(14.50 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Pokud by šlo o 4 mld. nad upravený rozpočet pro rok 2008, tato varianta by znamenala nárůst průměrného platu proti 2008 o 8,4 %, znovu bez toho případného meziročního poklesu, a růst reálné mzdy pedagogů, to znamená inflační, okolo 6,1 %.
Já chci říci, že jsem si plně vědom toho, že souběžně s kurikulární reformou, která probíhá, je nutné zabezpečit zkvalitnění regionálního školství, a to jak pro školy základní, tak školy střední a vyšší odborné, a že si to samozřejmě vyžaduje - to zkvalitnění - vyšší nárůst finančních prostředků na mzdy, a proto jsme také přistoupili při té diskusi na to významné navýšení v příštím roce.
Musím říci, že ani toto nevedlo k přesvědčení školských odborů, takže moje otázka, aniž bych chtěl být agresivní, vede k tomu, jestli byla vůle k té diskusi, jestli byla vůle k dohodě a jestli to nepatřilo tak trochu ke koloritu, který tu současnou politickou scénu provází. Nicméně jsem rád za tu otázku a jsem také rád, že jsme našli shodu, tak aby právě pedagogičtí pracovníci, a právě v regionálním školství, měli zabezpečen takový nárůst, který může znamenat zkvalitnění stávajícího stavu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Zeptám se pana kolegy, zda chce ještě vystoupit s doplňujícím dotazem. Pokud ano, tak prosím, máte slovo, a to na jednu minutu.
Poslanec Jozef Kochan: Vážený pane premiére, já se ještě vrátím k té stávce. Ono veřejnoprávní médium, Radiožurnál, celé dopoledne vyzývalo učitele, aby se této stávky zúčastnili. Myslíte si, že veřejnoprávní médium plní i takovýto úkol - nebo má takovýto úkol?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl doplňující dotaz pana poslance Kochana. Předseda vlády má na odpověď dvě minuty.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já nevím, jestli se mám v této věci dopustit vlastního názoru. Nicméně samozřejmě takto sugestivně podaná otázka má jedinou odpověď, a to je - nikoliv, neměli by to dělat, nepatří to k jejich popisu práce, k veřejné službě, kterou si platí občané z koncesionářských poplatků.
Nicméně já myslím, že za veřejnoprávní média si můžeme my sami. Pokud bychom se mohli začít bavit o statusu a budoucím postavení veřejnoprávních médií, o novém digitálním věku, o propojení České televize, Českého rozhlasu, o - já nevím - koncesi na poskytování veřejné služby, tak potom bychom se dostali dál. V této situaci plave ten systém tak trochu mimo veškeré reálie, není ukotven vlastně ani v tom systému mediální služby a mediálního světa. Mně se na to reaguje špatně. Samozřejmě že se to nemělo stát, ale vždyť my ani nemáme možnost to nějak ovlivnit. Takže můžeme pouze plakat nad rozlitým mlékem.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane premiére. Můžeme přistoupit k interpelaci pod číslem 3. S tou byl vylosován pan poslanec Jiří Paroubek a obrací se na předsedu vlády ve věci zahraniční politiky Topolánkovy vlády 1. Slovo má Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, vážený pane premiére, já bych samozřejmě k tomu vašemu předchozímu vystoupení nebo k tomu, co tady bylo v předchozím bodu, řekl, že pochopitelně můžete pěstovat adorační interpelace v rámci Občanské demokratické strany, jen to ukazuje vaši představu o demokracii, stejně tak váš postoj k veřejně právním médiím.
Já se snažím, vážený pane premiére, trvale pochopit zahraniční politiku vlády pod vaším vedením. První věc, o které bych rád hovořil, je uznání nezávislosti provincie Kosovo vaší vládou. Určitě chápete, co je síla precedentu v zahraniční politice. Připomínám, že Česká republika je nástupnický stát Československa. Československo vzniklo v roce 1918 a zakotvilo svou pozici v mezinárodních vztazích jako součást versailleského uspořádání. To se opíralo o soustavu mezinárodních smluv, včetně smlouvy Trianonské. Ta řešila vztahy k Maďarsku, územní uspořádání v centrální Evropě, tedy hranice Maďarska a hraniční uspořádání Maďarska s jeho sousedy. Tedy včetně někdejšího Československa v té jeho slovenské části, na jehož území zůstala silná maďarská menšina, dnes zhruba 500 tisíc obyvatel Slovenska.
První otázka je, zda koordinuje vláda České republiky tento postup se Slovenskem, jedním ze dvou nástupnických států Československa, zda cítí určitou odpovědnost za budoucí vývoj u našeho nejbližšího spojence, tedy Slovenska. Současná maďarská vláda - v tom se jistě shodneme - není žádným problémem, naopak, je ale pravděpodobné, že po příštích volbách v Maďarsku se dostane k moci jiná vláda, a pak může nastat problém.
Chtěl bych říci, že ještě jako předseda vlády jsem navštívil Kosovo. Setkal jsem se s představiteli kosovských Srbů. Nechci příliš hovořit o tom, co mně říkali, možná že věci přeháněli. Já si to nemyslím. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Druhou otázku budu mít v té další minutě.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za tuto interpelaci a prosím o odpověď předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já děkuji za tu otázku, protože sem patří. Jenom - vy jste v úvodu reagoval na moje předchozí vystoupení. Já myslím, že vy jste svou představu o demokracii předvedli včera. Já si myslím, a už jsem to řekl - z jednacího řádu vy můžete obstruovat, z jednacího řádu já mohu interpelovat sám sebe, kdybychom dovedli tento jednací řád do důsledků. Takže nezpochybňujte prosím interpelace jakéhokoliv poslance, přestože to zrovna není člen vašeho klubu.
Ke Kosovu. Dobře víte, že to jednoduchý problém není. Já jsem také navštívil Kosovo, byla to jedna z mých prvních cest, a my jsme po rozpadu Jugoslávie uznali Slovinsko, my jsme uznali Chorvatsko, my jsme uznali Bosnu a Hercegovinu, my jsme samozřejmě uznali Srbsko se všemi problémy, které tam vznikly, Černou Horu, která tehdy vznikla, a zůstal určitý apendix, problémové místo, které už od počátku bylo statusem od roku 1909 vyňato z té absolutní, stoprocentní pravomoci Srbska a bylo pod mezinárodními silami, a to je právě Kosovo. Má to své historické, náboženské, etnické, já nevím jaké konotace. Souhlasím s vámi, že v tomto případě nebylo jednoduché řešení, a já jsem v diskusi, která tady už proběhla, jasně řekl, že to nebylo 10:0, že to bylo spíše 51:49, a zvažování všech souvislostí, které to má.
Co se týká Trianonu, a k tomu vlastně směřovala vaše otázka, slovenská reprezentace zná náš názor a my známe motivaci postoje slovenské reprezentace. Ano, Česká republika, na rozdíl od Slovenska, ale také Kypru, ale také Rumunska, možná dalších zemí, nemá ten problém, který má Slovensko a který přežívá po Trianonské smlouvě v Dolních a Horních Uhrách, budu-li to takto říkat v uvozovkách. Maďarská politika v současnosti, a souhlasím s vámi, že ne této vlády, vede k diskusi o dvojím občanství, vede k diskusi o uznávání poslaneckého mandátu sousedních zemí u občanů maďarské národnosti. Jsou tam tyto diskuse, které jsou velmi nebezpečné a rýsují, nebo spíš kopírují půdorys politiky 18., 19. nebo 20. století. Toto riziko tady existuje. Já bych ho nechtěl směšovat s diskusí o Kosovu. Jsem si ho plně vědom. A v tomto smyslu má Slovensko naši absolutní podporu. Musím říci, že si stejně jako vy tento problém uvědomuji a stejně jako vy z některých vět mám úzkost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla odpověď předsedy vlády. S doplňujícím dotazem pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Otázka číslo 2. Cítí vláda České republiky odpovědnost za vývoj v Kosovu a pozici minorit, tedy zejména nejpočetnější minority srbské? Doporučuji, pane předsedo vlády, posoudit možnosti humanitárního programu podpory škol, stipendií pro srbské vysokoškoláky, řešení zdravotních problémů, zejména dětí chronicky nemocných, právě pro srbské občany této provincie, když už je mezinárodní společenství, a to včetně České republiky, jejich vlády, opustilo, očekával bych slušnost od vaší vlády.
Pokud bych se ještě mohl vyjádřit k vašemu pojetí demokracie, interpelace poslance Topolánka na premiéra Topolánka, to je opravdu možné jen ve vašem pojetí demokracie.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl doplňující dotaz. O odpověď na tento doplňující dotaz požádám předsedu vlády.
***