(9.10 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Potvrzuji slova pana předsedajícího. Mačkal jsem, nerozsvítilo se mi vůbec nic. Zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Pan předseda Sněmovny mně tady napovídá technickou informaci, že vteřinu před ukončením už to nejde zmáčknout. Takže chci na to všechny upozornit. Takže pravdu máte vy se svým smíchem, samozřejmě, pravdu mám já a pravdu má pan předseda Topolánek. Tak si každý přijdeme na své, což je dobře.
Pan poslanec Tluchoř 24, pan poslanec Raninec 23. Trojka? Pardon, trojka. Náhradní karty jsem četl.
Budeme hlasovat o námitce pana poslance Mirka Topolánka v hlasování pořadové číslo 79. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 151 poslanců. 111 bylo pro, 10 proti. Návrh byl přijat.
Budeme opakovat hlasování o návrhu pana poslance Carbola, aby bod číslo 20 byl projednán jako první bod po projednání písemných interpelací. Rozhodneme v hlasování… Tak 20 a 51. Omlouvám se. (Reaguje na námitku ze sálu.) 20 a 51. Čili jedná se o zařazení dvou bodů. Hlasování skrečuji.
Já bych doporučoval všem, kteří předkládají návrhy, aby používali tyto lístky (ukazuje zelený lístek), protože pak na sebe nemusíme pokřikovat.Tak.
Čili opakuji hlasování o bodech 20 a 51. Kdo souhlasí s tím, aby byly projednány jako první body po ukončení projednávání písemných interpelací, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 153 poslanců. Pro bylo 76, proti 12. Takže návrh nebyl přijat.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Petra Tluchoře, aby po ukončení bodu písemné interpelace byla projednána všechna druhá čtení, která nejsou pevně zařazena. Je to tak? Je to tak.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 82. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 154 poslanců. Pro bylo 95, proti 9. Návrh byl přijat.
Tím jsme vyčerpali všechny návrhy na doplnění či změny v programech. A můžeme přistoupit k bodu číslo
109.
Odpovědi na písemné interpelace
Jako první vystoupí - nebo byl interpelován místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík od pana poslance Jana Klase. Jako druhý bude vystupovat, nebo bude projednávána interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišku od paní poslankyně Ladislavy Zelenkové. A pak jsou na pořadu čtyři interpelace na předsedu vlády Mirka Topolánka od pánů Váni, Váni, Váni a Váni. Takže čtyři interpelace od pana poslance Váni.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík odpověděl na interpelaci poslance Jana Klase ve věci "Dotaz: Jste si vědom následujících dopadů Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OP ŽP 2007-2013 (dále jen podmínky), které jste dojednal? Jaké máte argumenty pro obhajobu svého postupu?" Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 489. Projednávání odpovědi na tuto interpelaci bylo na 30. schůzi Poslanecké sněmovny odročeno.
Tak. Na mně je, abych otevřel rozpravu. Hlásí se pan poslanec Klas, takže mu dávám slovo.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážení páni ministři, milé dámy, vážení pánové, dne 17. března jsem podal písemnou interpelaci na pana místopředsedu vlády Martina Bursíka. Odpověď na tuto písemnou interpelaci, kterou pojmenoval už pan místopředseda Kasal, jsem dostal od pana ministra Bursíka 7. dubna 2008. Protože jsem nebyl vůbec spokojen s jeho odpovědí, požádal jsem o zařazení této interpelace na jednání pléna. Nyní mi dovolte, abych vám vysvětlil důvody, které mne vedly k tomu, proč před vámi dneska stojím, to znamená abych odpověděl panu ministrovi ústně na jeho písemnou odpověď.
Vážený pane místopředsedo vlády a ministře životního prostředí, ve vaší odpovědi na interpelaci ve věci podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů ve vazbě na podporu z operačního programu Životní prostředí uvádíte ve své odpovědi, že v České republice existují smluvní vztahy založené na základě netransparentních a nezákonných postupů vlastníků vodárenské infrastruktury, tedy měst a obcí. Můžete v této souvislosti uvést alespoň jediný konkrétní případ?
Jako příklad netransparentnosti a porušení zásad hospodářského nakládání s veřejnými prostředky uvádíte smluvní vztahy mezi hlavním městem Praha a stávajícím provozovatelem. Jistě je vám známo, že vaše ministerstvo v minulosti vydalo kladné stanovisko, kterým posvětilo tento smluvní vztah. Můžete vysvětlit rozpor mezi tímto postupem vašeho ministerstva a současným hodnocením vztahu, který znemožňuje žádost o dotace? A je vám současně známo, že v případě Prahy stát získal v průběhu velké privatizace zdroje de facto na úkor vlastníka infrastruktury? Provozní společnost zaplatila více než 6 miliard korun českých přímo státu. Kdyby tyto prostředky byly v době privatizace Pražských vodovodů a kanalizací investovány do infrastruktury, Praha by dnes nemusela řešit problémy se zablokováním dotací ze strany vašeho ministerstva.
***