(9.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Ano, moc zákonodárná může jednat o justici, já se tomu nebráním. Moc zákonodárná tím, že přijímá zákony, vytváří rámec, ve kterém se pohybuje justice, ale mají to být diskuse obecné, mají to být diskuse, které povedou právě ke změně právního prostředí, mají to být diskuse o výsledcích justice, o problémech, systémových problémech justice, ne o jedné konkrétní kauze, která, jak jsem několikrát řekl a trvám na tom, nebyla pravomocně ukončena. To je prosím ta klíčová věta celé této diskuse.
Pravomocné rozhodnutí zde nebylo. (Poslanec Škromach ze svého místa hlasitě reaguje na vystoupení řečníka.) Pan kolega Škromach mi říká, že bylo, tak asi pravděpodobně má jiné informace. Já o něm tedy nevím. Jestli dovolíte, pane kolego, tak já bych pokračoval.
Můžeme se bavit o justici, a já jsem k tomu připraven. Pokud jste například viděli pořad Václava Moravce v neděli, kde vystupoval prezident Soudcovské unie Jirsa, ten sám tam řekl a vyjádřil velké podivení nad tím, že z jedné soukromoprávní kauzy se dělá situace české justice. A já musím říci, že pokud tu chceme tvrdit, že jedna kauza rovná se stav české justice, pak tím dáváme do jednoho pytle všechny soudce a státní zástupce, kteří se snaží a pracují pro českou justici a výrazně též přinášejí pozitivní výsledky.
"Nesouhlasím s tím, jak pojímáme jednu konkrétní kauzu a vytváříme z ní situaci v celé české justici." Cituji prezidenta Soudcovské unie dr. Jirsu, Otázky Václava Moravce.
Nicméně já bych nevyvozoval ze soukromoprávní kauzy několika žalobců to, v jakém stavu je česká justice. Oni prostě využili své ústavní právo hájit se, bránit se před soudem. Jirsa sám tady odpovídá panu navrhovateli, zda je normální, či není normální, že někteří vrcholní justiční funkcionáři podali žalobu. Je to normální, odpovídá panu navrhovali. V demokratickém právním státě každý, i soudce, se může obrátit na nezávislý soud a žádat jej, aby přezkoumal jeho práva a případně jeho práva ochránil. Každý v tomto státě má tato práva, nikoliv tak, že by vrcholní soudní funkcionáři tato práva neměli.
Já jsem připraven, dámy a pánové, zde kdykoli přednést zprávu o stavu české justice, o tom, jaké jsou délky soudního řízení, o tom, jak se je daří postupně zkracovat. Po několika letech stagnace přišla vláda, která prosazuje konkrétní změny v oblasti justice. Jenom považte: My jsme za dva roky přijali 23 právních předpisů, které jsou dnes ve Sbírce zákonů a které napravují nečinnost předchozích vlád. To je to, co zde na půdě Sněmovny máme diskutovat, a já budu velmi rád, když mi řeknete, jak dále a ještě intenzivněji pracovat směrem ke zkvalitnění a zrychlení české justice. Máme zde nový občanský kodex, který bude projednáván, máme zde nový trestní zákoník, máme zde rozsáhlou novelu občanského soudního řádu. To jsou témata, která má Sněmovna projednávat, to jsou témata, která se z pohledu moci zákonodárné týkají situace v české justici. To jsou věci, kde budu velmi rád, když i opoziční strany přinesou konkrétní nápady. Bohužel, dosud konkrétních nápadů příliš nebylo. Budu velmi rád, když tedy konečně přijdou.
Dámy a pánové, probíhá soukromoprávní pře. Já jsem záměrně nikdy nikde neřekl svůj názor na rozsudek soudce Cepla. Neučiním to ani dnes, byť jako právník mám svůj názor. Ale to, že se jedná o kauzu rozpornou, kauzu složitou, na kterou má právnická veřejnost různý názor, je přece evidentní. Poukazuji, pokud tu dnes citujeme média, například na článek dr. Jaroslava Ortmana, významného advokáta - nikdo asi nepodezírá, že dr. Ortman, bývalý poslanec levého bloku, je spojen s touto vládou - který v článku "Cepl vkročil na půdu, jež mu nepřísluší" výrazně polemizuje s odůvodněním tohoto rozhodnutí. Já neříkám, že s tím souhlasím nebo nesouhlasím. Já pouze říkám, že to je velmi složitá právní kauza, kde jsou dnes právníci rozštěpeni, jsou na to různé právní názory. Poukazuji například i na článek Zdeňka Koudelky, bývalého poslance sociální demokracie, který v Právu poukazuje na některé nesrovnalosti v odůvodnění tohoto judikátu.
A proto si myslím, že v takto složité kauze je třeba, aby odvolací soud celou věc znovu posoudil a ve věci rozhodl. Jak rozhodne, nikdo nevíme, a je to samozřejmě dobře. Potvrdí-li tento soud rozsudek soudce Cepla, tak je samozřejmě na místě, aby se moc výkonná touto kauzou zabývala. Ostatně toto jsem též do médií říkal, ostatně o tom byl též výstup z pondělní vlády, kdy část ministrů si myslí, že po pravomocném ukončení celé kauzy se má moc výkonná touto kauzou zabývat. A já mezi ty, kteří si to myslí, patřím. To je okamžik, správný okamžik, kdy v právním státě má nastoupit moc výkonná.
Dodám ještě jeden postřeh, který je důležitý a který zde nepadl. Vedle této soukromoprávní kauzy, kterou bychom v zásadě nemuseli brát v potaz, protože má soukromoprávní charakter, ale řekli jsme, že až bude pravomocný rozsudek, tak se tím budeme zabývat, bude probíhat ještě kárné řízení na soudce Kučeru. Kárné řízení, podané na základě podnětu dr. Brožové, vyvolané mým dopisem, který jsem dr. Brožové zaslal, a i v tomto řízení se ta kauza bude probírat. Je to tedy další řízení, které proběhne a které by mělo být pravomocné předtím, než moc výkonná do celé věci zasáhne. To kárné řízení by probíhalo i bez mediálních her a i bez této medializované soukromoprávní pře. To znamená nápravné mechanismy zde běží a běžely by tak stejně, i kdyby zde soukromoprávní spor, o kterém dnes hovoříme a který zde je, nebyl. Takže kárná odpovědnost příslušného soudce, zda byla či nebyla, to já neumím posoudit, bude prošetřena, a bude v této věci rozhodnuto.
Dámy a pánové, já nechci dále zdržovat vaše jednání. Nechám zcela na vás, jak se rozhodnete, zda podpoříte, či nepodpoříte tento bod. Je to věcí svědomí každého z vás. Já pouze konstatuji to, co jsem řekl v úvodu a co jsem několikrát opakoval, a byla to hlavní nit mého vystoupení - pokud překročíme Rubikon a začneme na půdě Poslanecké sněmovny řešit konkrétní právní kauzy, které nebyly pravomocně rozhodnuty, tak otevíráme Pandořinu skříňku, která může být pro český justiční systém opravdu velkým nebezpečím.
Já totiž ani nevím, co by mělo být výsledkem toho jednání. Má být vytvořena předběžná otázka a návod odvolacímu soudu, jak má rozhodnout? Co má být výsledkem tohoto jednání? Jak je vůbec formulována otázka? Co by zde ministr v té kauze měl předložit? Já mám informace pouze z médií, dámy a pánové. Nemám jiné informace, nemohu ani mít jiné informace a nechtěl bych mít jako ministr demokratického právního státu jiné informace, než mají občané, z konkrétního soudního řízení. To je prosím ta klíčová věc. Já neumím jako ministr Fouché za Francouzské revoluce vám přinést interní svodky o tom, co si kdo kde řekl a jak probíhalo soudní řízení.
Takže dámy a pánové, byla zde dvě vystoupení a byly zde dva projevy, které apelovaly na vaše svědomí. Já na vaše svědomí apelovat nebudu. Nechám na vašem rozumu, abyste posoudili, nakolik se moc zákonodárná má vlamovat do neukončeného soudního řízení, nakolik se má moc zákonodárná bavit o nepravomocném rozsudku, a nechám na vašem svědomí, nakolik bychom tímto precedentem otevírali nebezpečnou Pandořinu skříňku.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní s faktickou poznámkou předseda poslaneckého klubu strany sociálně demokratické, pan poslanec Michal Hašek. Máte slovo.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Problém je, že nastalo přesně to, co jsem řekl v úvodu. Vyvolení začali faktickou debatu. Ostatních odhadem asi 180 poslanců musí sedět v lavicích, pouze poslouchat a nemají šanci se do debaty zapojit. To nepovažuji za dobré.
Jestli pan ministr chce vědět, co bude výsledkem jednání, tak ho prosím umožněte, pane ministře. Zvedněte ruku pro program schůze a pojďme debatovat o situaci v justici.
Ještě na margo vystoupení pana ministra Pospíšila. Skutečně se nechceme zabývat rozsudkem soudce Cepla? Přece výsledkem jednání nemůže být ani posuzování toho, jestli se nějaká schůzka vysokých představitelů justice, shodou okolností v době, kdy je trestně stíhán vicepremiér, shodou okolností s lidmi, kteří v té době mají jaksi tento případ v popisu práce, tak jestli je na místě označení justiční mafie, či není. To ať rozhodne soud. Vy nejste znepokojen, pane ministře Pospíšile, takovýmito schůzkami, kde se schází nejvyšší státní zástupkyně, místopředseda Nejvyššího soudu, krajská státní zástupkyně a osoba, která nemá v tuto chvíli žádný formální vztah k justici, tedy myslím soukromého advokáta Pavla Němce? Vy tím nejste znepokojen? No my ano, pane ministře!
***