(18.20 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Ale jediné, co se změnilo, byť na jedné schůzce jsme o tom již s Ministerstvem školství diskutovali - před rokem 2005 nám k zápisu do prvních tříd základní školy přicházelo zhruba 25 až 35 dětí, které nenavštěvovaly mateřskou školu. Když si vezmeme, že jsme měli 15 subjektů, tak to byly dvě děti v první třídě, které nenavštěvovaly mateřskou školu. Kdo někdy stál před prvňáky, tak ví, jaký to je problém, když mu přijde do třídy dítě, které nemá základní sociální, někdy i hygienické návyky. A co se změnilo po účinnosti tohoto zákona? Místo zhruba 30 dětí, které nechodily do mateřské školy, jsme měli v letech, kdy platil tento zákon, v prvních třídách pouze asi čtyři děti, které nikdy nenavštěvovaly mateřskou školu. A proto se mi zdá, i když toto je sice vzorek stotisícového města, že nikomu to nepřidá větší ekonomickou zátěž, nikoho to nediskriminuje, a myslím si, že náhrada, tak jak to uvádí zákon, aby byly zřízeny přípravné třídy a přípravné třídy speciální, a odůvodňovat to tím, že můžeme eventuálně, když nechceme za děti platit, můžeme dát děti do těchto přípravných tříd, tak si myslím, že není správný argument, a rovněž se domnívám, že nikdo dopředu za tyto děti nepředplácí mateřskou školu.
A pak, chtěla bych připomenout, že výši poplatku za mateřskou školu nenavrhuje ministerstvo ani stát, ale že si to vyhláškou navrhuje město a stejně tak zřizovatel nebo kraj vyhláškou stanovuje výši poplatku, který bude v mateřské škole vybírat, ale také podmínky, za kterých to bude odpouštěno. Proto si myslím, že tato věc by v tomto zákoně měla zůstat.
O dalších věcech, se kterými nemůžeme souhlasit nebo nesouhlasíme, budou hovořit ještě další kolegové, ale závěrem mi dovolte říci: Velmi naléhavě jsme předkladatele upozorňovali právě na tento problém, na problém zachování bezplatné třídy, bezplatného posledního ročníku mateřské školy. Nebyl akceptován, nebyl jaksi brán ohled na naše argumenty, a proto - je mi to sice líto, protože některé změny jsou velice důležité, jsou velice podstatné - budeme navrhovat zamítnutí tohoto zákona, této novely, v prvním čtení a rozhodně nebudeme pro zkrácení lhůty. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní se hlásila paní poslankyně Mertinová a potom, nemýlím-li se, paní poslankyně Zelenková, jestli jsem dobře postřehla. (Dávají si přednost.) Takže paní poslankyně Zelenková vystoupí jako první? Je tomu tak. Prosím, vážená paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, zákon 561 funguje od roku 2004. Byl to zákon průlomový a přinášel mnoho nového. Jako takový samozřejmě zasluhuje po třech a půl letech určitou revizi. Bohužel musím říci, že kromě řady dobrých věcí, kterým bych ráda dala svůj hlas, obsahuje tato novela i věci problematické, odborně velmi diskutabilní, a ještě horší je, že bohužel obsahuje i věci, které nejsou pro mě přijatelné vůbec, a to ani programově, ani věcně, ani koncepčně. O ustanoveních, která považuji za dobrá, nebudu z úsporných důvodů hovořit. Takže k ostatním, která považuji za více či méně nešťastná.
O zpoplatnění posledního ročníku mateřských škol už kolegyně hovořila. Já jenom dodám, že tady asi se neshodneme v řešení problémů veřejných služeb, ať už je to školství či zdravotnictví. My si prostě nemyslíme, že zpoplatnění těchto služeb je správná koncepční cesta k řešení těchto věcí.
Dovolím si ještě jednu poznámku, která mi vrtá hlavou. Já jsem několikrát slyšela pana ministra, jak říkal, že má svoji vizi, že má svůj sen, že má svoji představu, která spočívá v tom, že by bylo velmi správné a ideální, aby děti před základní školou navštěvovaly rok, anebo dokonce dva roky povinnou a bezplatnou předškolní docházku. Povinnou a bezplatnou, opakuji! My v současné době jsme vlastně na půli cesty k tomuto stavu, protože my máme jeden poslední rok před školou bezplatný. Takže místo abychom hledali cesty, jak to dokončit, tedy abychom hledali cesty k tomu, aby tento rok byl také povinný, tak místo toho to, že ho máme bezplatný, zrušíme a vracíme se vlastně zpět k bodu nula.
Jinak, kolegyně a kolegové, mi dovolte krátce okomentovat ustanovení § 52, které hovoří o přezkoušení žáka v případě pochybnosti rodičů o klasifikaci. Současný stav je takový, že rodiče žáka požádají do tří dnů a ředitel nařídí komisionální přezkoušení. Komise je příslušně složena dle příslušných předpisů. Komise tedy žáka přezkouší a rozhodne o tom, zda původní klasifikace odpovídá stavu věcí, anebo ji případně změní. Projednávaný zákon ale obsahuje návrh, který dává řediteli pravomoc rozhodnout o oprávněnosti rodičovského nesouhlasu se známkou bez jakéhokoliv přezkušování, jinými slovy, prostě známku zlepšit. Dle mého názoru je to velice nešťastné, protože klasifikace je přece základním nástrojem, díky kterému může učitel žáka motivovat, díky kterému může učitel na žáka působit, vést ho k systematické práci. Pokud by prošlo toto opatření, tak dle mého názoru to může vést k dalšímu poklesu autority učitele a celkově k dalšímu ztížení už dnes nelehké kantorské práce.
Já se zeptám: Bylo by snad dobré pro žáky, aby věděli, že když například jejich vlivný tatínek přijde do školy a jednoduše zařídí lepší známku, a to zcela legálně, podle zákona, bylo by to dobře? Nebo bylo by to snad dobré i pro ředitele, aby byl vystavován tlakům od takového podobného výše zmíněného vlivného tatínka, aby nařídil učiteli zlepšit známku?
Prosím pana ministra životního prostředí, aby nekomentoval můj projev! Maminka by také mohla přijít. Ano, to je pravda.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Prosím pana ministra, aby se zdržel poznámek, a vás všechny, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abyste snížili hladinu hluku v této místnosti. Děkuji vám.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Moje poslední otázka: Není toto opatření dalším krokem, které povede k poklesu prestiže pedagoga? Výroční hodnocení je přece výsostným právem kantora a snaha o objektivitu je jeho povinností a jeho profesní ctí.
***