(14.40 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Já naprosto souhlasím s tím, a vůbec to není jednoduché rozhodnutí… Za prvé si myslím, že je legitimní pro každou vládu, pro naši vládu, z hlediska ústavy takto rozhodnout. Bylo to rozhodnutí, které má vláda v kompetenci. A už hlasování vlády 11 : 7 ukazuje, že ani ona v této věci nebyla 19 : 0 nebo 18 : 0, stejně jako česká společnost, stejně jako česká politická scéna, stejně jako jednotlivé politické strany včetně té mé. Na to přece neexistuje jednoznačný názor. A ty odpovědi na ty otázky, jestli jsme to museli, nebo nemuseli udělat, jestli jsme to měli udělat dřív, nebo později, jestli jsme tím někoho poškodili, nebo ne, to ukáže čas. Ale jednoznačné černobílé řešení, které vy nabízíte, to podle mě nemělo. To je možná do úvodu.
To, co se děje dnes, já pevně věřím, že… My jsme… Já jsem slyšel tu výtku, myslím, Lubomíra Zaorálka, že jsme si na to vzali málo času, málo jsme o tom diskutovali. My jsme zcela úmyslně ten bod přerušili, vedli jednání samozřejmě se srbskými představiteli a po volbách, které dopadly relativně dobře, kdy se ukázalo, že ani uznání Kosova od některých, nebo od většiny západních zemí nepoznamenalo ty srbské volby a Srbové otázku Kosova nebrali jako otázku Evropská unie ano, nebo Evropská unie ne… Tak po těchto volbách se definitivně vláda rozhodla tuto věc doprojednat a hlasovat o uznání Kosova v tom termínu, ve kterém to proběhlo. Myslím 22. nebo 23. května. Mně to připadá legitimní.
My jsme nebyli zbrklí, my jsme nedělali ukvapené kroky ani gesta a opravdu jsme čekali na moment, kdy budeme mít jistotu, že ta situace tam nebude destabilizovaná, že ta situace půjde k lepšímu, že dojde k postupnému předávání správy z mise OSN na misi nebo na tu aktivitu, která je pod Evropskými společenstvími, která bude mít, tato civilní operace, za cíl právě to, co deklarujeme i v našem usnesení, to znamená pomáhat kosovským úřadům ve zlepšování schopnosti a udržování práva a spravedlnosti, výcvik, instruktáž všech sil, ať už policejních nebo vojenských, to znamená úkoly justice, celní administrativy, policejní činnosti a podobně. (Volání z pléna po upozornění na čas.)
Musím říci, že pokud se zabýváte dlouhodobě Jugoslávií a rozpadem Jugoslávie, tak přece musíte vědět, stejně jako to víme my, že není žádné jednoduché řešení, že jediným řešením střednědobým, nebo chcete-li dlouhodobým, je postupná integrace jednotlivých zemí, které vznikají na území bývalé Jugoslávie, do euroatlantických struktur. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já se omlouvám. A samozřejmě to je jediné možné řešení, které dává nějakou naději v tomto bolestném místě na jihu Evropy tu situaci řešit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě má slovo pan poslanec Ohlídal, který doplní svou interpelaci. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane premiére, bohužel nemáme čas na to, abychom probírali zmíněnou rezoluci. Já jsem přesvědčen, že rezoluce porušena byla.
Dále. Vy jste hovořil o tom, že váleční zločinci budou postupně souzeni. Hashim Thaci, který byl pro USA ještě donedávna gangsterem a teroristou, se stal teď nejvěrnějším přítelem USA. Myslíte, že bude postaven před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který působí vlastně jako prodloužená ruka současné Bushovy administrativy?
Konečně ještě poslední připomínka. Vy říkáte, že se ukáže časem, jestli tento krok české vlády byl správný, nebo ne. Já myslím, že už se ukazuje teď, že byl krajně nesprávný. To, co se například děje dnes v Makedonii v souvislosti s volbami, jasně ukazuje, kam albánští nacionalisté směřují. A já vám předpovídám na tomto místě, že přijde velmi krátký čas, ve kterém vzniknou těžké problémy, které možná skončí v další balkánské válce. Pak teprve se ukáže jednoznačně, že vaše postoje v tomto směru byly chybné.
Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Bude na to ještě asi reagovat premiér.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Tak mě ani nepřekvapuje, že přistupujete k té problematice spíše optikou emocí a přání, a ne optikou fakt a reality. Já bych si také přál konsensuální řešení. Ono fakticky v Evropě a v tom rozumném světě víceméně konsensuální je. A můžete jenom spekulovat o tom, jestli česká vláda se zařadila do toho mainstreamu dobrovolně, anebo pod nějakým tlakem. Já vám chci říci, že to rozhodnutí bylo velmi zodpovědné a nelehké. To je první věc.
Ten dvouletý vyjednávací proces, který předcházel vlastnímu procesu vyhlášení nezávislosti a postupného uznávání, a já mám informaci někdy z 22. května, že uznalo 40 států, ten proces bude pokračovat. To není ale jásání nad tím, že ta situace je taková, jaká je, ale spíše, já bych řekl, pozice mezinárodního společenství, které v situaci, kdy by neuznalo Kosovo, vyhodnotilo ten proces následný jako daleko více výbušný a daleko méně kontrolovatelný mezinárodním společenstvím, než je ta situace, která je dnes, kdy právě mise EULEX, mise Evropské unie, může minimálně eliminovat ty negativní vlivy, které by tam zůstaly samozřejmě neeliminovány.
Já s vámi mohu souhlasit a souhlasím v tom, že to není černobílý proces. Pro mě osobně to rozhodování vůbec nebylo jednoduché. Nicméně vy si můžete z opoziční lavice dovolit luxus těchto emotivních výkřiků, já jako premiér jsem stál před rozhodováním, jestli 51 pro, 49 proti, nebo naopak. Já jsem byl jeden z těch, kdo hlasoval pro uznání Kosova, a říkám to tady veřejně, i když to hlasování je neveřejné. Ale rozhodování to bylo nelehké z těch důvodů, které uvádíte, a z mnohých jiných. Ten proces není tak jednoduchý, nemá to jednoduché řešení, a to řešení, které nabízíte, vede spíše k destabilizaci než k postupné stabilizaci regionu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to byla interpelace pana poslance Ohlídala. Tím dalším, kdo si vylosoval pořadí, je pan poslanec Zdeněk Maršíček. Bude interpelovat premiéra ve věci návštěvy Hněvína. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Děkuji. Vážený pane premiére, nedávno v publicistickém pořadu Reportéři se objevila informace, že v restauraci Hněvín na Mostecku se sešla skupina komunálních politiků za ODS z Chomutova spolu s primátorkou Chomutova paní Řápkovou, která se údajně s vámi a některými členy vlády radila. To mě vcelku nezajímá. Ale občané Chomutovska jsou znepokojeni se situací na radnici, ale především s tím, že schůzky na Hněvíně se měl zúčastnit i bývalý senátor Alexandr Novák, který očekává soud pro podezření z korupce.
Proto se vás, pane premiére, ptám. Můžete občanům sdělit obsah této schůzky a důvod, proč na této schůzce byl přítomen Alexandr Novák, který není zastupitelem a kterého čeká soud pro korupci? Nešlo o schůzku soukromou, nýbrž pracovní, což jste sám potvrdil na dotaz novináře. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana premiéra, aby se chopil odpovědi. Má k dispozici podle jednacího řádu pět minut. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Předpokládám, že nemáte na mysli mou schůzku na Hněvíně se starosty předmětných obcí dotčených případným porušením limitů těžby, která proběhla někdy loni, ale že máte na mysli schůzku, která nevím proč vás zajímá, když se netýkala vás, která se v tomto krásném objektu konala někdy před zasedáním vlády v Teplicích.
Musím říct, že situace toho regionu, a to vy musíte dobře vědět, jednoduchá není, existují tlaky na prolomení těch těžebních limitů, existují nejrůznější aktivity, které se týkají nejenom straníků, nejenom politických stran, a to nejenom vládních, ale všech. Na Hněvíně jsme hovořili, pokud vás to opravdu zajímá, o celé řadě problémů tohoto typu.
To, že se zajímáte o schůzku dvou koaličních stran v obsazení, které jsem nadefinoval já, mně připadá sice trochu zajímavé, ale pokud opravdu toužíte znát obsah tohoto rozhovoru, což já pokládám za trochu ne úplně obvyklé, tak vás mohu seznámit s diskusí o celé řadě projektů, které vláda míní v tomto regionu standardním způsobem realizovat, o ubezpečení Strany zelených, že my opravdu netlačíme na prolomení limitů, že opravdu mé garance občanům Jiřetína a Černic, že nebudou prolomeny limity, mohou brát jako závazné, že budeme hledat řešení jak v Severočeských dolech, tak v Mostecké uhelné, abychom se vyvarovali za prvé problémů s omezením těžby, problémů s životním prostředím, případných problémů s arbitrážemi vyvolanými například neumožněním využívání dobývacího prostoru a podobně. To bych řekl, že byla velká část této schůzky, a detaily si nemyslím, že máte právo vědět.
***