(16.50 hodin)
(pokračuje Vondra)
V letech 2007 až 2009 bude státní správa účelově a dočasně navýšena o celkem 365 pracovníků. Finanční prostředky budou dále využity na zajištění všech služeb a dodávek souvisejících se zasedáním na území Česka a na aktivity související s předsednictvím v Bruselu a v dalších zemích.
Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra pracujeme také na zabezpečení všech akcí. V dubnu tohoto roku schválila vláda svým usnesením návrh na finanční zajištění bezpečnostních opatření v rámci předsednictví v Radě. Vláda tímto rozhodnutím uvolnila částku 147 milionů korun z kapitoly VPS pro potřeby přípravy policie na zajištění bezpečnosti.
Pokud jde o vzdělání zaměstnanců pro účely předsednictví, zajišťujeme je ve spolupráci s Institutem státní správy. Vzhledem k tomu, že specializované kursy přípravy vykazovaly v roce 2007 nižší průměrnou účast z důvodu vytíženosti pracovníků, prosadil jsem v lednu prostřednictvím usnesení vládního výboru zavedení povinného minima v kombinaci s motivačním systémem. Zároveň jsme zajistili dokončení jmenování předsedů pracovních skupin. Z celkového počtu 268 předsedů pracovních skupin a podskupin již v současnosti chybí dokončit jmenování pouhých 20 osob, a to do méně významných skupin. Vzdělávací příprava pro předsednictví nemine ani ty nejvýše postavené. Připravujeme na červenec povinný vzdělávací seminář pro ministry v kombinaci s příručkou základních informací o tom, jak vést jednotlivá zasedání Rady.
Pokud jde o institucionální formu zajištění, byly pod vedením centrálního koordinátora ustaveny pracovní meziresortní orgány pro přípravu předsednictví, zejména centrální organizační skupina a kulatý stůl komunikace. Tyto orgány sdružují zástupce resortů a pravidelně se scházejí k projednávání všech aspektů přípravy a organizace.
Ve spolupráci s ministerstvy a stálým zastoupením byl sestaven kalendář českého předsednictví, který dopodrobna stanoví, který den se koná která akce, a ujišťuji vás, že prakticky žádný den není volný. Pokud jde o rozdělení Praha - regiony, zvolili jsme ten model, kdy pouze část těch akcí se bude odehrávat v Praze a druhá část, pokud jde o ty ministerské schůzky, dokonce i významnější, se bude konat rovnoměrně rozložena po republice v jednotlivých regionech.
Bylo vyhlášeno mnoho výběrových řízení a soutěží na výběr dodavatelů zboží a poskytovatelů služeb v souvislosti s organizačním zabezpečením. Byla také vyhlášena soutěž o návrh loga předsednictví, zatím ho bohužel nemůžeme v souladu se zvyklostmi zveřejnit, a jednotného vizuálního stylu. Již vloni proběhlo výběrové řízení na dodavatele akreditačního systému, v tomto roce byly ukončeny soutěže na architektonický návrh řešení konferenčních prostor, byly vyhlášeny zakázky na výběr agentury zprostředkující ubytování a dále veřejné zakázky na překladatelské služby, výběrová řízení na tlumočnické služby, dopravní agenturu a dodávky propagačních předmětů. Řada dalších výběrových řízení bude následovat v nejbližších týdnech.
Pokud jde o komunikaci, v červenci 2007 byla schválena koncepce komunikace českého předsednictví, která má dvě dimenze. Jednak vnější, tedy jak prezentovat české předsednictví v zahraničí, a dále vnitřní, jak to celé prezentovat tady doma. Nyní se dostáváme do stadia realizace na domácí půdě. S blížícím se předsednictvím chceme zahájit informační kampaň, která zvýší povědomí o předsednictví. Naším cílem je, aby do konce letošního roku převážná většina Čechů věděla, co to předsednictví je a co to pro nás konkrétně znamená. Komunikaci považujeme za zásadní, i když ne triviální úkol. Prodávat Evropu je v dnešní EU obtížné. Není tak úplně sexy a informovanost o ní je nepoměrně obtížnější než o domácích tématech. Je mimo jiné dlouhodobým problémem, s kterým se potýká samotná Evropská unie už od dob referend ve Francii a Holandsku v roce 2005. Přímým důkazem je vyčlenění speciálního postu komunikátora na úrovni Evropské komise.
I přes úskalí komunikace evropských témat považujeme v rámci českého předsednictví za unikátní příležitost zvýšit povědomí o evropských tématech mezi širokou veřejností u nás doma a také za mimořádnou šanci, jak zvýraznit obraz Česka v zahraničí jako moderní, kreativní, dynamické a reformní země.
Vážený pane předsedo (?), dovolte mi závěrem zdůraznit jedno. Vláda považuje, věřím, že společně s opozicí, české předsednictví v Unii jako věc celonárodního významu. Uspět můžeme jen společně, pokud omezíme naše spory a v zásadních věcech potáhneme takříkajíc za jeden provaz. Vím, že v této Sněmovně je to někdy těžké. Motem předsednictví je Evropa bez bariér. Pokusme se proto odstranit některé bariéry, které nás dělí zde doma. Jistě, abychom mohli postupovat společně, musíme si vzájemně rozumět, a abychom si vzájemně rozuměli, musíme vést spolu dialog. Dialog ovšem znamená také schopnost naslouchat. Za vládu prohlašuji, že jsme k takovému dialogu včetně naslouchání a vzájemným konzultacím s opozicí připraveni v následujících měsících.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády panu Alexandru Vondrovi a zahajuji všeobecnou rozpravu. Prozatím mám jedinou přihlášku. Tou je pan poslanec Hamáček - ale pan místopředseda Zaorálek může využít svého přednostního práva. Takže pan poslanec Hamáček, pan místopředseda Zaorálek jako druhý.
Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vláda v říjnu loňského roku představila programové priority českého předsednictví v 19stránkovém dokumentu, který však byl spíše náčrtem než skutečně koncepčním dokumentem, neboť v něm se nacházelo a dalo se tam najít přes 30 priorit, tedy podle mého názoru počet naprosto přesahující kapacitu i silné předsednické země, natožpak středně velké země, jako je Česká republika. Tento text dokumentu byl obsáhle připomínkován na lednovém jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Kritizováno bylo jak celkové nerealistické vyznění celého dokumentu, tak problematické části jednotlivých kapitol. Dubnová pracovní verze, kterou jsme obdrželi, doznala některých vylepšení, počet témat byl nepatrně snížen, byly vypuštěny některé nepřesné formulace. Přesto hlavní výtky, které zazněly na lednovém zasedání zahraničního výboru, zohledněny podle mého názoru nebyly. Stále se tak jedná o dokument relativně nekoncepční a podle mého názoru hlavně nerealistický, a to hned z několika aspektů.
Přestože na úvod dokumentu vláda připouští mnohé limitující faktory provázející naše předsednictví, ať končící mandát Evropského parlamentu, možnost změny fungování Unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, vytýká si později v dokumentu tak ambiciózní cíle, které jsou na jednu stranu, jak jsem řekl, ambiciózní, na druhou stranu však formulované obecně a nekonkrétně. Vláda se tak vystavuje rizikům, že při takto rozmáchle vytčených cílech budou pozdější výsledky vypadat při hodnocení skončeného předsednictví směšně.
Hlavní priorita a téma celého dokumentu je Evropa bez bariér. Ačkoliv lze říci, že takto vymezené téma je spojeno s mnoha problémy, které skutečně trápí dnešní Evropu, tato formulace spíše evokuje atmosféru z doby, kdy se v Evropě diskutovalo o přechodných omezeních volného pohybu osob či o směrnici o volném pohybu služeb. Dnes takto formulované priority evokují spíše pokus o liberalizaci a deregulaci evropského hospodářského a sociálního systému. To příliš nezapadá do období, kdy Francie chce akcentovat termín, jako jsou solidarita, kvalitní regulace či ochrana. České směřování tak hrozí otočkou o 180 stupňů vůči francouzské pozici. Česká republika by tak měla zvážit, zda téma Evropa bez bariér skutečně vyvolá zájem u ostatních zemí a zda se jí podaří najít silné spojence.
***