(17.20 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já opět děkuji za slovo. Je to novela spíše technického charakteru. Její předložení je vyvoláno potřebou dořešit především otázku vlastnictví příspěvkové organizace, která není zřízena organizační složkou státu, ale je zřízena územním samosprávním celkem, nebo dokonce dobrovolným svazkem obcí. Dosavadní znění některých ustanovení zákona totiž vyvolává nejednoznačný výklad, zda příspěvková organizace hospodaří pouze s majetkem svého zřizovatele, anebo zda tento majetek může vlastnit.
Předmětem novely je rovněž zpřesnění některých ustanovení upravujících působnost územního samosprávného celku a svazku obcí. Některá ustanovení se zpřesňují tak, aby bylo jednoznačné, že se týkají dobrovolného svazku obcí, a dokonce reagují na skutečnost, že vznikly regionální rady regionů soudržnosti a i ty mohou být zřizovateli příspěvkových organizací.
Podrobněji a přesněji se upravuje porušení rozpočtové kázně. V souvislosti s tím bylo nutné novelizovat i některá ustanovení zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze, protože i tam všude je potřeba rozpočtovou kázeň dodržovat.
Do návrhu zákona bylo zapracováno i zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona, neboť od nabytí účinnosti od 1. 1. 2001 došlo k jeho několika úpravám a pokládáme za potřebné to zpřehlednit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení. Tím je pan poslanec Vladislav Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan ministr byl hodně skromný. Prohlásil, že tato novela je pouze technická. Je tam skutečně celá řada technických zpřesnění, ale ona je významná. Významná jak pro samosprávy obcí, samosprávy krajů, poněvadž se dotýká nejen oné záležitosti, o které mluvil pan ministr, tedy záležitosti spojené s vlastnictvím majetku příspěvkovými organizacemi. Tato pasáž je velmi významná, poněvadž zatím skutečně docházelo k nejednotnosti výkladu, zda příspěvková organizace může, nebo nemůže vlastnit svůj majetek, samozřejmě také v souvislosti s tím, zda může, či nemůže takový majetek daňově odepisovat. To všechno jsou záležitosti velmi významné. Myslím, že podoba návrhu v této věci zaslouží určitě pochopení Poslanecké sněmovny, zaslouží souhlas Poslanecké sněmovny i souhlas zpravodaje.
Tento tisk 542 také upravuje záležitosti spojené s porušením rozpočtové kázně. Tam samozřejmě dochází k některým významnějším záležitostem, především ve spojení s tím, kdo by na úrovni obcí a krajů měl rozhodnout o porušení rozpočtové kázně a o uložení příslušných sankcí, jako je odvod prostředků do rozpočtu územně samosprávného celku anebo zaplacení penále. Tady musím říci, že předložená novela navrhuje tento úkon převést z definované samostatné působnosti obcí a krajů do pravomoci obecních a krajských úřadů. Je to však metoda - a tady je třeba zpozornět - která vede poprvé cestou zákona k delegování samostatné působnosti těmto úřadům, nikoliv orgánům obecním či krajským, což je předmětem oprávněné kritiky ze strany krajů, ale i obcí.
Dle mého soudu, protože tato novela předpokládá, že dokonce i o prominutí penále a sankce by rozhodoval úředník, by rozhodoval příslušně obecný a krajský úřad, je tady vhodnější rozdělit pravomoci stanovení příslušných sankcí za porušení rozpočtové kázně od pravomocí prominout nebo částečně prominout povinnosti vyplývající z těchto sankcí. Ve druhém případě je nepochybné, a já se tak domnívám, že na úrovni obcí či krajů, kde existuje kombinovaný výkon, tedy jak státní správy, tak samosprávy, toto nemůže činit úředník, ale ten, kdo o poskytnutí dotace rozhodl.
Tyto věci a některé další je však možné určitě doladit ve druhém čtení, stejně jako nově definovaný systém správních deliktů. Koneckonců Svaz měst a obcí navrhuje vypustit § 22a, nově vložený paragraf z tohoto zákona. Myslím, že dochází k vymezení správních deliktů i v těch případech, které mohou v praxi vyvolávat interpretační nejasnosti.
Stát má přirozeně právo a pravomoc upravovat procesní povinnosti obcí i krajů, a to i ve vztahu k povinnostem spojeným s rozpočtovými pravidly. Nicméně je vždy třeba posoudit, zda tato ambice nevede k přílišnému zasahování státu do fungování samospráv nad rozumnou mez. To považuji za mimořádně důležité. Očekávám, že k vybalancování této normy určitě dojde v průběhu druhého čtení, a sice především na půdě rozpočtového výboru, a to ve spolupráci, což podtrhuji, s Ministerstvem financí; jinak to u těchto norem nelze.
Myslím, že tato norma nepatří mezi ty, kde dojde k nějakému silnému politickému střetu v Poslanecké sněmovně. Spíš je třeba předcházet potřebám dalších novelizací či potížím při aplikaci některých ustanovení. Kouzlo takových zákonů totiž vždy spočívá v mnoha případech v jednotlivostech.
Přes tyto dílčí výhrady, protože je to norma, která skutečně není úplně technická, jako zpravodaj doporučuji propuštění tisku 542 do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče, a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Dívám se, zdali se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, zda nemá někdo nějaký další návrh, jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 32. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru rozpočtovému, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 166 poslanců, pro bylo 132, nikdo proti, takže návrh byl přijat. Tisk jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru a mohu konstatovat, že prvé čtení tohoto vládního návrhu zákona je u konce.
Nyní se budeme věnovat dalšímu bodu, kterým je
14.
Vládní návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně kterých zákonů
/sněmovní tisk 548/ - prvé čtení
Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který je pověřen vládou, aby se ujal slova a tisk odůvodnil.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych odůvodnil návrh na vydání zákona o nakládání s těžebním odpadem, k čemuž impulsem je jako v mnoha případech směrnice Evropského parlamentu a Rady, v tomto případě z března roku 2006, o nakládání s odpady těžebního průmyslu. Předem avizuji, že návrh zákona nepřekračuje nikde rámec směrnice, pouze jsou implementovány povinnosti, které ukládá zmíněná směrnice. Spolupředkladatelem zákona je společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu i Český báňský úřad.
Oč jde? Jde o některé povinnosti, které těžební organizace, ale také stát budou mít při nakládání s těžebním odpadem.
***