(15.10 hodin)
(pokračuje Koníček)
Já vím, termín je to velice krátký, ale pan náměstek nám tvrdil, že tu koncepci mají, že ji jenom omašličkují a pošlou na výbor. Dosud nic nedorazilo. Pak jsme měli na výboru pana ministra Julínka osobně a ten nám 17. ledna 2008 slíbil dodat principy restrukturalizace zdravotnických zařízení, včetně strategického výhledu investování ve zdravotnictví v příštích třech letech. Termín odevzdání 22. února 2008. Dosud kontrolní výbor nic neobdržel. Dvakrát jsem od té doby už pana ministra zaurgoval, a žádná odpověď.
Vážený pane premiére, domluvte prosím panu ministrovi Julínkovi, protože jeho dosavadní nečinnost ztěžuje práci kontrolního výboru Poslanecké sněmovny a usnesení výboru jsou pro něho jen cárem papíru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Vladimír Koníček se svou interpelací. Prosím o odpověď pana premiéra Mirka Topolánka.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji předsedovi kontrolního výboru, panu poslanci Koníčkovi, za jeho interpelaci. Já jsem samozřejmě nemohl pochopit, čeho se přesně vaše interpelace týká. Já jsem měl vždycky pocit, že opozici nejvíce vadí činnost Tomáše Julínka a že nečinnost je přesně ten stav, kterého byste chtěli u něj dosáhnout. Po dnešní interpelaci se začínám obávat, co budete dělat, až začne být skutečně činný.
Nicméně přestanu o tom žertovat. Pokusím se spíše odhadnout důvody, které vedou ministra zdravotnictví k tomu, že není schopen předložit materiál Restrukturalizace zdravotnických zařízení kontrolnímu výboru. Nepochybně souvisejí s touto Sněmovnou, nepochybně souvisejí s navrhovanými zákony, které se týkají celého českého zdravotnictví a s jejich neprosazením.
Já jsem tady na této schůzi minulý týden veřejně slíbil, a to s tím úzce souvisí, že exekutivním rozhodnutím, to znamená rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví a vlády, nebudou fakultní nemocnice převáděny na akciové společnosti. To samozřejmě neznamená nic jiného, a to je odpověď, kterou jsem nedal, myslím, předsedovi klubu ČSSD, to neznamená, že by to možné nebylo, že by to nebylo možné zákonem, že by k tomu nemohlo dojít například v souvislosti s novým obchodním zákoníkem a zřízením neziskových obchodních společností tak, jak je s tím počítáno. Do té doby, dokud nevíme, jakou formu budou mít státní zařízení a jakým způsobem budou hospodařit, tak je zřejmě - a ptáte se mě na něco, na co já se budu ptát svého ministra - velmi obtížné odpovědět, kdy vám předloží takový restrukturalizační plán a plán investic u těchto nemocnic.
Nicméně to, co já vím, je to, že ty nemocnice v sobě mají skrytý asi 4,5 mld. dluh, který musí být zaplacen, který musí být řešen, který může znamenat ohrožení některých investičních nároků, třeba i potřebných, a to je diskuse, kterou jsem ochoten vést, ale bez detailní znalosti věci, bez toho, že bych dopředu věděl, o čem se budeme bavit, to, jak jistě uznáte, je pro mě nesmírně složité.
Domluvím Tomáši Julínkovi, aby minimálně přišel na kontrolní výbor a aby vysvětlil důvody, které ho vedou k tomu, že nepředložil plán restrukturalizace, tak, abychom my dva měli jistotu, že činnost, případně nečinnost ministra Julínka neohrožuje samotná zdravotnická zařízení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Vladimír Koníček má možnost doplňující otázky.
Poslanec Vladimír Koníček: Já vám, pane premiére, děkuji za tu odpověď, ale situace je trošku jiná. Už někdy v listopadu Ministerstvo zdravotnictví tvrdilo, že staví stavbu podle nějakého plánu. Kontrolní výbor chtěl vidět tyto plány. Pan ministr a předtím i pan náměstek tvrdili, že ty plány existují, tak jsme je chtěli vidět, a on nám plány této stavby nebyl schopen do této doby předložit.
A ještě k tomu, že jste tady něco slíbil. Já bych se chtěl zeptat, proč tedy pan ministr Julínek vypisuje výběrová řízení na oceňování majetku fakultních nemocnic, když se neplánují převody.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl doplňující dotaz. O odpověď na něj žádám nyní pana premiéra.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Odpověď je poměrně prostá - protože až do mého vyjádření je nepochybně plánoval.
To, že jsem zastavil fakticky jakékoli práce a pokračování těchto procesů, to je naplnění mého slibu z minulého týdne. A věřte mi, pana ministra jsem zcela jistě nepotěšil. Nicméně do vyjasnění toho, jakým způsobem s fakultními nemocnicemi bude zákonně naloženo, pokládám já za těžce přijatelné, že by se exekutivním způsobem, proti vůli této Sněmovny s nimi takto nakládalo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére. To byla pátá interpelace. Šestou interpelaci vznáší pan poslanec Jaromír Chalupa na pana předsedu vlády ve věci zahraniční politiky České republiky. Pan poslanec Jaromír Chalupa má slovo.
Poslanec Jaromír Chalupa: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, já se znovu chci vrátit k otázce Kosova.
Pane premiére, před časem vaše vláda uznala Kosovo, a to i přesto, že Sněmovna na tomto místě před časem přijala určité usnesení, které - jak se zdálo i z vašich slov - může mít odkladný účinek. Chci vám říci, že při jednání s občany o různých tématech, jak domácích, tak zahraničněpolitických, se občané cítí tímto uznáním Kosova i vaším vyjádřením zklamáni, podvedeni, oklamáni, protože mají zcela jiné názory na tuto situaci. To však není všechno. Podobným způsobem probíhá i jednání vlády o americkém radaru, kdy Česká republika v současné době stojí před podpisem smluv s americkou stranou, ale většina občanů, jak vytrvale ukazují průzkumy veřejného mínění, a to i po vaší osvětové kampani, tento radar nechce. Pokud smlouva nebude ratifikována v Parlamentu, dostanete Českou republiku znovu do nepříjemné zahraničněpolitické situace.
Myslíte si, pane premiére, že jako předseda vlády směřujete Českou republiku správným zahraničněpolitickým směrem? Že je to v souladu s vůlí velké většiny občanů České republiky? Nebo je to pouze v souladu nebo pod nátlakem jiných zahraničněpolitických skupin? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla interpelace Jaromíra Chalupy. Pětiminutový prostor pro odpověď má nyní předseda vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Úplně do úvodu musím říci, že vláda neporušuje žádný zákon, vláda neporušuje ústavu. Vy přece musíte dobře vědět, že uznání cizího státu je v kompetenci české vlády a je v kompetenci mého kabinetu, a že stejně tak vyjednávání o radaru ještě neznamená, že ty smlouvy budou podepsány, a pokud budou podepsány, že budou ratifikovány. Nicméně já si nedovedu představit, že bychom chtěli nejdříve ty smlouvy ratifikovat, a pak o nich začít vyjednávat. To mi připadá jako nemožné. Postupujeme přesně v souladu s uzavíráním mezinárodních smluv a věřte mi, že si na to dávám pozor. Nic jsme neporušili.
S veřejnou podporou je to trochu složitější a vy to musíte také dobře vědět. Dnes je velmi vysoká podpora naší účasti v NATO. Víte, jak tomu bylo před naším vstupem? Bylo tomu podobně jako s americkým radarem, když to takto řeknu zjednodušeně, do uvozovek, protože to nebude americký radar v tom smyslu, že by sloužil pouze americkým potřebám.
U zahraniční politiky, u některých dalších otázek, o kterých tady hovoříme, je někdy velmi složité získat podporu veřejnosti, protože veřejnost má strach z čehokoli nového, stejně jako vy, stejně jako já, stejně jako každý normální člověk. Od toho existuje ústava, od toho existuje kompetence, ale i povinnost vlád a parlamentů rozhodovat o věcech, které mají a musí rozhodovat právě ony. Protože ty věci mají přesah jednoho funkčního období, protože mají přesah jenom těch konkrétních politiků, kterých se týkají, a je velmi složité ty věci nejen vysvětlit, ale samozřejmě i prosadit. To neznamená ani na vteřinu, že bychom nestáli o podporu veřejnosti.
Ta vaše čísla, velmi často uváděná, jsou velmi zavádějící. Na otázku, jestli chce někdo americký radar v České republice, vám odpoví téměř 70 % lidí, že nechce. A já tomu celkem rozumím. Na otázku, jestli si myslí, že bychom se měli podílet na společné obraně NATO proti raketám s dlouhým doletem, vám skoro stejný počet lidí odpoví, že ano.
***