(19.10 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Co z toho plyne? Je to realistické hodnocení situace ze strany pana premiéra, že vláda pro důležité, pro opravdu důležité zákony většinu prostě nemá. Včera jsem pana premiéra veřejně vyzval, aby svou verbální odvahu z víkendu přeměnil v odvahu skutečnou. Po několika prohraných hlasováních v Poslanecké sněmovně a s ohledem na nejistou podporu ze strany všech koaličních poslanců bych to považoval za logické - zkrátka aby sám vyvolal hlasování o důvěře vládě. Bude to jistě zajímavý test, který by mohl zklidnit politickou situaci.
Dámy a pánové, nesmiřitelnost je špatná vlastnost pro demokratickou politiku, vidět v politickém soupeři nepřítele je špatné. Panem Tluchořem předložený návrh není řádně zdůvodněn. On vlastně není zdůvodněn vůbec. Zatíží zbytečně vztahy českých politických stran do budoucna, přemění tyto vztahy do nikdy nekončící spirály politické nekorektnosti a odvety. Proto vyzývám lídry koalice, aby stáli tento návrh! (Potlesk ČSSD a KSČM.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se dále přihlásil pan místopředseda Filip. Pane místopředsedo, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Bebarová-Rujbrová.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já jsem část toho, co jsem považoval za nutné říct, řekl ještě před zahájením debaty o tomto bodu a nehodlám se opakovat ani nehodlám prodlužovat nějakým způsobem jednání této Sněmovny, ale musím říct, že debata, která se dnes vede, je v podstatě debatou, kterou mají na svých bedrech ti, kteří vyjednávají po skončených volbách A musím říct, že ač většinou je těsně po volbách a ještě doznívají jaksi volební rétoriky v jednotlivých politických táborech, je ta debata většinou debatou lidí, kteří si naslouchají, kteří chápou, že nějak volby dopadly a že onu vůli voličů je třeba převést do reálné politické situace v Poslanecké sněmovně. Každá zastupitelská demokracie není tím, že by měla sama od sebe jakousi suverenitu a že by jenom to, že to je ústavní orgán, mohla Poslanecká sněmovna dělat, co chtěla.
Máme tady několik sporných bodů. Prvním sporným bodem je to, co tady bylo zmíněno mnohokrát. Například to, že text usnesení, který bychom měli dostat, má být předložen alespoň 24 hodin předem podle § 71 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
To, že to pan kolega Tluchoř neodůvodnil, mně například nějakým způsobem neirituje, ale problém je přece úplně v něčem jiném. My bychom rádi viděli, jakým způsobem se tento návrh promítne do jednotlivých výborů a jestli nemá smysl, abychom se tady dlouho nepřeli, a jestli naopak na tom náhodou opozice nevydělá, protože my nevíme konkrétní poměry, které mají nastat v jednotlivých výborech. Ale nejde o to přeci, aby jeden nebo druhý vydělal. Jde o to, jestli jsme schopni nacházet korektní vztahy mezi sebou a jestli máme, promiňte mi ono slovo, formát politického rozhodování, jestli jsme schopni najít jeden pro druhého tu vůli naslouchat, vůli vidět onu většinu, která bude rozhodovat, a většinu, která podle Ústavy ČR dbá zájmu menšiny. To je ústavní článek číslo šest. Není to článek Listiny, je to samotný článek Ústavy ČR. A v tomto ohledu mi připadá, že celý návrh místo toho, aby například upravil poměry ve Sněmovně k lepšímu výkonu, nebo chcete-li k jinému, řekl bych, lepšímu rozhodování ve Sněmovně, přivedl nás k vyšší produktivitě práce, kdybych to převedl do sféry ekonomické, tak vede ve skutečnosti k tomu, že si vyčítáme věci, které si snad neříkáme ani nikde jinde.
A já nehodlám opakovat věci, které se tady odehrávaly v minulosti. Nakonec je vzpomenuli mnohem lepší pamětníci, než jsem já. Ale dovolte mi připomenout jednu důležitou věc. V každém takovém rozhodnutí musíme vidět onen odraz, který bude ve společnosti, a myslím, že nejméně ve čtyřech vystoupeních, a nebyla to vystoupení jenom opozičních politiků, bylo evidentní, že starost o dopad do veřejnosti tady existuje, že to je vážná starost, že si někteří, alespoň někteří z nás uvědomují, jakým způsobem bude naše jednání prezentováno mezi lidmi.
Dovolte mi jednu drobnou poznámku a ona se týká jediné věci, která má smysl do budoucna, a to je úkol politiky. Úkolem politiky není se zabývat sami sebou, a my se tady od rána zabýváme jenom sami sebou místo toho, abychom řešili věci, které zajímají občany, a pan profesor Jičínský to nazval ponorkou Sněmovny, my se od rána bavíme tím, jaké budou vnitřní poměry ve Sněmovně. My jsme pro občany neudělali nic, co by je mohlo zajímat. A onen dopad bude o to horší, oč my budeme déle setrvávat na tomto návrhu, který je, promiňte mi, ne nekorektní nebo snad jenom silový, on je, promiňte mi, hloupý. On totiž nedává šanci na řešení těch věcí, které zajímají občany ČR. A jestli to bude zajímat politology, to je podle mého soudu velmi málo.
Já zatím nedávám pozitivní návrh, protože ještě vstřebávám překážky, které jsem překonával jako řídící schůze v té formální debatě. A musím říct, že mně mrzí ta debata. Mrzí mě právě proto, že jsme nenašli pro sebe dostatek pochopení, které tady bylo v mnohem větší míře ještě v době projednávání, aniž byly ustaveny orgány Sněmovny. Řada věcí takhle nevypadala a ti, kteří byli poznamenáni volební kampaní, měli větší vůli dohodnout fungování tohoto ústavního orgánu.
A na závěr mi dovolte jenom jednu poznámku. Možná, že absolutně nejvhodnější by bylo, kdyby předsedové poslaneckých klubů požádali předsedu Sněmovny, aby svolal politické grémium, a debaty, které nemají dopad na jediného občana ČR kromě nás dvou set, se přesunuly do místnosti 120 a tam bychom tuto věc dořešili. Mohli jsme si ušetřit celý jednací den. Nemám to právo, protože už nejsem předsedou poslaneckého klubu, ale pamatuji si, a vzpomenul to tady kolega Tlustý, a stávali jsme často hodně proti sobě v ostrých přích, ale uměli jsme na takových jednáních najít stanovisko, které náhle otevřelo cestu k řešení reálných problémů společnosti, nikoliv k řešení problémů, které opravdu nikoho jiného netrápí.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní vystoupí paní poslankyně Bebarová-Rujbrová, poslední přihlášená do rozpravy.
***