(17.50 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Když jsem se zmínil o té poslední instanci, je zapotřebí říci, že ji definujeme, řekněme, kdo bude mít jakou povinnost. Musíme ale také říci, že to bude za úplatu, musíme umět definovat, jak úplata bude vypadat. Musíme také říci, že ten, který sjednal obchod a pak jej nedodržel, bude nějakým způsobem sankcionován. Řeknu příklad. Není možné si sjednat velmi výhodný obchod s nějakým obchodníkem a ten nedodrží podmínky, já pak veškerou tuto činnost převedu na toho, kdo bude ze zákona povinen dodat plyn či elektřinu. Dostaneme se do situace, jak k tomu přijde ten, kdo má dodat, když nebyl tím hlavním sjednavatelem. Když to budou velké objemy, může to být opravdu problém. Když to budou malé objemy, domácnosti atd., tam samozřejmě tak velký problém nevidím. To je např. jedna úvaha, jedna myšlenka k diskusi, že bychom si měli říci, jak opravdu v tom nějakém praktickém modelu bude vypadat např. ona otázka poslední instance neboli dodávky poslední instance.
Co se týče určité správní či kontrolní rady u Energetického regulačního úřadu, je to možné, není to nezbytně nutné. Bude-li to vést k pružnější činnosti tohoto úřadu, nemám s tím nějaký výrazný problém.
Co se týče otázky, zda máme do jisté míry porušit princip, který se dlouhodobě drží, a to že kdo vyvolá investici, tak ji platí. Dejme tomu, že jistým způsobem chceme tento princip porušit. Chceme ho porušit v tom, že v jakési uzavřené zástavbě bude platit, že distributor bude určitým způsobem povinen připojit nový subjekt na své náklady. Já to říkám s vědomím, že samozřejmě možné je vše, ale musíme si uvědomit, že toto jsou věci, které samozřejmě budou jistým způsobem plošně zvyšovat - byť v halířích, ale budou zvyšovat - cenu energie. Jestliže dnes platilo, že buď se investor, který vyvolal investici, spolupodílí nebo ji plně hradí, tak samozřejmě část - neříkám, že to platí plošně - tohoto segmentu bude osvobozena. Dnes, jestli se z hlavy nepletu, tak u elektřiny platí, že do 50 metrů je přípojka zdarma, jestliže to rozšíříme na nějakou uzavřenou aglomeraci, nebude platit 50 metrů, ale můžou platit delší rozměry.
Myslím si, že toto jsou všechny věci, které jsme v hospodářském výboru připraveni diskutovat, nalézt případně určité konformnější definice tak, aby spokojený byl jak zákazník, tak ti, kteří se v trhu s energií pohybují. Musíme nalézt určitý vyvážený mix.
To je zhruba k mé zprávě vše. Doporučuji, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení a přikázán hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím.
Poslanec Jiří Krátký: Dámy a pánové, pozdní odpoledne je tady. Velmi stručně. To, co pan ministr řekl, je to opravdu velká změna, velmi významná změna. Já se domnívám, že si zaslouží, aby tato změna tohoto energetického zákona byla přidělena i k posouzení výboru pro životní prostředí, tak aby posoudil druhého největšího znečišťovatele, druhého největšího poškozovatele našeho životního prostředí i v tomto smyslu.
Souhlasím s panem kolegou Vojířem, který hovořil o tom, že dnes energetika je tržní komoditou, nebo energetika jako taková. Jsem ale rád, že ministerstvo zapracovalo ještě poslední zbytky veřejné služby, čímž energetika až donedávna desítky let byla, a to je třeba připojení v intravilánu elektrické energie.
Takže můj návrh je - přidělit výboru pro životní prostředí, aby mohl výbor svými zkušenostmi kladně zasáhnout do tohoto za změny zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji. Čili návrh zní - návrh na přikázání kromě hospodářského výboru také výboru pro životní prostředí. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud ne, rozpravu končím. Nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí.
Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které jsem zahájil a které má pořadové číslo 35. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 176 poslanců, pro bylo 145, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Pan poslanec Krátký navrhl, aby se návrhem zabýval také výbor pro životní prostředí. Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 36. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 176 poslanců, pro bylo 78, proti 41. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a že mohu ukončit první čtení této vládní předlohy.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní se budeme zabývat bodem
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 573/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr školství pan Ondřej Liška. Vážený pane ministře, ujměte se slova. (V sále je hlučno.)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, z pověření vlády uvádím tedy do prvního čtení návrh novely zákona číslo 561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Účelem návrhu bylo naplnit některé úkoly stanovené v programovém prohlášení vlády a zpřesnit, popř. nahradit některá ustanovení školského zákona, jejichž aplikace je nejednotná nebo problematická, popř. působí v praxi výkladové obtíže.
Vy se možná dobře bavíte, ale já vás přesto požádám o pozornost, protože tato novela je důležitá.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane ministře, zkusím to učinit za vás. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás, abyste věnovali pozornost projednávanému zákonu. Ty z vás, kteří nemají zájem vyslechnout úvodní slovo pana ministra, aby své hovory realizovali v předsálí. Děkuji vám velice.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji, paní předsedající. Všechny změny, které byly oproti dosavadnímu znění zákona navrženy, reagují na změny ve společensko-politické situaci a na zkušenosti s aplikací jednotlivých ustanovení školského zákona v praxi. V souvislosti s postupem kurikulární reformy a vyvíjejícími se prioritami státní vzdělávací politiky byla pozornost věnována téměř všem oblastem vzdělávání v regionálním školství. Předkládá se proto rozsáhlejší návrh na novelizaci školského zákona, který reaguje na aktuální vývoj vzdělávací soustavy a vede k odstranění zmíněných nedostatků právní úpravy.
***