(9.30 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Rovněž tak komise pro rodinu projednala tento tisk, doporučila jej dokonce bez přijetí pozměňovacích návrhů velmi konsensuálně. Požádala zpravodajku, aby Poslanecké sněmovně předložila toto doporučující ustanovení, které jste obdrželi jako tisk 390/2. Já vás jen prosím, abyste věnovali pozornost i bodu číslo 3, v němž stálá komise pro rodinu žádá Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. předkládá v úvahu toto usnesení Poslanecké sněmovně, aby předložilo koncepci péče o děti žijící mimo rodinu, s tím, že smyslem takové předložené koncepce by měl být pokus o sjednocení péče o tyto děti ve smyslu zřízení jednoho centra, ze kterého by bylo možné se zabývat komplexně danou problematikou. (Poslanci stále hlučí.)
Komise pro rodinu v tomto případě zaměřovala svou pozornost na koncept, který již na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud víme, vznikl, nicméně nebyl předložen ani ve vládě, protože narazil v rámci připomínkového řízení na určité problémy a připomínky ze strany obcí a krajů, kterým zasahuje do jejich kompetencí, přestože problematika toho, že péče o děti žijící mimo rodinu, je v tuto chvíli rozptýlena pod několik resortů, je dlouho známá, dlouhodobě neřešená a dlouhodobě v každém případě neprospívá péči o tyto děti. Proto stálá komise pro rodinu v rámci projednávání tohoto bodu doporučuje Poslanecké sněmovně, aby požádala Ministerstvo práce a sociálních věcí o předložení takovéto novely. Myslím, že je to možné i v případě, že tuto novelu předkládá Ministerstvo spravedlnosti, že i v tom případě můžeme jiného ministra požádat o předložení takovéto koncepce.
Tolik má zpravodajská zpráva. Já se ještě přihlásím do podrobné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Velmi zdvořile požádám paní poslankyně a pány poslance, aby umožnili všem vystupujícím přednést své příspěvky s takovým hlukovým pozadím, abychom my, kteří chceme poslouchat, alespoň rozuměli. Jinou ambici nemám.
Prosím paní poslankyni Annu Čurdovou jakožto zpravodajku výboru pro sociální politiku, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás nejprve seznámila s usnesením číslo ze 74 ze 16. schůze konané dne 20. února 2008 k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. (Neustálý hluk v sále.)
Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, zpravodajské zprávě poslankyně Anny Čurdové a po rozpravě výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s návrhem vládního návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 390; zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.
Jestli, paní místopředsedkyně, dovolíte, ráda bych ve svém vystoupení v podstatě pokračovala poté, až otevřete obecnou rozpravu. (Poslankyně hovořila směrem k předsedající zády k mikrofonu.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: To, že paní poslankyni neslyšíte, je zčásti způsobeno tím, že její ústa nesměřovala přímo proti mikrofonu. Ale ona se obávala, že především já nebudu slyšet to, že se hlásí do obecné rozpravy. To, že ji neslyšíte, je především vaše vina.
Otevírám obecnou rozpravu a prosím paní poslankyni Annu Čurdovou, aby pokračovala. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, málokdy se mi stává, abych souzněla s představitelkou Občanské demokratické strany ve chvíli, kdy hovoří z tohoto postu o právech dítěte. Já si myslím, že paní poslankyně i souzní i se mnou z té druhé strany, abych zase příliš nechválila, protože už v prvním čtení jsem zde vyjadřovala obavy, že novela tohoto zákona neposiluje práva dětí, ale naopak spíše posiluje práva rodičů. Myslím si, že nemá ani cenu, abych opakovala to, co zde říkala paní kolegyně Eva Dundáčková.
Chtěla bych přivítat pozměňovací návrh, který byl přijat ústavněprávním výborem. Také si myslím, že bylo velice dobře, že ústavněprávní výbor nad tímto návrhem diskutoval opravdu podrobněji na rozdíl od výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, kde právě kolegové z ODS tuto diskusi odmítli, protože se jim zdála předložená norma v pořádku. Tam si myslím, že je problém, protože sociálně-právní ochrana dětí se netýká pouze Ministerstva spravedlnosti, ale i Ministerstva práce a sociálních věcí. Mě v tuto chvíli trochu děsí, že právě v rámci předložené novely, která také navrhuje něco, čemu se říká vhodné prostředí pro umísťování dětí, vypracovalo seznam, který nemá legislativní podklad. A tak za vhodné prostředí, kam můžeme například umísťovat děti, považujeme ozdravovny, ve kterých nejsou žádní psychologové, kteří nějakým způsobem mohou s dětmi pracovat.
Právě z tohoto důvodu, protože ne všechno se ústavněprávnímu výboru v této novele podařilo vychytat, jsem předložila pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom ve druhém čtení. Zároveň opět vyjadřuji pochybnost o tom, že by v zákoně mělo být něco, čemu se říká navykací režim, protože se obávám otázky zneužití tohoto institutu. Opravuji účast na mediaci, protože opět k mediaci nutíme lidi a děti, kteří prošli a jsou oběťmi tzv. domácího násilí.
Samozřejmě, jak už jsem říkala, vítám pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který upravuje zjišťování názoru dítěte a upravuje v podstatě to, po čem je potřeba volat, to znamená aby děti byly slyšeny před soudem, aby byl slyšen a respektován jejich názor. Praxe ukáže, jestli tato právní úprava, jak je předložena, bude dostatečná, nebo jestli postupem času budeme muset předložit úpravu jinou, která by přesně stanovovala věkovou hranici, při které názor dítěte bude slyšen před soudem a jeho názor bude brán v potaz a respektován.
Bohužel mám někdy pocit, který často hraničí s jistotou, jak zde říkala paní kolegyně Dundáčková, že děti v české společnosti nejsou vnímány, jak by měly být. Tedy jako osobnosti, které mají svá práva, jako ti, kteří mají své trápení, radosti, strasti, kterým mají rodiče vytvářet prostor pro jejich realizaci, mají je vychovávat, ale rozhodně nemají být oběťmi tahanic, pokud dojde k rozpadu vztahu a svazku. Tady si myslím, že všichni máme obrovský a velký dluh, ale nejsem si jistá, že právě tento zákon, tak jak je formulován, práva dětí posílí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Táži se, zda si někdo další přeje vystoupit v rozpravě obecné. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Do této rozpravy avizovala paní poslankyně Čurdová také svoji přihlášku. Do podrobné rozpravy nikoho dalšího přihlášeného nemám. Prosím tedy paní poslankyni, aby se vrátila k mikrofonu a přednesla svůj příspěvek do podrobné rozpravy.
Omlouvám se, teď došlo k nedorozumění. V průběhu obecné rozpravy jsem zaznamenala pouze přihlášku paní poslankyně Čurdové do podrobné rozpravy.
Poslankyně Anna Čurdová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, pouze bych se chtěla přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které vám byly předloženy na lavice. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Omlouvám se paní zpravodajce. Její přihlášku do podrobné rozpravy, kterou avizovala v průběhu zpravodajské zprávy, jsem nezaregistrovala bezpochyby z důvodu zvýšeného hlukového pozadí v tomto sále.
Prosím, paní poslankyně Dundáčková, ujměte se slova.
***