(19.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
Ale vážené paní poslankyně, páni poslanci, není možné přece dělat tyto změny v průběhu volebního období a měnit výsledky voleb jenom proto, že si to někdo vzpomene! A já vás chci znovu nasměrovat na to období let 1996 a 1998, kdy sociální demokracie měla možnost spojit se s extrémními stranami, kdy to neudělala a zachovala tady dokonce vládu, která jí nevyhovovala. A žádal bych vás, abyste tímto způsobem taky přistupovali k sociální demokracii a neoznačovali nás za nějaké sládkovce nebo něco podobného. To sociální demokracie nikdy nebyla a taky nikdy nevyhlásila nulovou toleranci této vládě. Ale vy sami vytváříte podmínky k tomu, abychom nemohli spolupracovat, a nás to mrzí.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se dále přihlásil pan poslanec Jičínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, možná že někteří znáte vynikající hru Ladislava Smočka, která byla v 60. letech na repertoáru Činoherního klubu a hraje se dodnes, Podivuhodné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, a tam hlavní hrdina, hrál ho tehdy Pavel Landovský, říká: "Nevadí vám, když budu chvíli dělat humor?" Já myslím, že jsme ocenili, že kolega Škromach chvíli dělal humor, ačkoli ta věc moc humorná není. (Předsedající tiší hlučící poslance: Šššššš!)
Byl jsem rád, že tu vystoupil kolega Tlustý a že dal za pravdu tomu, co jsem tu už říkal v minulém období, kdy mě za mé názory označoval za moralistu. Protože určité věci jsou opravdu toho druhu, že se ta otázka klade, a já oceňuji, že kolega Tlustý dospěl k tomuto kritickému postoji k tomuto počínání, které samozřejmě má řadu rysů, které můžeme označit za směšné nebo komické nebo zvláštní, ale ve své podstatě jsou velmi vážné a z hlediska toho, jak dopadáme ve veřejném mínění, samozřejmě neobyčejně smutné.
Já se přiznám, a kolega Kováčik říkal, když vstoupil do Poslanecké sněmovny, že byl naivní, ale že si jistou naivitu uchovává, protože kdyby ji ztratil, tak zřejmě ztratí víru v demokracii a ve schopnosti české politické garnitury chovat se demokraticky a demokraticky vládnout. Já se přiznám, že jsem také po obnoveném vstupu do politiky po 17. listopadu byl mnoha věcmi, které se děly, překvapován, že mně na ně moje fantazie nebo imaginace nestačila, a kolegům jsem tehdy říkával, možná si to kolega Grebeníček bude pamatovat, že Franz Kafka byl Božena Němcová proti tomu, co se po listopadu děje. Ale přiznám se, že jsem opravdu netušil, že zažiji takové věci, jaké jsem zažil. Mám na mysli návrh na změnu poměrů ve výborech a na zavedení další funkce místopředsedy Sněmovny.
Vážení kolegové, v banánových republikách vládnou rodinné klany, které jsou chráněny americkými dělovými čluny, a tady mně to přišlo, že se má obnovit v české variantě, že tu dvě dvojice, doplňte si adjektivum, budou vládnout pod krytím amerického radaru. (Chabý potlesk.) Není to opravdu silná káva? Tohle to je představa parlamentní demokracie podle režie ODS.
Já myslím, že tyhle ty věci se opravdu kladou. A když se podíváte na to, jak se prostě česká reprezentace, a tady musím samozřejmě hovořit o tom celku, protože normální občan moc nerozlišuje, jestli opozice nebo vláda, prostě v rámci chování parlamentu, on vidí, že se chováme tak, že mu je to prostě k smíchu nebo k odsudku nebo pohrdání, ale rozhodně ne k tomu, aby to naše jednání sledoval s vážností, kterou by parlament demokratického státu svým jednáním měl u občanů vyvolávat. Takže můžeme se smát. Víte, že já mám ten příměr ponorky, prostě že my tady máme své prostředí a to, co je venku, nás nezajímá, my si tady stačíme. My si tady opravdu stačíme. Ale jak to stačí tomu lidu, který nás sem poslal?
A tady se objevily názory, které já chápu, protože do jisté míry je to situace, kterou prožíváme. Kolega Martínek říkal o tom, že tu jsou dvě Sněmovny, jedna, která je ve výborech, kde se pracuje, kde jsou normální, řekl bych, slušné styky, přátelské styky, lidi si tykají a věcně se jedná o různých věcech, a pak je tady Sněmovna, která vypadá tak, jak vypadá teď. Ale vážení kolegové, když se nad tím budete zamýšlet, tak ono to není úplně pravda. Není to úplně pravda proto, že ti, kdo v těch výborech trpí toto, co se tady děje, tak přebírají část odpovědnosti za tuto hru! To není pravda, že jsou dvě Sněmovny, že se můžeme takto rozdělit. Tak vynikající herci nejsme.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Paroubek, připraví se místopředseda Filip. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, řeknu to krátce. Zopakuji svou otázku k zvláště vydařenému návrhu usnesení rozšíření počtu místopředsedů Poslanecké sněmovny, přičemž tento návrh mezitím spadl pod stůl. Máte to, pánové a dámy z koalice, zapotřebí? Jaké racionální jádro má váš politický postup? Vláda má veškerou exekutivní pravomoc. Ve výborech probíhá diskuse, vliv na exekutivní rozhodnutí vlády je ale ve výboru, na exekutivní rozhodnutí vlády je zcela minimální. Kromě toho zaručit ve výborech reálnou převahu vládních poslanců, tedy vlastně stoprocentní účast, je málo pravděpodobné. Kromě toho jsme se dozvěděli, že v řadě výborů jednání probíhá a také utváření závěrů probíhá vcelku konsensuálně bez velkých politických bitev. Ptám se tedy, jaký to má politický smysl, když pro exekutivní rozhodnutí je důležité to, zda vláda alespoň funguje a dělá rozhodnutí, a za druhé, je důležité taky aspoň pro vládu mít sněmovní většinu. A to nejen ve věcech mocenských a personálních, jako je tato, ale i v jiných, pro lidi opravdu důležitých věcech.
Vláda, tak já to interpretuju, chce za každou cenu v této věci ukázat svaly. Premiér Topolánek přes víkend postupoval podle mého názoru velmi dobře v médiích, politicky velmi dobře v médiích, v Mladé frontě Dnes, nechci hovořit o spřátelenosti tohoto periodika, to je druhotná záležitost, také péčí České televize, kdy dostal čtyřicet minut čistého času, udělal mužné závěry s ohledem na situaci. Řekl, že vláda může skončit kdykoliv a že ODS může vládnout i menšinově.
***