(16.10 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Musím podotknout, že tento návrh je v souladu se střednědobým výhledem státního rozpočtu na léta 2009 a 2010 a střednědobými výdajovými rámci na tato léta. O podporu tohoto návrhu vás žádám také v souladu se stanoviskem České národní banky ze dne 6. 5. 2008, která k tomuto návrhu vydala kladné stanovisko.
Osobně nevidím příliš velké důvody pro to, abychom tento návrh neschválili ve zkráceném režimu, neboť pan ministr zde uvedl důvody, které nutí vyřešit tuto v podstatě technickou záležitost vyplývající z našich předchozích zákonů a rozhodnutí, vyřešit ji v rychlém řešení, v rychlém sledu podle § 90. A abychom tuto situaci mohli vyřešit, tak se pak v rámci rozpravy přihlásím do diskuse a pokusím se vám navrhnout řešení takové, aby s ním byla spokojena i opozice a mohli jsme vyhovět tedy jejímu samozřejmému právu na veto. V této chvíli vám, paní místopředsedkyně, děkuji za udělení slova.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, vážený pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy mám pouze vaši přihlášku, pochopila-li jsem správně, že se hlásíte do rozpravy obecné. Prosím vás proto, abyste se vrátil k mikrofonu a přednesl svůj příspěvek. Omlouvám se panu poslanci Exnerovi.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Pokud nebudu muset tento procedurální návrh opakovat v rozpravě podrobné, byly zde už naneseny důvody, proč má stát, Česká republika, zájem na tom, abychom tento zájem schválili ve velmi rychlém sledu. A vzhledem k našemu současnému navrženému programu Poslanecké sněmovny na nejbližší dny a týden navrhuji zkrátit lhůtu pro projednání ve výborech na 17 hodin.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím pana poslance Exnera. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, již jednou jsem tady vystupoval v podobné situaci, kdy uvažujeme o tom, že stanovíme lhůtu pro následující program až 55 let. 55 let - musím znovu zopakovat - je více než dvě a půl generace našich občanů. Za to, o čem teď rozhodujeme, a nerozhodujeme o malé částce, celkově jde o 253 miliard korun, to je přibližně jedna čtvrtina státního rozpočtu, tak na naše rozhodnutí budou muset reagovat ještě naši prapravnuci. Domnívám se, že je opravdu na místě, abychom se zamysleli, jestli má vůbec tato Sněmovna oprávnění rozhodovat s takovým obrovským výhledem. Dávám na zvážení, aby rozpočtový výbor projednal, zda nezkrátit tuto lhůtu aspoň na třicet let.
Dovolte mi ještě, abych ocitoval jednu větu, která se nedávno objevila ve sdělovacích prostředcích: Politici ve všech zemích jsou vždy v pokušení nepřiměřeně zadlužit stát, aby zakryli vlastní chyby či aby si před volbami koupili voliče, jako jsme tomu byli svědky v roce 2006 i u nás.
Ano, je to možné, ale teď v současné době mluvíme o dalším rozložení zadlužení na 55 let. Čím delší doba, tím také větší náklady na stejnou výši dluhu. To je samozřejmé. I když větší dopad samozřejmě také přináší možnost snadněji se s dluhem vypořádat. Náklady jsou ale enormní a v daném případě už se netýkají jenom nás.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ministr financí pan Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Samozřejmě si velmi vážím obav pana poslance Exnera ze zadlužení veřejných rozpočtů a zadlužení státu vůči budoucím generacím, jako kdybych mluvil já. Škoda, že při projednávání rozpočtu a rozpočtové politiky pak ta praxe je někde jinde.
Nicméně nemohu pak souhlasit s onou částí jeho vystoupení, která upozorňuje na náklady toho dluhu. Ono je to totiž přesně opačně. Čím kratší peníze, tím dražší peníze. Samozřejmě není žádný problém zkrátit délku dluhopisového programu. Je možné politickým rozhodnutím ho zkrátit nejenom na třicet let, ale třeba na deset let nebo na pět let, bude-li si Poslanecká sněmovna přát. Důsledkem bude jedna jediná věc - za těch pět, deset nebo dvacet let budeme vydávat nové dluhopisy na to, abychom zaplatili ty staré. No a ty kratší jsou dražší. Platí prostě tady jednoduché pravidlo: čím kratší peníze, tím dražší peníze. A nejsme-li si jisti, že v té době jsme schopni splácet jistinu, a to opravdu nejsme, a součástí rozpočtové politiky České republiky zatím není vůbec úvaha o splátkách jistin, součástí strategií rozpočtové politiky je zastavení zadlužování, nikoliv jeho snižování, tak je naprostý nesmysl a prodražování dluhové služby snažit se zkracovat délku dluhopisu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Teď nevím, to bylo v tak rychlém sledu - oba dva s faktickou, i pan poslanec Dolejš, i pan poslanec Exner. Pane poslanče Dolejši, jste blíže. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já myslím, že ten problém není až tak, jak vypadá debata. Zkrátka jde o velký objem peněz, a i když neumím číst z křišťálové koule a neznám niterné motivace kolegů, kteří zavetovali okamžité projednání tohoto materiálu, tak si myslím, že je logické, abychom tak velké peníze projednali v řádné proceduře. Možná že neprozradím žádné výrobní tajemství, když řeknu, že rozpočtový výbor to bude projednávat už zítra ráno, a tudíž že jsme schopni efektivně tento problém projednat. Protože ta efektivnost projednání je ten parametr, který i my máme na mysli vedle té řádnosti projednání.
Ona totiž dluhová služba - dluhová služba a politické projednávání jsou věci, které spolu souvisí, ale nejsou zcela identické. Dluhovou službu řídí na ministerstvu profesionálové. A je pravdou, že kdo z vás projednal určitou strategii dluhové služby, tak zná, že tam to doporučení, abychom přesouvali váhu dluhové služby na dlouhodobé papíry a snižovali váhu krátkodobých papírů, tedy státních cenných papírů, aby mi bylo rozuměno, tak to tam je. Jsou tam i konkrétní doporučení. A ti, kteří spravují dluh státu, tak se tímto doporučením a tímto dokumentem, který má i dokonce jistou míru závažnosti, řídí. Ale jde o náročné rozhodnutí. A i když politikové ne vždycky musí každému detailu rozumět, tak jim dopřejme ten čas, aby to mohli zvážit a profesionální orgán Sněmovny, tedy rozpočtový výbor, aby to mohl projednat. O nic jiného, myslím, v tuto chvíli nejde.
Pokud jde o onu debatu, jestli je lepších třicet nebo padesát let, no já když se rozhlédnu po Sněmovně a zahledím se zejména na naše hezké mladé kolegyně, já jim to přeju, aby si užily dlouhé politické kariéry, ale možná ani za těch třicet let ony tady sedět nebudou. Takže prosím vás, teď neblázněme. Nechme to projednat ten konkrétní výbor. Koneckonců tím vetem už je to předurčené. A já si myslím, že až tady budeme rozhodovat ve finále, že budete mít určitý servis, kterého budete moct využít. Opravdu ta dluhová služba je profesionální záležitost. Takový sir Humphry, který sedí na každém ministerstvu, si to bedlivě hlídá, aby se mu nerozkutálely dukátky. A věřte, že je dobře, že i když se střídají vlády, tak ten sir Humphry ty dukátky hlídá tak, že mohu říci, že dluhová služba v tuto chvíli je možná nechtěně, možná nezaslouženě, ale jeden z lepších parametrů této vlády.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane poslanče, když jste se hlásil do rozpravy, asi jsem se zmýlila. Měla jsem pocit, že zvedáte obě dvě paže a tyto se spojují v písmeno T. Bohužel to překročilo lhůtu pro faktickou.
Prosím tedy pana poslance Exnera, který se taktéž hlásil k faktické poznámce.
***