(15.20 hodin)
(pokračuje Kubera)
A každý, kdo ne, tak vypadá... My nemáme radar, vypadáme jako blázni. Jak to, že nemáte radary, proč neměříte? Já povídám, proč bychom měřili, vždyť už často nevíme ani, co tam všechno naměříme, a není to hlavně naše věc. To je věc Policie České republiky. To je akorát dobrý byznys pro radaráky, jako pro stravenky jsou dobrý byznys pro Sodexo a sociální stravenky dobrý byznys pro místní obchodníky, ale praktický význam to žádný nemá, protože se z nich okamžitě stanou tuzexové bony, a tam, kde je dávají, se to už děje, už se kšeftuje a kupuje se za bony.
Takže znovu se vracím k tématu. Ten zákon není o ničem jiném, že za rampouch, který spadne z domu, jak v Bavorsku správně mají vyhlášku, když z mého domu spadne rampouch do kočárku, jednoznačně odpovídám já. Ale když se něco stane na chodníku, který je někoho jiného, není můj, tak je přece naprosto logické, že za to odpovídá ten, čí ten chodník je.
Byla by také možnost chodníky převést na občany. Ostatně v San Diegu nejlepší čtvrti nemají chodníky, protože tam všichni jezdí auty, tak na co by tam měli chodník. To je taky řešení. Je to podobné řešení jako prahy. Všude máme prahy, a daleko levnější by bylo neopravovat komunikace a všichni budou jezdit pomalu, protože se budou vyhýbat dírám. A my dáváme obrovské peníze za prahy. Uděláme novou silnici za miliardu, a pak na ni nastavíme prahy po deseti metrech, že občané si to přejí, protože tam jezdí prý auta rychle. No ona jezdí rychle, protože vozovka je pro vozy a chodník pro chodce, což je mimochodem velmi zvláštní v jiné souvislosti.
To, že není zákon v rozporu s ústavou, to přece nikdy nikdo netvrdil. Ten zákon stávající je ve shodě, nový je ve shodě. Jak to říkám na Lisabonské smlouvě. Ukáže se, že může být v souladu s ústavou, ale to neznamená, že ji musíme ratifikovat. To přece nemá žádnou souvislost.
Prostě ten zákon modernizuje. Mimochodem, kdybyste si přečetli starý, tak ta povinnost dřív byla explicitně, v zákoně původním bylo uloženo občanovi uklízet. Po roce 1990 to ze zákona vypadlo, protože bylo zjevné, že to není právně úplně čisté, a udělala se tam taková obezlička. No uklízet nemusíš, ale když se něco stane, tak si to vypiješ. Takový je ten stávající stav. A tento zákon říká - uklízej dál, jak jsi uklízel, nebo neuklízej, obec ti přece určuje, jak bude uklízet podle svých možností, podle svých prostředků.
Nota bene - zkuste definovat, co je to uklizený chodník. Je to černý, čistý chodník bez jediného smítka? Nebo může tam být malý zmrazek, nebo trošku sněhu? Když to totiž uhrabete, tak to klouže ještě víc, než když to neuhrabete, mimochodem. To vím z vlastní zkušenosti. Už jsem vyprávěl příběh mojí tchyně, která mi tři měsíce ležela v pokojíku se zlomenou pánví. A upadla na mém uklizeném chodníku, kde byl jediný tzv. černý led, jestli jste to někdy slyšeli, co to je. Černý led je neviditelný led, který hrozně klouže. A ona zrovna na tom jediném černém kousku upadla a zlomila si pánev.
Pan doktor Rath se směje, ale ví dobře, co je zlomená pánev. To je ležení bez hnutí. Ona leží, já lítám. (Pobavení v sále.)
Takže já bych byl moc rád, kdybychom se k tomu postavili bez emocí. Za rok si řekneme - já souhlasím s tím, že ta lhůta má být prodloužena, protože v dubnu bude léto, na konci roku 2009 zjistíte, že to byly fámy, co zde bylo řečeno o nákladech. Tímto skutečně nikde dramaticky náklady nerostou.
Já jsem slyšel, že na vesnicích speciálně to není problém. Tam jsou skutečně lidé zvyklí, a potvrdil to i starosta z Božího Daru, uklízet ne proto, že by to tak milovali, ale protože by nepřijeli do práce, protože by se nedostali z garáže. Zkuste to. Když napadnou dva metry, tak nezbývá než odházet, protože to neprojede ani šípová tatra. Tam pěkně lopatičku a odházet.
Já bych řekl - netrapme se. Hlavně si nemysleme, že občané hned nic jiného nebudou mít na starosti, než že řeknou: Tak, teď nemusíme uklízet. Když to řeknou, tak budou mít koeficient k dani nemovitosti 5. Teď budou mít jenom 3. To je ale normální. Chcete dobrý servis, tak ho někdo musí zaplatit a my už žádné peníze nemáme.
Ještě jednou prosím o podporu, a opravdu, jak jsem tady slyšel dramaticky ty věci ze Svazu měst a obcí, ona tam ani jedna vyhláška, ani jedna země, tam nebyla řeč o odpovědnosti. Tam byla řeč, že když napadne hodně, musíme uklízet. Ale o tom, že by občan za to odpovídal, kdyby se tam něco stalo, tak to opravdu by mohl odpovídat i za to, když ta sopka začne soptit, že to vlastně zavinil ten, protože tam bydlel blízko, a proto mu to tam zaneslo popel na dvorek.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane senátore. Táži se pana zpravodaje, zda si troufne na závěrečné slovo. Ano. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Miloslav Kala: V této konkurenci je to velmi složité. Ale show must go on, takže já se pokusím.
Citoval jsem zde příklad Francie. Pane senátore, obecně platí, že obec je povinna chodníky opravovat, provádět stavební práce a vlastníci přilehlých nemovitostí jsou povinni chodníky udržovat, v závorce čistit. Vlastníci přilehlých nemovitostí pak odpovídají za škody způsobené v důsledku neudržování příslušných částí chodníku. A tak dál pokračuje ten materiál. Vy ho jistě máte, takže já rozumím tomu, že se to nehodilo do toho vystoupení, ale nerozumím tomu, že takto argumentujeme.
Co se týče povinnosti nebo nepovinnosti uklízet a jestli tento zákon je nebo není o uklízení chodníku. Byl zde velmi pečlivě přečten odstavec 4, který se vypouští, ale nebyl přečten odstavec 3, který zůstává. Mně nezbývá než ho přečíst v té současné dikci: Vlastník místní komunikace odpovídá - a v současné dikci je: s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, který se vypustí - za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
Takže já si myslím, že ten návrh zákona, novela, kterou projednáváme, o úklidu chodníku zcela evidentně je. Samozřejmě že v zákoně není nic napsáno o soptění sopek, to má pan senátor pravdu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším pevně zařazeným bodem pro dnešní odpoledne je bod
90.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 06/25 - Finanční
prostředky státního rozpočtu poskytnuté na realizaci programu Podpora rozvoje
a obnovy materiálně-technické základny fakultních nemocnic
Dovoluji si přivítat prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Františka Dohnala.
Tento bod před přerušením v pátek 25. dubna dospěl do fáze, že nevystoupil ještě ani zpravodaj. Pouze bylo avizováno, že 20. listopadu 2007 byl rozdán podkladový materiál k tomuto bodu, resp. všem připomenuto, kdo se chtěli tomuto bodu věnovat.
Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Libor Ježek, informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Vážený pane poslanče Ježku, máte slovo.
Poslanec Libor Ježek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tuším, že je to poprvé, kdy Poslanecká sněmovna projednává na plénu závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, a procedura není ještě příliš upravená.
Kontrolní výbor si dovolil navrhnout Poslanecké sněmovně k projednání jeden z kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, protože v rámci své činnosti shledal, že situace ve státní správě v dodržování zákonů a hospodaření s finančními prostředky a majetkem státu je vážná a bohužel nemá zlepšující se trend.
Nejvyšší kontrolní úřad je zřízen na základě Ústavy České republiky. Nejvyšší kontrolní úřad vykonává nezávislou kontrolní činnost, na základě ní zpracovává a předkládá Poslanecké sněmovně kontrolní závěry. Jenom pro informaci - podělíme-li rozpočet Nejvyššího kontrolního úřadu počtem vykonaných akcí za rok, dospějeme, že náklad na jednu kontrolní akci je přibližně v průměru 15 milionů.
Co lze ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu vyčíst za informace? Především jsou to informace, jaké nedostatky a chyby jsme vyrobili v legislativní činnosti nebo při schvalování státního rozpočtu České republiky na příslušný rok. Lze z nich vyčíst, jak orgány státní správy dodržují při své činnosti právní předpisy, a lze z nich vyčíst, jak efektivně vláda nakládá s finančními prostředky a majetkem státu. Toto jsou informace, které by měly sloužit jako zpětná vazba pro další práci Parlamentu v oblasti legislativy i sestavování státního rozpočtu, pokud bychom se chtěli chovat odpovědně. Bohužel trend negativních výsledků kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu má stále stoupající křivku.
***