(9.20 hodin)
(pokračuje Hašek)
Dotaz soudce, konkrétně soudce Cepla, krajský soud Praha: A tedy to měl říct doktor Kučera?
Odpověď Zlatuše Andělová, krajská státní zástupkyně, Ostrava: To řekl pan doktor Kučera.
Dalibor Bártek, redaktor: Kvůli schůzkám ale i dalším dosud neodtajněným nestandardním okolnostem, které provázely ukončení vyšetřování kauzy Čunek, vyvolal loni v záři tehdejší vrchní státní zástupce Ištván jednání u ministra spravedlnosti.
Ivo Ištván, odvolaný vrchní státní zástupce, Olomouc: Žádal jsem ho, aby posoudil, zda jednání určitých konkrétních osob nezakládá znaky kárného provinění právě v souvislosti s informacemi, které se objevily v tisku, a nabídl jsem mu další informace, které mu dám.
Vojtěch Cepl, soudce, krajský soud Praha: Týkalo se to i některého z žalobců?
Ivo Ištván, odvolaný vrchní státní zástupce, Olomouc: Ano.
Vojtěch Cepl, soudce, krajský soud Praha: Koho?
Ivo Ištván, odvolaný vrchní státní zástupce, Olomouc: Doktora Kučery a doktorky Vesecké.
Dalibor Bártek, redaktor: Ministr však na jednání povolal své dva náměstky a samotnou Veseckou, a tím otevřenost debaty fakticky znemožnil.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Neřekl žádná konkrétní fakta. Já jsem jej vyzval, aby mi sdělil konkrétní fakta, a bohužel ta konkrétní fakta žádná neřekl.
Dalibor Bártek, redaktor: Vzápětí po schůzce Vesecká už na nic nečekala a požádala ministra, aby Ištvána z pozice vrchního státního zástupce naopak sám odvolal, a ten její žádosti vyhověl.
Kdo máte zájem se prosím podívat na celou reportáž, je umístěna na webových stránkách České televize stejně jako záznam soudního řízení, ve kterém se můžete sami seznámit s obsahem výpovědí svědků. A znovu podtrhuji - nejde o rozsudek, jde o fakta, která zazněla v soudní síni od špiček české justice.
Dámy a pánové, já to, co jsem měl možnost vidět jako každý jeden z diváků České televize, považuji za vysoce alarmující. A tak si myslím, že přestože je pátek třináctého, dokažme občanům České republiky, že nezameteme celou věc pod koberec, že nestrčíme hlavu do písku a nebudeme se tvářit, že žádný problém neexistuje.
Dámy a pánové, podpořte prosím v hlasování schválení pořadu dnešní schůze, podpořte, abychom se všichni, nejenom hrstka vyvolených s přednostními právy, mohli v diskusi vyjádřit k aktuálnímu stavu české justice. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní se o slovo přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip. Vážený pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já bych se chtěl vyslovit v této souvislosti jenom k jedné věci. Dovolte mi na vás apelovat, abyste nezablokovali svým hlasováním schválení pořadu schůze.
V české společnosti není nijak dobrá nálada a není ani velká důvěra v ústavní instituce. Poslední věci, které se odehrály v soudnictví, ať už to jsou věci dávno minulé, v polici, ve státním zastupitelství, ale i v samotné soudní soustavě, znevažují i tento pilíř státní moci v České republice. Důvěra ve vládu podle průzkumů veřejného mínění není valná a důvěra ve Sněmovnu také ne. Pokud ale se pokusíme o věcech vůbec nediskutovat, zastavit veřejnou diskusi, klesne důvěra v nás jako poslance ještě více. Myslím si, že ti z vás, kteří mají v úmyslu se touto věcí nezabývat, riskují mnohem více, než si kdy vůbec mohli pomyslet.
Nebudu citovat nic z toho, co se odehrálo. Myslím si, že pan kolega Hašek docela trefně vystihl ty největší věci, které zpochybňují rozhodnutí. Připomenu jenom některé vrcholy ledovce v policejní a justiční soustavě. Berdychův gang, kauzu soudce Berky a jeho podivná rozhodnutí v konkursních řízení, podivné rozhodnutí ve vydávání nebo nevydávání do zahraničí. A nakonec i rozhodnutí v této věci, které se týká nikoli jenom soudu. Týká se právě spojení moci výkonné a soudní, to znamená místopředsedy vlády, nejvyšší státní zástupkyně a soudní soustavy.
Dovolte mi, abych vyjádřil jasné stanovisko, že ten, kdo bude hlasovat proti přijetí programu této schůze, vážným způsobem poškodí důvěryhodnost celé státní soustavy v české republice, a to nejen moci soudní, ale zpochybníme sami sebe, tedy moc zákonodárnou. Prosím, prostudujte si článek resp. § 50 zákona o jednacím řádu a zjistíte, že je naší povinností se tím zabývat a je naší povinností vyslechnout alespoň zprávu ministra spravedlnosti a vést o ní otevřenou diskusi. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Přeje si prosím ještě někdo vystoupit v této rozpravě? Pan ministr Jiří Pospíšil. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil ke dvěma předřečníkům, kteří zde přede mnou hovořili. Já vím, že ten, kdo dnes bude s chladnou hlavou nahlížet na justiční systém a nebude zde emocionálně hovořit plamenně o tom, jak je třeba konkrétní soukromoprávní kauzu řešit zde na půdě Sněmovny, tak bude označen za zrádce národa, ale já jako právník si nemohu neodpustit říci k tomu několik vět a několik poznámek.
První z mých předřečníků zde říkal, že snahou zde není vstupovat do otevřené kauzy. Já jsem ovšem nepochopil z jeho vystoupení, co je tedy snahou a obsahem této schůze. Bavíme se zde o jedné soukromoprávní kauze, kterou v žádném případě nechci bagatelizovat, v žádném případě nechci snižovat její význam pro veřejné mínění a pro justiční systém, ale je to opravdu jedna konkrétní soukromoprávní kauza, která nebyla dokončena. To je zkrátka fakt, který nikdo nemůže zpochybnit, a moji předřečníci jej nevyvrátili. Hovořit o jasných faktech ve chvíli, kdy zde není pravomocný rozsudek, je sice pěkné, ale jedná se o výpovědi účastníků řízení, kterým mohu věřit, nemusím věřit, ale jediný soud podle principu zásady volného hodnocení důkazů může říci, který důkaz vezme v potaz a který nevezme.
Podle českého práva, evropského práva, evropské právní tradice má každý občan ve své soukromoprávní při právo na opravný prostředek. Každý se může dovolat, a byť o tom dotyčném můžeme mít sebehorší mínění, můžeme s ním nesouhlasit, můžeme jej morálně odsuzovat, můžeme jím pohrdat, tak bychom mu toto právo neměli upírat. A já se domnívám, že pokud moc zákonodárná vstoupí do neukončené konkrétní kauzy a bude zde veřejně probírat jednotlivé důkazy, nikoli fakta prosím, v tom je rozdíl, hodnotit je a vytvářet tím veřejné mínění a mínění politické scény, pak si myslím, že něčí práva, a každý si odpoví čí práva, budou výrazně pošlapána a porušena. Říkám to zde s plnou odpovědností, vědom si toho, že to nejsou populární slova, ale jako právník a ministr spravedlnosti se musím zastat těch, jejichž procesní práva by mohla být poškozena, byť můj soukromý názor o této kauze může být variabilní a nemusí odpovídat tomu, čemu si určitě myslí, že odpovídá, navrhovatelé této schůze.
Já chci říci, že zde na minulé schůzi někteří sociální demokraté citovali francouzského filozofa markýze Montesquieua, to je zakladatel dělby moci. Je to člověk, který opravdu založil evropský právní systém, evropský demokratický stát. A právě pokud dnes budeme probírat konkrétní neukončenou právní kauzu, tak právě myšlenky dělby moci pošlapeme a právě budeme jednat proti nim.
***