(10.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
První věc, která mně připadá zcela zásadní - my máme dnes v rukou novou bezpečnostní národní strategii Polska, a podívejte se na to, jak vypadá v této strategii analýza hrozeb. Zjistíte, že Poláci v poměrně zajímavé, kvalitní analýze konstatují, že hlavní hrozbou pro Polsko je energetická bezpečnost. Na prvním místě energetická bezpečnost. Nenajdete tam ani Írán, ani mezikontinentální balistické střely v této polské analýze. Dokonce z toho jednoznačně vyplývá, že oni nepokládají Írán za hrozbu pro Polsko. Říkám to zjednodušeně, ale je to podle mne přesné - tohle je obsah polské analýzy. Prostě priority hrozeb v polské debatě dopadají jinak. Rozhodně nevedou k tomu, že by Poláci byli přesvědčeni, že se tento systém má budovat. V té analýze se dokonce mluví o rizicích, které by umístění toho systému v Polsku pro Polsko mělo.A vypadá to tak, že nejenže to nesnižuje bezpečnost Polska, ale dokonce by to znamenalo vytváření některých nových rizik. A připomínám, že polská strana se právě proto obrátila na Spojené státy a požádala je v případě, že by se tento systém rozmisťoval, o posílení polské obrany. A jedná se o sumu v řádu několika až dvaceti miliard dolarů. V této chvíli je jasné, že Spojené státy nejsou schopny o takové sumě vážně jednat.
To znamená já nesouhlasím s tím, co řekl pan premiér, a je mi líto, že o tom nemůžeme důkladněji diskutovat. Já nesouhlasím s tím, že v Polsku debata, jednání mezi Spojenými státy a Polskem normálně běží. To není pravda. Přece je dnes evidentní, že Polsko nebude se Spojenými státy - rozhodně do volby nového amerického prezidenta se na žádné smlouvě nedohodne a že má dnes jiné priority v analýze hrozeb, než je systém protiraketové obrany Spojených států.
Žádná koordinace v tuto chvíli mezi Polskem a Českou republikou de facto neexistuje. A mě by samozřejmě zajímalo, v čem je bezpečnostní situace v České republice tak odlišná, než je polská. A co mě dvojnásob mrzí, že jsme v České republice nebyli schopni, než o takové bezpečností věci rozhodneme, si také otevřít debatu nad národní bezpečnostní strategii, která je poslední z roku 2003 a je podle mě dnes stará, ale i v této Sněmovně si pro české podmínky ujasnit, kde jsou hrozby v České republice. Je toto skutečně odpověď na něco, co nás skutečně ohrožuje, je to podstatné? Tohle jsme tady nedokázali. Já tady cituji z nějaké polské analýzy, místo abychom měli v rukou vlastní českou analýzu hrozeb, ze které by vyplynulo, jak vážná tahle věc je a jestli skutečně je odpovědné podepisovat podobnou smlouvu se Spojenými státy.
Rozumíte, z toho, co se píše v polské analýze, je minimálně pravda, že v žádném případě tento systém protiraketové obrany je nějakou oázou bezpečnosti. To prostě vůbec pravda není, tak jak zaznělo svého času z úst premiéra. To je jedna věc. Padl princip, o kterém se kdysi mluvilo, že radiolokátor v České republice je přímo svázán se systémem antiraket v Polsku a že pouze jako celek může být pojednán. Dokonce si pamatuji věty, které kdysi zazněly, že pokud nebudou antirakety v Polsku, tak o radaru nebo radiolokátoru nemá smysl v České republice mluvit. Tyhle výroky zazněly z úst představitelů vlády, náměstka Pojara, dalších. A to se dá doložit z médií. Tohle vypadá, že neplatí. Prostě to, že Poláci dospěli k jinému názoru, jako kdyby v této chvíli nehrálo roli.
Takže jsme v tom dnes sami. A nejen že nás Polsko opustilo, ale já ještě musím upozornit na jednu podle mě významnou věc, která se stala ve Spojených státech samotných, možná že někteří jste to zaregistrovali. Do této chvíle existovalo usnesení Kongresu, usnesení senátního výboru pro armádu, který přijal usnesení, ve kterém byly dvě podmínky pro schválení rozpočtu na tento systém ve střední Evropě. Ta první byla uzavření bilaterálních dohod s Polskem a s Českou republikou a ta druhá byla, že není možné schválit finanční prostředky na tento systém, dokud neuplyne 45 dní od doby, kdy Kongres obdrží zprávu od federálně financovaného výzkumného a rozvojového střediska, které zhodnotí nezávislým způsobem existující alternativy raketové obrany v Evropě. Toto usnesení výboru pro armádu v Senátu se opíralo o to, že antiraketa, která je navrhována pro Polsko, je dvoustupňová, ne jako ty třístupňové, které se používaly na základnách v Americe dosud, a argumentovalo se tím, že tento systém nebyl vyzkoušen. Ta raketa by měla být vyvinuta až někdy v roce 2010, až tehdy by bylo možné začít se zkouškami. Tohle stanovisko Kongresu čerstvě přejímá i Pentagon a Ministerstvo obrany, protože dnes máme z veřejných zdrojů k dispozici jeho prohlášení, je to prohlášení, jehož autorem je operační ředitelství zkoušek, což je součást systému Ministerstva obrany, ta část, která se zabývá testováním zbraní a vývojem nových zbraní. A toto operační ředitelství zkoušek vydalo stanovisko, ve kterém se praví, že je třeba odložit budování tohoto systému ve střední Evropě a že je potřeba připravit ještě některé zkoušky, které by nový systém, nové rakety vyzkoušely. Jinak se nám může stát, že budeme rozmisťovat placebo. Budeme tu mít nějaký systém, ale jeho reálná efektivita a funkčnost bude ve hvězdách.
Takže dnes už máme stanovisko, které souhlasí s názorem, že je třeba odložit rozmístění toho systému, protože nejsou k dispozici zkoušky, které by prokazovaly efektivitu tohoto zařízení. To je další věc, o které pan premiér neřekl nic a která je podle mě zásadní novou informací, kterou jsme ještě minule neměli. Je opravdu stará několik dní. Opakuji, máme stanovisko Ministerstva obrany Spojených států, že je třeba udělat zkoušky dvoustupňové rakety, která v této chvíli neexistuje v reálné podobě, něco jiného než maketa, a do té doby není možné rozhodovat o financování.
A pak připomenu ještě jednu věc, jeden faktor, jehož význam myslím stále roste. To je skutečnost, že se ve Spojených státech blíží volby amerického prezidenta. Já jsem viděl teď průzkum, samozřejmě je to pouze průzkum, ale v něm se pravilo, že Obama poráží McCaina o 15 procent. Tak bychom neměli nechat stranou fakt, že z táborů a expertů, kteří obklopují kandidáta na prezidentský úřad Baracka Obamu, zaznívá jednoznačně značná skepse vůči budování tohoto systému protiraketové obrany ve střední Evropě. A máme celou řadu ujištění, mohl bych to citovat od pana Brzezinského a dalších, kteří se podílejí na programu kandidáta Obamy do prezidentské kampaně, kteří uvádějí, že sdílejí názor velké části demokratů v Kongresu, že tento systém je černou dírou, která pohltila 105 miliard, která se chystá pohltit každý rok šest sedm dalších miliard dolarů a že je to něco, co bude třeba přehodnotit. To je podle mě také jeden z důvodů, proč v Polsku zřejmě dospěli k důvodu, že v této fázi s touto administrativou Spojených států nemá velký smysl uzavírat jakoukoli definitivní dohodu v této věci.
My tady v Česku jsme - opakuji - údajně ve finální fázi schvalování této smlouvy. Já jsem přesvědčen, že je elementární požadavek demokratického projednávání této věci, pokud o tom chceme ve Sněmovně mluvit. To, co tady řekl pan premiér, naprosto nevyčerpává debatu, některá důležitá fakta pan premiér vůbec nesdělil a je podle mě elementární požadavek, zvlášť když se jedná o věc, kterou v poslední instanci rozhoduje Sněmovna, abychom o tom ve Sněmovně jednali. Proto vás žádám, abyste podpořili návrh na pořad schůze, který, pokud si to správně pamatuji, má jediný bod, a to je právě informace premiéra a následná rozprava o systému protiraketové obrany.
Děkuji těm, kdo mě poslouchali.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi. Nyní se o slovo přihlásil pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, poté pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
***