(16.30 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Další v pořadí je pan poslanec Dušek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Dušek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mrzí mě, že pan ministr Langer je opět nepřítomen, ale přesto svoji interpelaci přednesu a pan ministr ji obdrží i v písemné podobě.
Vážený pane ministře, zhruba před šesti týdny pronikla na veřejnost informace o záletech prezidenta Václava Klause s blonďatou letuškou Petrou Bednářovou. O tom ale mluvit nechci. Je to věc pana prezidenta a jeho svědomí. Celou aféru ovšem doprovázela jedna zajímavá věc, o které se příliš nemluvilo, a totiž že několik hodin poté, co fotoreportér jednoho z našich bulvárních deníků pana prezidenta přistihl takzvaně in flagranti, se do jeho bytu vloupal zloděj. Nic moc si neodnesl, nikomu neublížil, a podle vyjádření poškozených to byl muž s kuklou a baterkou, který něco usilovně hledal. Zvláštní náhoda, nemyslíte? Je to jako scéna z nějakého krimi filmu. Fotograf vyfotí něco nepohodlného, a tak je do jeho bytu poslán zloděj, aby snímky našel a zničil. Neříkám, že tomu tak bylo i v případě pana prezidenta. Kdyby tomu ale tak bylo, znamenalo by to zneužití bezpečnostních složek a ve spojitosti s prezidentem republiky bych to považoval za skandální.
Jistě mi odpovíte, že celá věc se šetří jako běžné vloupání a hledat v tom spojitost se zálety pana prezidenta je absurdní. Já si to ale nemyslím a určitě nejsem sám. Proto se vás ptám, pane ministře, byla, případně je nebo bude prošetřena i tato možnost?
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Langer není přítomen, takže budeme pokračovat další interpelací. Poprosím paní poslankyni Vlastu Bohdalovou, aby přednesla interpelaci na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišku. Připraví se paní poslankyně Mazuchová.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Původně, když jsem si všimla, že je vylosován kolega Bičík s tématem financování školství, jsem si myslela - dozvíme se všechno, interpelaci stáhnu. Leč nedozvěděli jsme se nic.
Dozvěděla jsem se ale jednu pozitivní věc. Pan ministr a jeho straničtí kolegové rádi protestují, když jsou nespokojení. Chápu, že jistě pochopí, že učitelé také budou rádi protestovat, když jsou nespokojení. Vidím k tomu důvod.
Čtvrtého prosince byl instalován do funkce ministra, slíbil, že se bude zabývat problematikou mezd ve školství. Následně jsme projednávali státní rozpočet. Když tady byly navrženy 3 miliardy do regionálního školství, stala se věc, že pan ministr na své stranické kolegy, jistě si kolegové vzpomenete, udělal palec dolů. První měsíc 2008, druhý měsíc 2008 - nic se nedělo. Teprve 11. března 2008 žádá pan ministr své kolegy, aby se zabývali situací ve mzdách ve školství. Nyní - sešel se s odboráři, ti mu dali dva týdny na řešení. Pochopila jsem, že když chce tuto věc řešit, měl by jednat s ministrem financí, což se stalo. Ale já bych asi chtěla takovýto materiál jako resortní ministr dát do vlády, aby o něm diskutovala vláda.
Proto moje otázka zní: Pane ministře, když rád protestujete a když jste slíbil, že o tom budete jednat, kdy budete ve vládě České republiky předkládat materiál o situaci a navýšení mezd v českém školství?
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Ondřej Liška. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Myslím, že to vůbec nesouvisí s tím, jak kdo z nás rád protestuje či nikoliv. Já nemám potřebu protestovat, protestuji tehdy, když si myslím, že se děje nějaká nespravedlnost. Ale řekl jsem jasně při setkání s protestujícími učiteli a jejich představiteli, že jejich argumenty chápu a částečně sdílím.
Já jsem od té doby, co jsem nastoupil do funkce ministra školství, jednal s odbory, pokud vím, nejčastěji ze všech ministrů a ministryň za posledních několik let. Těch setkání se odehrálo myslím pět nebo šest, a to na různých úrovních. Poslední bylo minulý týden v pátek. Minulý týden jsem se s nimi setkal na různých úrovních dokonce třikrát. Vedeme velmi vážnou a musím říci dosti věcnou debatu nejen o tom, jak navýšit prostředky pro regionální školství, nýbrž jak systém financování regionálního školství změnit natolik, aby každá koruna či euro, které do něj plynou, byla využita na maximum, aby se díky ní zlepšila nejenom kvalita výuky, ale také podmínky, za nichž učitelé vykonávají svoji práci, a nejen učitelé, ale i další pracovníci.
To znamená pokud očekáváte, že vám nyní sdělím částku, která se podaří vyjednat do rozpočtu na rok 2009/2010, nebo zda se vláda rozhodne řešit situaci již letošní rok, na tu otázku vám neodpovím. Neodpovím proto, že ta jednání vedu, vedu je v těchto dnech a v těchto týdnech, a vy se je dozvíte jistě mezi prvními.
Já chci - a to jsem řekl už v minulé interpelaci, že mým cílem je navýšení prostředků, že o tom jednám s celou vládou, a pokud se vláda rozhodne takto učinit, tak já to uvítám. Ale o té výši samozřejmě musí rozhodnout vláda vzhledem k možnostem, cílům a prioritám, které si klade. Vláda, která se snaží řešit dluhy, které zde nasekaly vlády předchozí, musí samozřejmě velmi pečlivě zvážit, do kterých priorit bude investovat. Já si myslím, to jsem také již uvedl dříve, že jak ve srovnání se zahraničím, tak vzhledem k situaci u nás doma už kvůli nám samým si představuji, že by krátkodobě, střednědobě i dlouhodobě mělo dojít k navýšení prostředků do školství, a to proto, že Česká republika nebude schopná konkurovat globální ekonomice montovnami aut, nebudeme schopni dlouhodobě uspokojovat poptávku po kvalifikovaných pracovních místech právě v tomto sektoru ekonomiky, ale budeme schopni konkurovat jedině tehdy, když budou z našich škol vycházet mladí vzdělaní lidé, kteří budou schopni se celoživotně vzdělávat, budou vzdělání chápat jako investici, ale zároveň také hodnotu samu o sobě. O to já se snažím, a proto jsem vyjednávání o navýšení prostředků do regionálního školství začlenil do komplexního návrhu a úvah o tom, jak reformovat, jak zkvalitnit, jak zefektivnit systém financování, včetně otázky rozpočtového určení daní, včetně otázky, jak s prostředky, které jsou ve státním rozpočtu alokovány do regionálního školství, jak s nimi nakládají kraje. Ne vždy s nimi všechny kraje nakládají tak, jak by měly, proto máme nerovnou situaci v krajích. Máme jinou situaci na Vysočině, v Moravskoslezském kraji, ale máme úplně jinou situaci v Karlovarském kraji, máme úplně jinou situaci v Praze, kde dochází k tomu, že některé kraje upřednostňují školy, které spadají přímo jakožto jimi zřizované do jejich správy, a naopak diskriminují z mého pohledu školy, které jsou obecní. To je situace, které jsou si vědomi úplně všichni, a je to téma, o kterém diskutujeme u kulatých stolů - financování regionálního školství.
Já se vám pokouším odpovědět úplně zpříma a samozřejmě o výsledcích jednání v rámci vlády. A o možnostech, které se naskytnou - a může se stát, že se nenaskytnou žádné, ale já se o to snažím - o těch vás budu jistě informovat. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Chce paní poslankyně vznést doplňující otázku? Ano, chce. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Právě jste řekl, že protestujete, když se něco děje. Já vám chci říci, že se opravdu děje, a to tak, že jedna skupina vysokoškolsky vzdělaných lidí v tomto státě je diskriminována. A pokud já vím, tak zelení mají v programu odmítnutí jakékoliv diskriminace, ale jak jsem se přesvědčila za ten rok a půl nebo skoro už dva roky tady ve Sněmovně, zelení ve svých projevech mají vždycky velmi mnoho slov, ale málo činů. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Chce pan ministr reagovat? Ano, chce. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Nic ve zlém, paní kolegyně, ale co se týče například antidiskriminačního zákona, to je samozřejmě stín na vládě sociální demokracie. To je přece vaše vina, že nebyl tento zákon včas schválen, ačkoliv to bylo podmínkou našeho přistoupení k Evropské unii. Takže do těchto úvah se nechci pouštět.
***