(18.30 hodin)
(pokračuje Zelenková)
Takže pokud lze v předloženém návrhu - teď hovořím pořád o tom komisionálním přezkušování - nalézt nějaký smysl, tak je to pouze v případě výchov a chování, tam vlastně dosud jakýkoli opravný prostředek chybí. Takže tady přezkušování aplikovat nelze a ten opravný prostředek tady potřeba je. Takže ano, takto s tím lze souhlasit.
Ještě bych krátce okomentovala další návrh, který se tam objevuje. Je to návrh, který umožňuje učilištím - teď to říkám terminologicky nepřesně záměrně, aby to bylo srozumitelné, všechno to jsou samozřejmě střední odborné školy - který umožňuje učilištím nabízet dvouleté nástavbové studium ukončené maturitní zkouškou. Domnívám se, že na místě jsou určité obavy o pokles kvality tohoto studia, této zkoušky. Nicméně na druhé straně maturita státní je na spadnutí, ta by měla být, a doufáme, že bude určitou garancí udržení této kvality.
Přestože poslední připomínka byla jenom na okraj, nikoli zásadní, přestože řada ustanovení má svůj smysl, musím se i já, díky těm zásadním, o kterých jsem hovořila, připojit k návrhu na zamítnutí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Mertinovou, zatím poslední přihlášenou do rozpravy.
Poslankyně Marcela Mertinová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, myslím si, že toto je novela normy, která je tak závažná, tak důležitá, že se tato diskuse kolem ní očekává. Je mi líto, že ne všichni jí věnujeme náležitou pozornost. Chtěla bych říci, že by si tu pozornost měla zasluhovat a zasluhuje, protože pakliže uděláme chyby, které budou schváleny, budeme dokazovat naší zejména učitelské veřejnosti, ale veřejnosti jako takové, že pro nás vzdělávání a výchova našich dětí není prioritou.
Já jsem jako členka školského výboru očekávala větší vstřícnost a větší spolupráci od pana ministra a vkládala do toho velké naděje. Ale skutečně je pro mě velkým zklamáním, že až 2. září se konala v podstatě naše jediná konzultační možnost nad touto normou. Toto říkám hlavně proto, že skutečně jestliže je jak v návrhu zákona, tak v celém jeho komentáři zdůrazněno, s kým vším byla celá tato problematika konzultována, je mi skutečně líto, že my nejsme tou součástí, jejíž připomínky by se braly jako berná mince odborníků.
Moje dvě kolegyně, moje dvě předřečnice už tady pohovořily o těch jednotlivých součástech, které považují za problematické. Já se teď oprostím od citace paragrafů a řeknu to svými slovy, tak jak to cítím.
V tomto návrhu novely je spousta dobrých věcí, myslím si, že záležitosti kolem změny dlouhodobých záměrů, kolem nostrifikací, kolem druhého výučního listu, a zejména jako speciální pedagog hodnotím velmi kladně přípravné školy, základní školy speciální a možnosti, které se v této novele dávají nebo připravují pro děti, které mají různá kombinovaná postižení, možnost, aby tyto děti se vzdělávaly i na oborech, které jsou součástí konzervatoře. Toto všechno jsou kladná hlediska, kladné věci, o kterých by se dalo říci, že by byla škoda vylít s tou vodou z vaničky i dítě.
Ale dámy a pánové, jsou tady věci, o kterých už bylo hovořeno. Já si tu připomínku neodpustím. V první řadě je tady ten, jak my říkáme, poslední ročník mateřské školy, instituce, s kterou se my jako Česká republika můžeme chlubit nejenom před celou Evropou, ale možná i před celým světem. Byli jsme to my, kteří jsme chtěli, aby učitelky mateřských škol šly studovat na bakalářské studium, byly tedy kvalifikovanějšími. A nyní se dělá všechno pro to, aby v podstatě ta výchova a vzdělávání - vzdělávání ve smyslu spíše výchovném - z mateřských škol se přesouvaly do škol základních. Je to skutečně velmi zásadní otázka a otázka odborná, zda základní školy stojí o to, aby tyto malé děti - já si troufnu říci malé děti, protože pro mě jsou pětileté děti malé - už na sebe, vzhledem k jejich vývoji ontogenetickému, k jejich fyzickým a duševním schopnostem, braly povinnosti školní. Vezměme si jenom v úvahu, jak nám dělá problém o několik více hodin sedět. Navíc ten režim školní je skutečně pro tyto děti, které dosud nedozrály, velmi náročný.
Já bych chtěla apelovat na odborníky na ministerstvu školství a v naší odborné veřejnosti vůbec, aby se nad tímto zamysleli, zda je to žádoucí, i přesto, že je tady tlak rodičů, kteří mají dojem, že mají nadané dítě, které nemá možnost jít co nejdříve do školy, jít se co nejdříve vzdělávat, a abychom brali skutečně tato přírodní hlediska v úvahu a nesnažili se to dětství dětem zkracovat. Myslím si, že pokud budou toto, co říkám, číst učitelky základní školy, tak se ke mně přidají, možná právě proto, že by jim tam chtěl být ten přípravný ročník tak moc a moc přidáván.
To, že má být poslední ročník mateřské školy zpoplatněn, a to, že je argumentováno, že to, že nebyl zpoplatněn, bylo kritériem, které mělo pomoci především sociálně znevýhodněným občanům, se domnívám, že je hledisko, které není dostatečným argumentem, protože právě i tyto - v uvozovkách - sociálně znevýhodněné skupiny mohou své děti potom dát do těch přípravných tříd na základních školách, a to si myslím, že by způsobilo vážné pedagogicko-psychologické problémy.
Dalším problémem, o kterém už hovořila kolegyně Zelenková, je problém, který je zde označen jako zjednodušení některých administrativních činností v rozhodování ředitele školy. Dobrou praxí bylo, že pakliže nesouhlasil žák, student nebo rodiče s výsledkem, tedy s vysvědčením, se známkami, tak to bylo vždy komisionální přezkoušení, které objektivně rozhodlo. Zase - byla by škoda, kdyby tyto staré praktiky nahradilo něco, co bude neobjektivní a co bude skutečně třeba velmi osobní.
Poslední věcí, o které bych se chtěla zmínit, je věc, která je tady označena jako upřesnění podmínek pro financování aktivit, které probíhají ve školách. Já jsem si to tady pro sebe pracovně označila "financování autoškol, svářečských kursů apod.". Chtěla bych trošku varovat před formulací, která je v § 160 k tomuto problému, protože - a to zase málokdo ví - je možné, aby škola jako státní instituce najímala soukromé instituce, které budou ve školách tyto praktiky, tyto kursy, toto vzdělávání provozovat. Já se potom ptám, proč jsou školy specializované na to, aby to provozovaly samy. Proč se nevyužívá těchto kapacit, které jsou.
Dámy a pánové, omlouvám se, že jsem tak dlouze rozebírala to, co jsem měla na srdci k tomuto problému, ale doufám, že pochopíte, proč se připojuji k názorům svých dvou předřečnic a navrhuji, aby tato norma skutečně byla zamítnuta již v prvním čtení.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, paní poslankyně. Přečtu počet dalších přihlášených, resp. jejich jména. Jsou to páni poslanci a paní poslankyně: Bičík, Bartoš, Grebeníček a Šojdrová. Prosím pana poslance Bičíka, aby se ujal slova.
***