(17.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Takže končím první čtení tohoto návrhu s konstatováním, že návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému.
Dalším bodem je
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 566/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede opět ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, pane předsedající. Tato novela energetického zákona, jak se mu říká, je poměrně rozsáhlá, nicméně není revoluční - to bych chtěl předeslat. Týká se několika oblastí, které se pokusím ve stručnosti popsat, a byla napsána prostě proto, že od přijetí energetického zákona uplynulo už několik let a doba a Evropská unie si žádají určité korekce.
Takže za prvé, obsahem návrhu je transpozice směrnic a nařízení, které v průběhu doby byly přijaty na půdě Evropské unie, zejména směrnice o energetických službách, bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu a zakotvení mezinárodní spolupráce provozovatelů přenosových a přepravních soustav.
Druhým okruhem, který je předmětem vládního návrhu, je snaha zjednodušit a snížit administrativní zátěž podnikatelů v energetice. Tak např. v plynárenství se licence bude udělovat jen pro nakládání se zemním plynem, ostatní druhy plynu, nejedná-li se o dopravu potrubím nebo pro více zákazníků, bez licence. Regulační výkazy se redukují, budou je předkládat Energetickému regulačnímu úřadu pouze ty větší nebo největší podnikatelské subjekty. K udělení licence se již nebude předkládat podnikatelský plán. Důležitá změna je prodloužení licence na obchod s elektřinou a plynem, což podle stávajícího zákona není možné; obchodník musí znovu, když mu doběhne ta doba, na kterou má licenci, absolvovat celou licenční proceduru včetně předkládání všech už jednou předložených dokladů. Bude zrušena státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny, nyní to je nad 30 megawattů výkonu přímých vedení a zdrojů tepla. V podstatě když jsme se nad tím zamysleli, tak jsme zjistili, že vlastně ta autorizace je proces, který je téměř duplicitní k procesu, který pak probíhá při řízení podle stavebního zákona.
Třetím okruhem je reagování na rozvoj, řekněme, tržních vztahů v energetice, které byly založeny dnešním energetickým zákonem, a ty vztahy se nějak rozvíjejí. Operátor trhu, který organizuje trh s elektřinou, se bude napříště zabývat i obdobnými procesy v plynárenství. To byla taková výjimka nebo anomálie, kdy vlastně organizátorem trhu v plynárenství byl jeden z těch největší nebo ten největší plynárenský podnik. Velká diskuse byla ohledně přístupu třetích stran k podzemním zásobníkům plynu. Nakonec jako nejrozumnější a z tržního pohledu nejsprávnější navrhujeme zachovat sjednaný přístup třetích stran s tím, že pravidla přístupu bude schvalovat nebo schvaluje Energetický regulační úřad.
Čtvrtým okruhem je odstranění ustanovení, která už jsou překonána. Například pasáže týkající se termínu otevírání trhu s elektřinou a plynem nebo zrušení některých pojmů, jako třeba dneska oprávněný zákazník a chráněný zákazník. To již nemá smysl, po otevření trhu už to je jenom zákazník.
Pátým okruhem jsou některé změny, které byly diskutovány i minule, např. velmi diskutovaná věc, která bude nepochybně diskutována i teď v hospodářském výboru, je řešení úhrady za přípojky nízkého napětí. Doposud je to tak, že distributor hradí přípojku do 50 metrů vzdálenosti. My navrhujeme změnu v tom smyslu, že provozovatel distribuční soustavy uvnitř zastavěného území, to znamená v intravilánu, bude platit všechny přípojky nízkého napětí a vně zastavěného území, v extravilánu, bude hradit přípojky do délky 50 metrů. To znamená, že je to zvyšování komfortu pro uživatele. Co se týče plynu, nepochybuji, že opět zazní požadavek, aby podobný postup byl upraven i pro přípojky plynu, ale tam znovu budeme argumentovat, že prostě mezi přípojkou elektřiny a plynu je podstatný rozdíl spočívající v tom, že kdo si pořídí přípojku elektřiny, tak ji v 99,9 % nakonec i využije. Kdo si pořídí přípojku plynu, tak díky tomu, že existuje substitut k tomuto médiu, tak ji často nepoužívá, a pak by se stalo - a už to tak dneska i je - že takzvaně v zemi jsou miliardy korun.
Novela vychází vstříc i ochraně životního prostředí, kdy se nově zavádí povinnost - předpokládám, že pan ministr životního prostředí teď poslouchá - chránit ptactvo před poškozením elektrickým proudem, to je povinnost provést technická opatření k ochraně ptactva na stožárech elektrického vedení do napětí 110 kilovoltů. Snižuje se věk pro vstup do podnikání v energetice na 18 let, což je běžná praxe, a upravují se některá ustanovení o dodavateli poslední instance. Dodavatele už nebude vybírat regulační úřad, ale ze zákona to budou obchodníci na jednotlivých vymezených územích.
Nakonec poslední změnou, kterou navrhujeme v rámci státní správy v oblasti energetiky, je zřízení nového orgánu u Energetického regulačního úřadu, pětičlenné rady jmenované na pět let. Je to v podstatě obdoba, do jisté míry opsáno to, co tuším před čtyřmi nebo pěti lety bylo schváleno v obdobném regulačním úřadu, Českém telekomunikačním úřadu, a ze zkušenosti za těch pět let fungování kolektivního orgánu ČTÚ, má zkušenost je taková, že se tento institut velmi osvědčil, a proto navrhujeme jeho obdobu i zde.
To jsou, dámy a pánové, hlavní změny této novely. Těch změn je tam samozřejmě více, některé jsou vyloženě technické, a já se těším na jednání v hospodářském výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Martinu Římanovi a prosím zpravodaje pro prvé čtení Oldřicha Vojíře, aby se ujal slova.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, pan ministr poměrně zevrubně, téměř se mi chce říci, že paragraf po paragrafu, vypíchl ty věci, které opravdu tato novela mění.
Je nutno říci úvodem, že kdyby nebyla z nějakého důvodu přijímána, tak ten náš systém v drtivé většině funguje. A bude-li přijata, tak to budou určitě věci, které budou pozitivního charakteru, a docílíme toho, aby ten systém, který již funguje, se na jedné straně zbavil některých věcí, které možná mohly být vykládány dvojace nebo byly určitou komplikací, a na druhé straně zavedeme některé mechanismy, které v rámci tržního hospodářství, v rámci energetiky, to znamená plynu, elektřiny a částečně tepla, mají zajistit to, aby odběratel, pokud např. třeba i ne svou vinou se dostane do situace, že mu není dodávána buď elektřina, nebo plyn, tak aby takovouto dodávku mohl dostat. Je jen otázkou, abychom tyto mechanismy nastavili korektně.
***