(15.30 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Budeme mít ve vládě ještě ke schvalování takzvané zadávací podmínky, což je standardní, bude to i u Letiště Praha, to je další jednání vlády, které se tomu bude věnovat, a teprve, a to bude trvat drahnou chvíli, budeme schvalovat případného vítěze výběrového řízení, který splní všechny požadavky na kauce a všechny věci, které s tím souvisí.
O co vlastně jde? My jsme do této chvíle za těch posledních jedenáct let odstranili na základě smluv z velké privatizace pouze 20 % starých ekologických zátěží se všemi těmi podivnými tendry, které tam probíhaly. Zbývá nám, abychom to stihli, dělat tři tendry týdně. Jak si dovedete jistě představit, s jakým výsledkem, s jakým efektem pro stát. Odhady nejsou 115 miliard, ale výrazně převyšují 150, to znamená jestli to půjde tím způsobem, jak to šlo doteď.
V souladu s usnesením z listopadu 2007, ano, to bylo poprvé, co jsme se o tom bavili, jsme zvolili postup. Varianty, které jsme posuzovali, byly tři. První spočívala v organizačních opatřeních, kdy by byl zachován stávající způsob administrace odstraňování ekologických zátěží vzniklých před privatizací. A upozorňuji paní poslankyni, jasně definovaný v privatizačních projektech, takže my přesně víme, jaké ekologické zátěže se týkají právě tohoto rozhodnutí a právě velké privatizace. Tím neříkám, že dnes tam poškození v takovém smyslu je. S tím souvisí audit inspekce ministra životního prostředí před samotnou asanací, audit po ukončení a vlastně razítko na to, že to bylo odstraněno, což je součástí opatření, která budou prověřována.
První varianta není realizovatelná a sama to dobře víte. Varianta B. Podstatou varianty byla renegociace smluv s nabyvateli privatizovaného majetku zatíženého ekologickými zátěžemi. Toto řešení by předpokládalo zejména podpis dodatků k ekologickým smlouvám týkajících se finanční kompenzace nákladů vynaložených nabyvateli privatizovaného majetku a výplatu jednorázové finanční kompenzace na základě analýzy rizika a podobně. Nejsme schopni to zprocesovat. Je to posouzení celkem jasné.
Třetí varianta předpokládá přípravu a realizaci komplexního výběrového řízení, kdy se jedním způsobem, jedním vítězem této zakázky vyřeší všechny nedořešené závazky státu, kdy rok 2015 bude splněn. Splácení bude trvat o něco déle, takže hledáme velkého finančního investora s dlouhými a levnými penězi, který bude schopen na sebe brát všechna rizika související s tím, co vlastně za ekologické škody v jednotlivých lokalitách je. Právní a ekonomická analýza variantního řešení a nějakého kriteriálního posouzení ukázala, že varianta 3 je sice riskantní, také o ní nebylo ještě rozhodnuto, ale že je v dané chvíli jediná možná. A po posouzení všech výhod a rizik jsme doporučili ministerstvu, aby tuto variantu připravilo, připravilo zadávací podmínky, které nám dají absolutní garanci, že pro stát nevzniknou z tohoto řešení žádné následné dopady, rizika a platby, že budeme schopni za cenu, která bude vysoutěžena, nechat převzít tyto ekologické zátěže jednoho nabyvatele, který je v čase, který my už nejsme schopni realizovat, a za peníze, které jsou nižší, než je odhadnutá hodnota, bude schopen udělat.
Já vám garantuji, že všechny ty analýzy ukazují, že jakékoliv jiné řešení je časově i finančně podstatně méně výhodné. Rizika si uvědomujeme. Tato rizika, pokud nebudou eliminována, tak tento projekt nebude realizován.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně Kateřina Konečná má ještě příležitost položit doplňující otázku, a to v délce jedné minuty. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Děkuji i panu premiérovi za odpovědi. Já jsem ráda, že není definitivně rozhodnuto, protože ono to není z těchto analýz, ono je to z této jedné analýzy, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat od listopadu, z toho vyplynula tato varianta.
Chtěla bych upozornit, že o těchto variantách nebylo diskutováno s odbornou veřejností. Odborná veřejnost v České republice se kloní k tomu, aby zakázky byly rozděleny, minimálně zakázky týkající se velkých podniků. Jinak to tak trošku totiž, pane premiére, vypadá, že tuto zakázku nebude schopna splnit více jak jedna firma v celé Evropě, protože takovýto objem zakázky se nikdy v České republice ani v Evropě nerealizoval.
A dovolte mi poslední poznámku. Když jste mluvil o kontrolách, jsem velmi zvědavá, jak pracovníci České inspekce životního prostředí, kteří by je měli provádět podle vašeho materiálu, to budou zvládat, když nejsou schopni zvládat kontrolovat ve větším objemu třeba sběrny odpadu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Konečné. Byl to doplňující dotaz. Na odpověď na tento dotaz má pan premiér dvě minuty.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já vás překvapím, já celou řadu vašich pochyb sdílím. Proto také postupujeme naprosto standardním a na můj vkus velmi pomalým způsobem proti jiným případům. Nicméně když říkáte a mluvíte o odborné veřejnosti, tak je třeba říci, že tato odborná veřejnost na těchto bonitních a velmi lukrativních zakázkách celou dobu participovala. Jsou to jak ty firmy, které to realizovaly, tak na ně navázané auditorské firmy, tak na ně navázané instituce jakéhokoliv státního dohledu. A byl to tak dobrý byznys, že se na to už někteří nemohli dívat. To je ten hlavní důvod, proč se vlastně ta filozofie mění.
Představte si, že existuje projekt PPP, kde koncesionář vydraží výstavbu dálnice. On si vybírá stavebníka, který to postaví, a jeho zájmem není, aby to postavil za nejvyšší cenu jako dnes. Jeho zájmem je, aby to postavil za nejnižší cenu. V tom případě celá ta filozofie je postavena na jednom nabyvateli objemu, ale nikoliv na jednom realizátorovi - naopak na lepším podělení ekologického byznysu. Přece nemohou všechno dělat jenom firmy Geosan a některé další, budu-li až takto upřímný a až takto konkrétní. To je velmi zajímavý byznys a já si myslím, že stojí za to, aby ho dělali ti, kteří ho umějí, a pod kontrolou, která je dána právě tím bičem investora, kterým v tomto případě není stát, který neumí podle mě řádným způsobem v této věci vystupovat.
Já vám garantuji, že filozofie je správná. Rizika si uvědomujeme a budeme je buď eliminovat, nebo zakázka prostě nebude realizována.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére, za tuto odpověď. Tím jsme skončili projednávání sedmé interpelace. Zahajuji tedy projednávání interpelace osmé. S osmou interpelací přichází pan poslanec Tomáš Kladívko a interpeluje předsedu vlády ve věci dne daňové svobody. Prosím tedy pana poslance Tomáše Kladívka, aby přednesl svou interpelaci.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane premiére, dovolte, abych se v rámci interpelací na vás obrátil s otázkou, která se přímo a dennodenně dotýká života našich občanů a podniků. Touto otázkou je výše a vývoj daňového zatížení v České republice.
Našimi médii proběhla v minulém týdnu informace, že sobota 7. června 2008 se stala dnem v České republice takzvaně daňové svobody. Vzhledem k tomu, že pojem daňová svoboda, respektive den daňové svobody, není naší veřejnosti příliš znám, nemluvě o tom, že není vůbec skoro znám obsah a význam těchto pojmů, považuji za důležité otevřít otázku významu zmíněného dne daňové svobody v České republice i na půdě této ctihodné Sněmovny. Považuji to za důležité už jen z toho prostého důvodu, že daňová problematika je jednou ze stěžejních agend i této Poslanecké sněmovny. Téměř každý den jsme totiž svědky polemik o výši daní v České republice, kdy na straně jedné, takzvaně levicové, stojí názor, že české daně jsou zbytečné nízké, zatímco na straně druhé, té liberální, převládá názor, že existuje prostor pro snižování daňové zátěže v České republice.
Docela mě znepokojila informace, když jsem se dočetl, že i Slovenská republika posunula za uplynulá léta svůj den daňové svobody zhruba na 11. května, to znamená, že asi o 27 dní dochází ke dni daňové svobody na Slovensku dříve než v České republice. Myslím si, že je to pro nás zajímavá výzva, zdali bychom se neměli zamyslet nad tím, abychom v tomto případě se snažili Slovenskou republiku doběhnout.
Vážený pane premiére, dovolte proto, abych vám položil následující otázku. Jaký význam a jakou interpretaci dáváte faktu, že 7. června 2008 v České republice nastal den daňové svobody? Děkuji vám za odpověď.
***