(15.00 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Pane předsedo, já jsem neřekl, že jednacího řádu v tomto smyslu využiji, jen jsem chtěl říct, že všichni využíváme jednacího řádu až na jeho hranu a v tomto smyslu já to neudělám. Vy jste to včera udělali, já vám to nevyčítám, ale bylo to hrozné přežít.
Co se týká toho, co navrhujete, musím říct, že to není špatný nápad, dokonce vyplývá z usnesení vlády k této věci. To znamená, že budeme my právě bedlivě sledovat, jakým způsobem jsou chráněny minority, etnické menšiny, kulturní památky, které s nimi souvisejí. Víceméně čekám na odblokování vztahů mezi Srbskem a Českou republikou po odvolání velvyslance ke konzultacím, abych navštívil - a připravuje se moje cesta do Srbska, stejně tak jako cesta do Kosova a některých dalších částí tohoto senzitivního regionu. To, co navrhujete, je věc, která je, myslím si, hodna zřetele, a já jsem ochoten se o ní bavit a v rámci rozvojové pomoci nebo jinak, řekl bych, kodifikované pomoci tento projekt podporovat.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Touto odpovědí jsme se vypořádali s interpelací číslo 3 a můžeme se věnovat interpelaci další, tedy čtvrté. Čtvrtým vylosovaným poslancem je pan kolega Ladislav Libý. Obrací se na předsedu vlády Mirka Topolánka ve věci arbitráže Nomura-Česká republika. Pane kolego, prosím, máte dvě úvodní minuty pro vznesení své interpelace.
Poslanec Ladislav Libý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, nejen já, ale jak předpokládám, i většina poslanců Poslanecké sněmovny, tak zejména občané naší země jsme znepokojeni informacemi o probíhajících arbitrážních řízeních vedených různými subjekty proti českému státu.
Konkrétně se vás, pane premiére, chci otázat na nejčerstvější případ rozhodnuté arbitráže v Londýně, na základě jejíhož výsledku je povinna Česká republika zaplatit japonské bance Nomura přibližně 3,65 mld. korun jako odškodnění za to, že údajně neochránila investici Nomury do Investiční a Poštovní banky a že uvalením nucené správy na IPB de facto tuto banku znárodnila a posléze ji prodala za symbolickou korunu jinému zájemci. V minulosti bylo o tomto případu zveřejněno mnoho rozličných, mnohdy protichůdných informací a já se vás, vážený pane premiére, tedy ptám, jak vláda České republiky s odstupem času a s ohledem na výsledek předmětné arbitráže posuzuje ve všech souvislostech zásah státu do IPB, jak posuzuje vývoj sporu mezi Nomurou a českým státem a jaký je váš postoj k výsledku předmětné arbitráže.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. O odpověď prosím pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Myslím, že bude ještě možnost se o tom bavit, ale využívám této příležitosti. Já se nechci moc vyjadřovat k tomu, jakým způsobem ta banka byla obsazena, jestli to bylo to zrovna nejlepší řešení. Víme všichni, že nebylo. Ať se k tomu vrací někdo jiný.
My jsme v první polovině roku 2006, to znamená za vlády mého předchůdce, prohráli arbitráž. Prohráli arbitráž, což média někdy nechápou. Teď teprve přišel výsledek té arbitráže a toho dohadovacího řízení o škodě, kterou tato prohra pro nás bude znamenat. Proto se to téma znovu otevřelo. Já tady mám interpelace a vystoupení Lubomíra Zaorálka, nechci je číst, protože by se možná trochu červenal za ty věty, které tady k tomu řekl. My jsme tedy neodtajnili tu smlouvu a dohodu s Nomurou a ten důvod byl zřejmý. Důvod byl dosáhnout co nejlepšího výsledku pro Českou republiku a to se podařilo. A já, protože ten prostor tady - a nechci popisovat, co byla londýnská arbitráž a pařížská arbitráž - není tak velký, tak bych přece jenom udělal určité shrnutí.
Ta dohoda, kterou jsme s Nomurou uzavřeli, bude odtajněna. Pan ministr Kalousek řekl tento týden na konci, doufám, že si všichni můžou prostudovat detaily té smlouvy. Přínosy toho smíru s Nomurou znamenají ukončení sporu mezi Českou republikou a Nomurou, včetně těch dvou arbitráží, které jste jmenoval. Výhodný vzorec pro výpočet odškodnění Nomury, který znamená, že nebudeme platit 34,3 mld. korun, tak jak určila ta arbitráž, ale budeme platit 2,6 nebo 2,4 a s příslušenstvím 3,6 mld. A tady ještě hledáme výhodnější mechanismus, splátkový mechanismus. Zítra je tady jednání, které snad dohodne i zastavení úročení apod. Což je tedy velký rozdíl proti tomu, co nás čekalo, kdybychom takovou dohodu neudělali. Původně požadovala Nomura 68 mld. Už ten úspěch snížení ceny na 34 mld. je samozřejmě obrovským úspěchem vyjednávacího týmu. My jsme dohodli, že to bude maximálně 7 mld., bude to polovina.
Ukončena je tím i žaloba Nomury proti Evropské komisi na zneplatnění poskytnutí státní pomoci při prodeji podniku IPB a samozřejmě se posílilo postavení České republiky v rámci konkursu s IP bankou. A samozřejmě a v neposlední řadě se posílilo postavení českého státu proti bance, která do této chvíle tvrdila, že po očištění ta banka měla hodnotu nula a ona ji dostala za korunu. Není to pravda, ta banka měla rozhodnutím arbitra cenu 34 mld. a v tomto smyslu zvyšujeme naši arbitrážní žalobu na banku z 26 na 34 mld.
Chci k tomu říct jedinou větu. To rozhodnutí tehdy bylo velmi nešťastné. Existovala jedna jenom o něco málo lepší varianta, byla by určitě méně nákladná. Pokud se nám podaří - jako že se nám podaří, já jsem si dnes už stoprocentně jist - pomocí dohody, kterou zahájil a uzavřel fakticky Vlastimil Tlustý a já s bankou Nomura, dotáhnout to do úspěšného konce, tak ty ztráty budou o desítky miliard nižší, než se původně předpokládalo. To znamená ztráty způsobené vyčištěním této banky a konečný součet po tom, co dostane český stát prostřednictvím případné vyhrané arbitráže na bance, která tuto IP banku převzala.
Já z toho nemám velkou radost, museli jsme řešit problémy, které jsme nezpůsobili, ale v žádném případě se nechci vracet k tomu, jakým způsobem k tomu došlo. Na to už tady vznikla jedna vyšetřovací komise.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére. To byla… Pardon, ještě se zeptám na doplňující dotaz pana kolegy Ladislava Libého. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Libý: Děkuji za odpověď. Vážený pane premiére, sice jste se o tom zmínil, nicméně já bych ve své doplňující otázce přece jenom rád možná slyšel lepší osvětlení spolupráce státu s Československou obchodní bankou a zejména to, jaký dle vašeho mínění bude vývoj tohoto souvisejícího sporu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla doplňující otázka a s odpovědí na ni přichází předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: To ale ode mě, pane poslanče, očekáváte něco, čeho já se nedopustím. Arbitráž není vyřízena, není v této chvíli rozhodnuta. Stojí proti sobě velká banka, která má velká aktiva právě v České republice, a český stát. A já v žádném případě nebudu ani předjímat rozhodnutí té arbitráže a nebudu se k ní v tomto smyslu ani vyjadřovat. Já se omlouvám, ale doufám, že pochopíte, že v této věci to má několik dimenzí, a nejenom tu, že český stát na tom vydělá.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Touto odpovědí jsme ukončili čtvrtou interpelaci a můžeme přistoupit k interpelaci páté. Tu vznáší pan poslanec Vladimír Koníček na předsedu vlády ve věci nečinnosti ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte nyní slovo, dvě minuty na úvodní dotaz.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, obracím se na vás s prosbou. Domluvte, prosím, panu ministru Julínkovi, aby komunikoval s kontrolním výborem. Na zasedání kontrolního výboru dne 14. listopadu loňského roku jeho náměstek pan Šnajdr slíbil, že ministerstvo předloží koncepci restrukturalizace zdravotnických zařízení v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Termín odevzdání 22. listopadu 2007.
***