(19.50 hodin)
Poslanec David Rath: Děkuji. Čili marné bylo volání mnohých mých předřečníků, aby někdo zde z koalice, ideální, že navrhovatel, protože když s tím nápadem přišel, tak by měl vědět, proč s ním přišel, nebo jak jsem říkal, jeho nadřízený, kterým je Mirek Topolánek, aby zde jasně vystoupili a řekli, proč s tím návrhem vlastně přichází. Tady ať to analyzujeme, rozebíráme z jedné či druhé strany, tak jsme se nedozvěděli jediné racionální zdůvodnění. (V sále je velký hluk.)
Slyšeli jsme tady, že výbory normálně fungují. Je to zkušenost i má. Zdravotní výbor dva roky normálně funguje. Některé návrhy jsou přijaty, jiné nejsou přijaty, někdy usnesení není. Ale ono je potřeba také se podívat na to, jak má činnost výborů vliv na činnost Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, promiňte, já vás přeruším. (Předsedající zvoní.) Poprosím skutečně kolegy a kolegyně, aby se utišili, aby diskuse, které tady probíhají, přenesli mimo jednací síň.
Prosím, pane poslanče, pokračujte.
Poslanec David Rath: Děkuji. Samozřejmě výsledek jednání výborů není vůbec závazný pro Poslaneckou sněmovnu. To přece každý ví. Ono se to často před veřejností trošku mate a vykládá jiným způsobem, ale přece víme, že když je jakýkoliv poslanec nespokojen s výsledkem jednání ve výboru, automaticky to přenáší na plénum Poslanecké sněmovny a tady se hlasuje většinou. Vzhledem k tomu, že sice ne vždy jasnou většinu tady má současná vláda, ale většinou se jí skutečně podaří získat nějaký hlas navíc a své stanovisko řekněme vtělit do konečné podoby zákona. Čili v podstatě výbory sice existují, fungují, některý lépe, některý hůře, ale v žádném případě jejich stanoviska, tedy stanoviska výborů, nejsou vůbec pro Sněmovnu závazná a není to vůbec konečná věc.
Dokonce by mě zajímalo, aby tady pan předkladatel Tluchoř vystoupil, a vyzývám ho prostřednictvím předsedajícího, a třeba sdělil, kolikrát on sám chyběl na zdravotním výboru. Vždyť tam samozřejmě může chodit, je členem zdravotního výboru. Bohužel je člen velmi neaktivní. Nemám tu statistiku, ale připadá mi, že trošku práci ve zdravotním výboru lajdá. Kdyby to byl žák, tak si myslím, že by měl problémy s prospěchem a možná že by byl jaksi z toho vyučování po příslušných kárných opatřeních i vyloučen. To bohužel samozřejmě ve Sněmovně není možné, čili poslanec Tluchoř pobírá svůj plat, ale své povinnosti ve zdravotním výboru si plní velmi ledabyle. Takže mě by zajímalo, proč nejdřív poslanec Tluchoř, než přijde s takovým návrhem, třeba nejde k sám sobě, zamyslí se nad sebou, neřekne si vždyť já mám velké rezervy ve své práci, platí mě daňoví poplatníci, neplatí mě vůbec špatně. V době, kdy jsem provozoval soukromý biograf, tak ten mi skončil bankrotem, takže jsem rád, že mám státní dobře placené místo, tak si ho budu vážit a budu za to nějakým způsobem odvádět i určitý výkon. Jaký je výsledek? Pan poslanec Tluchoř často chybí a často není na celém jednání. A když tam je, tak, dámy a pánové, on většinou mlčí. Já chápu, že té problematice asi moc nerozumí, přece jenom od jeho profesního života je to problematika dost vzdálená, nicméně je zvláštní, že je v takto důležitém výboru a tam mlčí Tluchoř jako ryba, což myslím, že nepřispívá úplně k tomu, aby výbor řekněme mohl dobře prosazovat, aspoň ta koaliční část, aby dobře prosazovala návrhy ministra Julínka, které jsou tedy velmi často chabé. Takže jestli mám mlčení kolegy Tluchoře brát, že jaksi se trochu za ty návrhy i stydí, dobře, ale neslyšel jsem, že by se nějakým způsobem snažil k té debatě na zdravotním výboru jakkoliv přispět, jakkoliv ji něčím obohatit, když už tam tedy konečně někdy zavítá.
Čili já se tady musím ptát. Možná že z jiných výborů máte lepší zkušenosti, ale mě přímo fascinuje, že návrh je z dílny poslance Tluchoře, který svoji práci ve výboru podle mého soudu dělá jednoznačně ledabyle a odbývá ji. Takže mě by zajímalo, proč třeba jaksi trvá na tom, že ve zdravotním výboru se to rozšíří ještě o další osobu. K čemu to přispěje? Konečně zrovna ten zdravotní výbor, který má být jedním z klíčových, o který se v podstatě údajně ta bitva vede, tak v podstatě ty počty jsou počátku jednoznačné. To znamená tam netrpíme tím, že by opozice měla stejný počet poslanců jako vládní koalice. Přece tam je to jednoznačné, že opozice má o jednoho poslance méně. Vládní koalice má určitý počet poslanců a jeden kolega poslanec je prostě nezařazený poslanec. Čili to není tak, že by opozice mohla ve zdravotním výboru cokoliv blokovat.
Já jsem tady vysvětlil, a myslím, že vám je to vysvětlovat zbytečné, je to spíše pro veřejnost, že práce ve výborech je spíše řekněme debata, diskuse, která o ničem zásadním rozhodnout nemůže. O všem zásadním rozhoduje teprve plénum Sněmovny, kde se hlasuje. To je jednoznačné. Čili i kdyby vládní koalice se cítila třeba v tom dotčeném zdravotním výboru nějakým způsobem umenšena, pak tomu skutečně nerozumím, protože opozice tam nemá ne většinu, ale nemáme ani polovinu, takže i kdybychom chtěli, tak nemůžeme zásadní zákony předkládané vládní koalicí jakkoliv blokovat. Čili skutečně tomu vůbec nerozumím, proč tady ten návrh je. Pokud ho nemůžeme číst tak, když nemá žádný věcný obsah, což nemá žádný věcný obsah, tak je to skutečně jenom, jak tady zaznělo, ukazování svalů a jenom prostě snaha premiéra Topolánka říci: a já na to mám!
Dokonce novináři, a já jsem to zachytil i v médiích, autentické vyjádření Mirka Topolánka - škoda, že tady není, on se kouká v bufetu na fotbal, takže to ho samozřejmě zajímá víc než jednání Poslanecké sněmovny, ale mě to celkem nepřekvapuje. On jaksi je známý tím, že na tenis jel taky služebním autem 200 kilometrů v hodině, na jinou záležitost jel také 200 kilometrů v hodině služebním autem s majáčkem, tak teď místo toho, aby tady seděl v Poslanecké sněmovně, což je jeho povinností, tak sedí vedle v bufetu a pozoruje fotbalové utkání, což myslím, že pro premiéra není úplně to nejšťastnější, zvláště když jedná Poslanecká sněmovna, a ještě navíc o jeho návrhu, protože tento návrh nelze brát jinak než jako návrh Mirka Topolánka. Já myslím, že je potřeba, aby si toho veřejnost všimla, jak premiér České republiky plní taky své povinnosti a co jsou pro něho priority.
Čili dámy a pánové, když se na to podíváte, já jsem viděl i autentické vyjádření premiéra Topolánka, a dokonce jsem viděl dneska od novinářů, tedy slyšel, že on mezi nimi chodí a říká hlasování o tomto návrhu, tedy o změně poměrů ve výborech, je v podstatě takové malé hlasování o důvěře mé vládě. To znamená pokud my to proválcujeme, tak v podstatě Sněmovna vyjádřila důvěru vládě Mirka Topolánka, že máme sílu, máme většinu a máme tedy legitimní mandát vládnout jako většinová vláda.
Jednak mi to přijde zvláštní, protože důvěra je trošku jiný institut, a pokud by Mirek Topolánek měl pocit, že ji nemá, tak o ni může kdykoliv požádat, a má-li tedy tu sílu, tak klidně těch 101 hlasů zde v Poslanecké sněmovně asi získá. Nechápu, proč to musí dělat takovýmto pokoutným způsobem a ještě navíc to prezentovat jaksi veřejnosti. Možná že má trošku obavy, že těch 101 by nemusel přesně získat. Dneska mu na toto proválcování bude stačit třeba 99 hlasů, takže z 99 hlasů on se mediálně bude snažit jaksi uvařit, že to je vlastně 101 hlasů a že tu většinu v Poslanecké sněmovně stále Mirek Topolánek a jeho velmi zvláštní vláda má.
Ale dámy a pánové, já myslím, že je potřeba v této souvislosti, protože je to jeden z projevů stylu vlády Mirka Topolánka, se podívat ještě na další znaky vlády Mirka Topolánka, které se v podstatě tímto jenom demaskují.
***