(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Bičík má svoji jednu minutu.
Poslanec Milan Bičík: Já bych vám rád, pane ministře, poděkoval za odpovědi na otázky, které jsem nepoložil, a požádal bych vás ještě jednou, kdybyste se mi pokusil alespoň stručně odpovědět na otázku, kterou jsem vám položil. Já jsem se vás ptal na to, jak velký výsledek případného jednání s Ministerstvem financí byste pokládal pro letošní rok za uspokojivý - to je podstata otázky - v oblasti mezd, v oblasti odvodů a také v oblasti ostatních neinvestičních výdajů.
Když dovolíte, ještě krátká poznámka k otázce prostředků z evropských fondů, konkrétně prostředků z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. I tento program jednou skončí. I Česká republika v nějakém dohledném období nebude příjemcem, ale možná čistým plátcem. Já se vás ptám, co potom. Proto se vás ptám i na tu perspektivu. Chtěl jsem od vás vidět, jakým způsobem chcete řešit tuto situaci do budoucnosti. Ne vždy budeme připraveni s dostatečným množstvím prostředků, ne vždycky budeme moci spoléhat na prostředky Unie.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bičíkovi.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Tak za a - řekl jsem, že o tom vedu rozhovor s ministrem financí, ale rozhodnutí a vyjednávání jsou samozřejmě vedena v celé vládě. To znamená jednání jsou s vládou České republiky. Neřeknu vám nyní žádné číslo, které by mě uspokojilo. Já o tom vedu jednání. Včas budete informování o tom, jak toto jednání dopadlo.
Co se týče prostředků z evropských fondů a z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, samozřejmě uvažuji i o tom, jaká situace nastane poté, co skončí sedmileté financování tohoto operačního programu. Ale chci upozornit především na to, že operační programy, evropské fondy, jsou určeny především k transformaci systému, k transformaci a zkvalitnění. To znamená nyní čerpáme fondy nikoli proto, abychom je projedli na projekty, které bychom financovali tak jako tak, nýbrž na projekty, které mají zkvalitnit a posunout nás z úrovně A do úrovně B nebo výše. To, co se bude dít potom, samozřejmě záleží na politickém rozhodnutí. Já si přeji, aby kvalita, které se nám podaří dosáhnout prostřednictvím evropských fondů, byla zachována. Tomu samozřejmě vláda, ať už v ní budete vy nebo my, přizpůsobí svoji politiku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Marcela Mertinová. Bude interpelovat pana ministra Kalouska ve věci daňového zvýhodnění budoucích zaměstnavatelů.
Poslankyně Marcela Mertinová: Krásné odpoledne, dámy a pánové, pane ministře. Dovolte mi, abych přednesla svoji interpelaci.
Tak nám zas pan ministr Kalousek smetl ze stolu návrh resortu školství na daňové zvýhodnění zaměstnavatelů pro výchovu kvalifikovaných dělnických technických učňovských profesí, kterých je alarmující nedostatek. A jeho zdůvodnění? Průmyslové podniky musí samy investovat do učňovského vzdělávání, pokud chtějí být konkurenceschopní a uplatnit se na trhu. Nebo ještě lakoničtěji - rozpočet nedisponuje žádnými rezervami, tedy kde nic není, ani smrt nebere.
Spoléhat na samospasitelnost trhu je podle mého soudu politicky krátkozraké. Jistě nemusím panu ministrovi připomínat, že o budoucích úspěších rozhoduje ta dnešní politika. Když si nebudu šetřit na důchod a vše utratím za cuc na špejli, ale jednou budu strádat. Když dnes nebudu investovat do svého zdraví, fatálnímu onemocnění v budoucnu neujdu.
Právě tak dnešní vysoký kurs koruny odstartoval masivním přílivem cizího kapitálu do naší ekonomiky a jeho základy byly položeny už v době, kdy vlády rozhodly o významných investičních pobídkách. A totéž se vztahuje na školství. Bez investic do vědy přijde vniveč ohromný lidský a intelektuální potenciál našich vědeckých institucí, bez investic do klasických učňovských oborů zanikne mýtus zlatých českých ručiček a ohromný exportní úspěch našich strojírenských oborů. Místo toho tu budeme mít levnou a nekvalifikovanou pracovní sílu z Východu a kvalita českých produktů spadne na úroveň nefunkčních atrap z Indočíny.
Tato vláda, která nevidí za horizont svého funkčního období, zabije mnohé perspektivy a vyslouží si také nálepku regulační.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, paní poslankyně.
Poslankyně Marcela Mertinová: A pan ministr Kalousek přezdívku novodobý Harpagon. Ptám se vás, pane ministře: To opravdu chcete? (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: To bylo už přesčas, ale otázka zazněla. Pan ministr určitě rád odpoví za potlesku všech tří poslanců.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Myslím, že přezdívka Harpagon mi nepřísluší, protože on seděl na penězích. Já sedím jenom na dluzích, paní poslankyně. (Smích předsedajícího, ohlas v sále.) Těžko se s ním mohu srovnávat a ty dluhy samozřejmě nechci prohlubovat.
Promiňte, že zneužiji situace a ještě řeknu jednu větu na adresu pana poslance Bičíka. Samozřejmě že technicky je možné přesunout ještě v roce 2008 nějaké prostředky do kapitoly Ministerstva školství, ale na úkor nějakého jiného výdaje. A neslyšel jsem jakého. Zda na úkor podpory zemědělců, nebo zda z infrastruktury, nebo zda z opravy kulturních památek... Tady bych opravdu prosil nějaké doporučuji, protože těžko to s odvoláním na ty dluhy můžeme dělat na úkor dětí, které se dosud nenarodily. Až začnou do té školy chodit, tak budou jejich rodiče splácet to, co jsme uvolnili dnes. To nejde. To musíme z něčeho, co dnes máme a odepřeme si. A toto doporučení bych uvítal. Pak je to technicky možné. Ne že to nejde. Jde to, ale musíte také říci z čeho.
Paní poslankyně Mertinové rád odpovím. Já nemám žádný problém - myslím, že si nerozumíme. Nemám žádný problém s daňovým zvýhodněním investic podniku do učňovského školství, kdyby neplatil nový školský zákon od 1. 1. 2005, který prosadila paní ministryně Buzková za sociální demokracii. Já to teď prosím pěkně nekritizuji. Ale od 1. 1. 2005 je na základě tohoto zákona výuka na všech středních stupních vzdělání plně - znovu zdůrazňuji plně - hrazena ze státního rozpočtu. Chybí absolutně jakákoli základna pro odpočet daně. Jestli je základna nulová, tak je irelevantní bavit se o tom, kolik z té nulové základny odečteme.
Do 1. 1. 2005 existovaly dvě kategorie žáků v učilištích, kdy skutečně jedni byli bez smlouvy s budoucím zaměstnavatelem, ti byli plně saturováni ze státního rozpočtu, ti druzí byli jenom částečně saturováni ze státního rozpočtu. Ostatní náklady na jejich výuku nesl jejich budoucí zaměstnavatel, kterému se zavazovali smlouvou, že u něj budou alespoň tři nebo pět let pracovat. Vím, o čem mluvím. Byl jsem jeden z nich. Já jsem podepisoval smlouvu na tři roky za to, že můj budoucí zaměstnavatel hradil významnou část mé výuky. Tato významná část mu také byla řádně odečtena z daní, protože existovala příslušná základna. To znamená - bylo co od čeho odečíst. To dnes není. Dnes jsou všichni plně saturováni ze státního rozpočtu, tudíž není co od čeho odečítat. Ledaže bychom začali uvažovat o tom, že dary do učňovského školství budou plně odečitatelné ze základu daně, kde se samozřejmě nabízí logická otázka, proč jenom do učňovského školství, proč ne do jiných typů vzdělání. Těžko bych uměl na takovouto otázku odpovědět.
Vrátíte-li se zpátky k ustanovení školského zákona, který platí od 1. 1. 2005, a budete se snažit rozdělit učňovské školství na ty dvě kategorie, můžete počítat s mojí absolutní podporou, že náklady, které neponese státní rozpočet a ponese je zaměstnavatel, se budu snažit daňově zvýhodnit. Ale za stávající jurisdikce - znovu opakuji, prosazené ministrem za sociální demokracii, a teď neříkám, jestli je to dobře nebo špatně - to prostě nejde, protože z nulové základny neodečtete nic. Nula děleno padesáti je nula. Furt. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má právo využít dodatečné minuty k dotazu. - Není tomu tak, takže děkuji.
Předávám řízení předsedovi Sněmovny.
***