Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(9.20 hodin)
(pokračuje Talmanová)

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 92 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem. A kdo je proti? Děkuji.

Z přítomných 152 poslankyň a poslanců pro návrh 146, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Můžeme přikročit k projednávání dalšího bodu, kterým je bod 59. To je

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí pan Miroslav Kalousek a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Ladislav Šustr.

Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny a otevírám tedy rozpravu, do které se nehlásí nikdo. Rozpravu končím.

Táži se pana ministra a pana zpravodaje, zdali si přejí přednést závěrečná slova. Není tomu tak. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2008, podle sněmovního tisku 424."

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 93 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením. Kdo je proti? Děkuji vám.

Z přítomných 153 poslankyň a poslanců pro návrh 78, proti 13. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Nyní se budeme zabývat bodem číslo 14, kterým je

Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Prosím, vážený pane ministře, ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tuto z pohledu vlády velmi důležitou novelu občanského soudního řádu. Jedná se o součást reformy české justice, v tomto případě na úseku reformy řízení, která se určitým způsobem dotýkají ochrany práv dětí. Je to jedna z opravdu důležitých priorit. Podrobně byla zdůvodněna v prvém čtení, proto pouze pro zopakování.

Tímto návrhem řešíme nekvalitní právní úpravu ze 60. let, zásadně ji reformujeme a lépe upravujeme otázky nařizování předběžných opatření. Lépe upravujeme otázky mimosoudního jednání při řešení výchovy a výživy nezletilého, a to formou preference smírčího jednání. Zavádíme úplně novou právní úpravu pro mezinárodní únosy dětí. Tato právní úprava dosud v českém právním řádu chyběla a pak jsme byli svědky některých kauz, některé byly i medializovány, kdy česká justice nebyla schopna v krátké době rozhodnout o navrácení dítěte do země, odkud bylo uneseno jedním z rodičů. Řešíme též otázky, jako je např. vhodné prostředí, do kterého má být dítě umístěno, pokud není možné, aby po určitou dobu bylo vychováváno u jednoho z rodičů.

Novela má celou řadu dalších změn, o kterých zde v tuto chvíli, neboť se jedná o druhé čtení, již nechci hovořit, a proto mi dovolte, abych zde nyní pouze konstatoval, že tento návrh dle přikázání Sněmovny byl projednán ústavněprávním výborem, výborem pro sociální politiku a stálou komisí pro rodinu. Všechny tyto tři orgány tento návrh projednaly. Stálá komise pro rodinu vyjádřila souhlas s tímto návrhem zákona a ústavněprávní výbor vyjádřil také souhlas s tím, že předložil pozměňovací návrh. Stejně tak třetí výbor, kterému byl tento návrh přikázán.

Chci konstatovat, že Ministerstvo spravedlnosti souhlasí s tím, co bylo usneseno ústavněprávním výborem, to znamená se změnami, z nichž ta hlavní je ta, která se týká, jak má být a zda vůbec má být dítě vyslechnuto, pokud se rozhoduje o jeho výchově a výživě. Návrh ústavněprávního výboru, který posiluje možnost dítěte se vždycky vyjádřit během takového řízení, Ministerstvo spravedlnosti akceptuje a podporuje jej.

Dámy a pánové, žádám vás tedy, abyste tento návrh projednali v rámci druhého čtení a propustili jej do čtení třetího. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Jak pan ministr již uvedl, tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru, výboru pro sociální politiku a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu. Usnesení výborů a stálé komise vám byla rozdána jako sněmovní tisky 390/1 až 390/3. Prosím, aby se slova postupně ujaly zpravodajka ústavněprávního výboru a stálé komise paní poslankyně Eva Dundáčková a zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Anna Čurdová. Vážená paní poslankyně Dundáčková, máte slovo.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, nerada, ale přesto budu polemizovat s úvodními slovy pana ministra, který řekl, že připravená novela se týká ochrany práv dětí. Tato novela skutečně posunuje průběh jednání před řízením ve věcech týkajících se péče o děti určitým směrem, nikoli však směrem, který by podle mého názoru posunoval nebo posiloval práva dětí, ale spíše práva rodičů, kteří jsou v nějakém konfliktním vzájemném postavení, a to nezřídka i na úkor dětí samotných.

Já musím říci, že v průběhu projednávání, ke kterému došlo ve výborech, bylo zcela zřejmé, že tady existují dvě koncepce, dva ideové pohledy na řešení této situace. Jeden, který jsem zastávala já jako zpravodajka komise a možná nějaký menšinový okruh dalších poslanců a poslankyň v Poslanecké sněmovně a který zastává názor na to, že dítě je svébytnou lidskou bytostí nadanou vlastními právy, která si zaslouží ochranu společnosti, a to ochranu před traumatizujícími zásahy do jeho soukromí, neboť každý výkon rozhodnutí odnětím dítěte, ať už jej provedeme jako předběžné opatření nebo na základě rozhodnutí o výkonu v rámci běžného exekučního řízení, je prostě zásahem do integrity osobnosti takového dítěte, narušuje zásadním způsobem jeho soukromí a mnohdy zanechává traumatizující zážitek psychické následky po celý život. My jsme se během projednávání této novely bohužel nedostali k tomu, abychom změnili tento již, dlužno říci, platný právní stav, a je ještě před námi pravděpodobně dlouhá cesta k tomu, abychom se dohodli, zda vůbec si něco takového přejeme, anebo nepřejeme. Převažující názor kolegů je, že si nic takového nepřejeme.

Já musím říci, že debata, která byla nad tímto tiskem vedena, byla poměrně obsáhlá a podrobná a pro mne sdělná v tom, že v tuto chvíli pravděpodobně na půdě Poslanecké sněmovny opravdu není prostor pro to, abychom se vydali cestou ve směru většího, daleko většího posílení práv dětí, resp. uznání toho, že ony mají právo na ochranu i před zásahy způsobenými ve jménu znesvářených rodičů.

Jinak pan ministr tady v podstatě velkou část zpravodajské zprávy odříkal za mne. Potvrzuji, že oba tisky projednal jak ústavněprávní výbor, který doporučil některé drobné změny, a v tomto případě změny, které posilují postavení dítěte v okamžiku procesu, a to možnosti vyjádřit se vždy k věci, která je předmětem soudního řízení. Doporučil Poslanecké sněmovně, aby ve svém závěrečném hlasování tento tisk ve znění pozměňovacích návrhů přijala.

***