(12.30 hodin)
(pokračuje Exner)
V důvodové zprávě se také uvádí, že je mnoho nejasností o míře činnosti na úrovni Euratomu. Nakonec z jednání pracovní skupiny pro jaderné otázky v rámci Evropské unie vyplynulo, že Evropská komise zajistí činnosti pro tzv. velké držitele povolení, to jsou zejména jaderné elektrárny, a ostatní budou dělat i dál členské státy. Není tedy ale jasné, proč by toto mělo zatížit navíc Státní úřad pro jadernou bezpečnost, když i bez členství v Evropské unii máme ještě vyšší zabezpečení dodatkovým protokolem, který máme uzavřen a naplňujeme už dnes.
V samotné dohodě je potřeba si všimnout některých důležitých konstatování. Tak například přímo v preambuli se konstatuje, že všechny smluvní strany se zavazují napomáhat co nejúplnější výměně zařízení, materiálů, vědeckých a technických informací k mírovému využití jaderné energie a že mají právo podílet se na takovéto výměně. Možná že si při té příležitosti vzpomeneme na naše problémy při vývozu dílčích zařízení do Íránu anebo na aktuální diskusi probíhající o možné spolupráci mezi Sýrií a Korejskou lidově demokratickou republikou.
Také se konstatuje, že členové Evropského společenství pro atomovou energii, Euratom, převedli na společné orgány Evropských společenství kontrolní, výkonné a soudní pravomoci, které tyto orgány vykonávají v rámci svých oprávnění v oblastech své působnosti, a mohou tedy bezprostředně nabýt účinku v právních systémech členských států. Jsou to tedy věci, které by se dalo říci, že dále Česká republika nebude muset vykonávat, ale to, o čem jsem se už zmínili, ukazuje na nejasnost a problematičnost takového předání.
Konstatuje se také, že přáním jak agentury, tak společenství a států, kterých se nová dohoda a dodatkový protokol týká, je vyhnout se nadbytečným duplicitám v činnostech týkajících se záruk - avšak z toho, co jsem již zmínil, vyplývá, že naopak takové duplicity budou posíleny.
Určitou zvláštností je také to, že dodatkový protokol je z hlediska právního vlastně důležitější než samotná smlouva. Při rozdílu mezi těmito dvěma dokumenty se totiž uplatňuje tento protokol.
Za zmínku ještě stojí ustanovení o jaderném materiálu, který má být použit při nejaderných činnostech. V tomto případě se v dohodě konstatuje, že jde o materiály, jako je například výroba slitin nebo keramiky, a v tom případě dohodne společenství s agenturou předtím, než je materiál takto použit, podmínky, za kterých je možné ukončit uplatňování záruk týkajících se tohoto materiálu podle dohody. To se vlastně výhradně týká ochuzeného uranu, který, jak víme z posledních mezinárodních konfliktů, byl použit při výrobě zbraní a munice. Analogicky se také v části týkající se nepoužití záruk na jaderný materiál, který má být využit při tzv. nemírových činnostech, uvádějí věci, které ovšem se spíše vztahují na vlastníky jaderných zbraní. Nakonec bych se ještě zmínil o tom, že v této smlouvě se také vyjímá z tzv. záruk pro nešíření jaderných zbraní například plutonium s koncentrací izotopu plutonia 238 přesahující 80 %, což je právě plutonium, které se využívá k jaderným zbraním.
Za dílčí problém pokládám to, že obsah velmi rozsáhlých příloh I a II může měnit na základě rozhodnutí Rady guvernérů Mezinárodní agentura pro atomovou energii. V Úředním věstníku, který nám byl předložen jako podkladový materiál, Úřední věstník Evropské unie, je uveden stav z roku 1998. Už dnes zřejmě jsou přílohy v jiném stavu. Nová znění však nejsou zveřejňována.
Formálně musím také konstatovat, že podpisové klauzule jsou předloženy jenom u dodatkového protokolu, nikoliv u vlastní dohody, a jako obvykle ve věstníku Evropské unie. je tam řada překlepů a drobných chyb.
Doporučuji samozřejmě projednání dokumentů ve výboru.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, vážený pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ani z místa se do této rozpravy nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 110 a táži se, kdo souhlasí s takto navrženým přikázáním. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 114 pro 90, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Dalším bodem je bod
78.
Zpráva o činnosti finančního arbitra České republiky za rok 2007
/sněmovní tisk 447/
Předloženou zprávu projednala stálá komise Poslanecké sněmovny pro bankovnictví. Usnesení stálé komise vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 447/1. Prosím, aby se role zpravodaje ujal poslanec Michal Doktor, aby nás o jednání komise informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, dovolte, abych vás seznámil s usnesením stálé komise pro bankovnictví z jednání z 9. schůze, která proběhla dne 12. března 2008. Na základě rozhodnutí organizačního výboru se zmíněná komise zabývala sněmovním tiskem 447, kterým byla zpráva o činnosti finačního arbitra za uvedený rok.
Myslím, že je mou povinností seznámit vás také s tím, že nad málokterým bodem v tomto volebním období vedla stálá komise tak rozsáhlou a svým způsobem i kontroverzní rozpravu jako nad tímto bodem. Jakkoliv jsme trápili v projednávané věci nově zvoleného finančního arbitra, je třeba zmínit v úvodu mé informace fakt, že zpráva o činnosti za rok 2007 se týká funkčního období finančního arbitra, který byl ve svém závěrečném období v posledním roce svého mandátu a v současné době tedy je finančním arbitrem nově zvolená osoba, která za uvedené období neodpovídá. Proto také veškeré výtky, které byly směřovány k tomuto dokumentu, byly výtkami sice oprávněnými, nicméně z pohledu odpovědnosti za obsah této zprávy jsme se vyskytli ve velmi komplikované situaci, neb jsme velmi podrobně a svědomitě trápili a naléhali na finančního arbitra, respektive instituci finačního arbitra, aby napříště se tato instituce chovala odpovědněji a důsledněji ve smyslu zejména schváleného rozpočtu na ten který příslušný rok, avšak zároveň jsme si byli vědomi toho, že v tomto ohledu trápíme a - v uvozovkách - úkolujeme člověka, který není odpovědný za hospodaření v roce 2007.
Zároveň musím podotknout, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky není v postavení subjektu, který by schvaloval hospodaření na uvedený rok, nebo rok jehož práci jsme hodnotili, na druhou stranu jsme jako zástupci daňových poplatníků nemohli přehlížet nesoulad mezi schváleným rozpočtem pro uvedený rok a skutečností, jak byl tento rozpočet zejména na výdajové straně naplňován.
I přes veškeré výtky a i přes veškerý můj komentář, který uvádím jako zpravodaj a jako předseda této komise k této projednávané věci, došla stálá komise k závěru, že vám nemůže vzhledem k velmi komplikovanému postavení právě k instituci finačního arbitra a právě k absenci instrumentů, které by nás stavěly do role kontrolního orgánu, doporučit žádné jiné usnesení než usnesení, kterým by Poslanecká sněmovna vzala Zprávu o činnosti finančního arbitra za rok 2007 na vědomí.
***