie dostat do přebytku, protože on vždycky přebytkový nebyl, a byl bych velmi nerad, kdyby současná vláda Mirka Topolánka, koaliční vláda ODS, zelených a lidovců, ten systém z přebytku, do kterého ho dostaly vlády sociální demokracie, opět dostala do deficitu. To nepokládám za rozpočtově odpovědné uvažování a rozhodování.
Pokud jde o snížení příspěvku na politiku zaměstnanosti, tady opět vidím riziko. Jestliže se nyní sníží odvody, které jsou používány v rámci rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, opět to pro poplatníka může v budoucnu znamenat horší přístup k podpoře v situaci, kdy se stane nezaměstnaným a bude potřebovat podporu ze strany státu. My sice dnes máme v České republice relativně nízkou nezaměstnanost - a já jsem tomu rád, že se díky silnému hospodářskému růstu, který nastartovaly a udržely vlády vedené sociální demokracií, nezaměstnanost snížila na minimum - ovšem i nadále tady zůstávají ohrožené skupiny, které potřebují aktivní podporu státu v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. A jestliže stát připravíme o zdroje na to, aby řešil aktivní politiku zaměstnanosti, tak současně těmto ohroženým skupinám říkáme, že jim v budoucnu vláda bude moci pomoci méně, protože na to bude mít méně finančních prostředků. To se přece týká zejména lidí starších 50 let, to se týká občanů v předdůchodovém věku, kteří potřebují aktivní pomoc státu v oblasti zaměstnanosti, to se týká žen s větším počtem dětí nebo rodičů, kteří se vracejí do zaměstnání po rodičovské dovolené - ti potřebují aktivní podporu státu. To se přece týká lidí, kteří mají nějaký zdravotní hendikep a opět obtížně shánějí zaměstnání i při stávající relativně nízké nezaměstnanosti, která je v České republice.
Já jsem přesvědčen o tom, že to, že vláda v tuto chvíli řeší chybu v reformě veřejných rozpočtů na úkor snížení odvodů na politiku zaměstnanosti, na úkor snížení odvodů do systému nemocenského pojištění, tak vzkazuje lidem následující: v budoucnu bude méně finančních prostředků na vaši nemocenskou, v budoucnu bude méně finančních prostředků na aktivní státní podporu politiky zaměstnanosti. A to já myslím, že prostě není dobře, protože jak zde zmínil pan ministr financí, ty časy, které nás čekají, nemusejí být nutně špatné, ale jsou minimálně nejisté. My nevíme, jakým způsobem se projeví dopad finanční krize ve Spojených státech z hlediska rozsahu zpomalení evropské a také české ekonomiky. A jestliže to nevíme, tak je podle mého názoru nejlepší ty systémy neměnit, nevychylovat je ani jedním směrem. Jestliže my ty systémy podvážeme na příjmové straně, tak v situaci, pokud by se nedej bože projevilo ochlazení ekonomiky ve větším rozsahu, tak stoupne nezaměstnanost a jsme v situaci, kdy budeme potřebovat prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti.
***