(Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Je právě 14 hodin 30 minut, takže začínáme
98.
Ústní interpelace
Jsou to interpelace na premiéra vlády České republiky pana Mirka Topolánka. Jako první vystoupí paní poslankyně Kateřina Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo vlády, na webu zpravodajství ODS jsem se dozvěděla, že jste se stal externím vyučujícím na Vysoké škole ekonomické v Praze a svoje působení jste zahájil ve čtvrtek 17. dubna ryze odbornou přednáškou na téma zavedení jednotné evropské měny v České republice. V souvislosti s tím bych vám ráda položila otázku, kde jste získal kvalifikaci v oboru ekonomie a jaké odborné práce z této oblasti jste již publikoval. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kateřině Konečné. Odpoví předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za dotaz. A protože ta odpověď bude velmi krátká, mám přece jenom pět minut, já bych ctihodnou Sněmovnu rád seznámil s určitou mou reakcí na ty útoky, které tady byly v době mé omluvené nepřítomnosti na posledních interpelacích. Přece jenom je třeba být korektní a je třeba uvádět přesná čísla. Já vždycky, když jsem chyběl, jsem byl řádně omluven a vždy to bylo v zájmu republiky. Byly to zahraniční cesty Evropské rady.
Za vlády Jiří Paroubka sám Jiří Paroubek z dvaceti schůzí byl šestkrát omluven, takže chyběl na 30 % ústních interpelací na premiéra. A za jeho vlády chybělo na interpelacích 34 ministrů.
Za mých dvou vlád proběhlo taky dvacet schůzí. Chyběl jsem na čtyřech, to je zhruba 20 % neúčasti. Takže se dá říct, že Jiří Paroubek má o 50 % neúčasti víc než já. Ministrů chybělo 44, to je zhruba o 25 % víc. A tady je rezerva, kterou beru vážně, a budu se tím seriózně zabývat. Doufám, že ministři mé spíše doporučení, protože je nemohu přinutit, vyslyší.
Odpověď na dotaz Kateřiny Konečné. Já jsem se nestal externím vyučujícím na Vysoké škole ekonomické. Pokud se jím stanu, bude to v podzimním semestru. Já jsem žádnou informaci nikam nedával, takže je to standardně šum, který tímto vysvětluji. Já jsem měl na Vysoké škole ekonomické speciálně v tomto semestru dvě přednášky. Jedna přednáška byla vysloveně nepolitická na téma veřejné rozpočty. A kdybyste byla přítomna tak jako šest set studentů dalších, tak byste pochopila, že mám kvalifikaci o tomto přednášet. A druhá přednáška se týkala zavedení eura, byla součástí výuky. Nicméně nemám úvazek externího přednášejícího a má kvalifikace je, řekl bych, dobrá orientace v problematice. Byla to jak geneze zavádění eura, podmínky, naše situace, naše perspektiva, úkoly, které nás čekají.
V podzimním semestru míním podepsat externí smlouvu s národohospodářskou fakultou, což jsem ještě neučinil. Měl bych mít přednášky na téma public choice - veřejná volba - a oblast, která je mi velmi blízká, a to síťová odvětví, speciálně energetika. Jsem pouze inženýr, mám několik kursů, nicméně řekl bych, že praktické zkušenosti z těchto oborů mě opravňují k tomu, abych stejně jako mnozí jiní přednášet mohl. Přičemž má kvalifikace, to že jsem učil na střední škole externě, když mi bylo šestadvacet let, jistě není tou kvalifikací.
To znamená v této chvíli nevidím, že bych měl odpovídat daleko podrobněji, protože na to, abych mohl dělat přednášku na vysoké škole, nemusím být docent nebo profesor. Musím samozřejmě těm studentům něco dát a osm set spokojených studentů při mé přednášce o euru tento požadavek naplňuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi. Paní Kateřina Konečná využije svého práva.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji i já, pane předsedo. Nicméně tato informace je z webu ODS. A jestli i tam už jsou šumy, tak možná potom to vysvětluje tu smlouvu s občany, kterou jste tam měli vyvěšenou a podepsal a taky tam asi byly šumy.
Nicméně vy se přece nechcete srovnávat s panem Jiřím Paroubkem a jeho účastí na interpelacích. Vy nám tady vykládáte, že jste byl daleko lepší. Já vám za to děkuji, za tu statistiku, kterou jste využil na vaši odpověď.
Ale doplňující otázka má v této věci se vztahuje ke skloubení vaší funkce předsedy vlády a vysokoškolského pedagoga. Můžete nám tady slíbit, že svými novými aktivitami neutrpí plnění vašich povinností premiéra, konkrétně že přednášky nebudete mít v době jednání Poslanecké sněmovny, a především ve čtvrtek v době interpelací na předsedu vlády?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pan předseda vlády rád odpoví.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: To vám mohu slíbit velmi jednoduše, protože se to ještě nikdy nestalo a ani nestane. To nejsou jediné přednášky. Já na vysokých školách přednáším nejméně deset let a taky jsem sedm let zkoušel u státnic na Vysoké škole báňské, technické univerzitě. Samozřejmě to ještě neznamená, že jsem vědecký pracovník, ale myslím si, že přednášet mohu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo vlády.
Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo vlády, v televizi jsem viděl vaši odpověď na otázku, zda se účastníte olympijských her v Pekingu. Vy jste asi řekl toto: Paní Lucie Talmanová, moje partnerka, je členkou skupiny přátel Tibetu, to bych jí nemohl udělat. S úsměvem jste takto odpověděl.
Samozřejmě pro kvalitu partnerských vztahů je to hezké, jestliže se partneři takto respektují, že nikdo nedělá nic, co by druhého se mohlo dotknout. Uznávám, že ve vašem případě partnerský vztah má zvláštní kvalitu, protože to je vztah dvou významných funkcionářů politických. Ale jeden je z parlamentu, druhý je předseda vlády, čili přece jenom mě zajímá, jaké byly skutečné důvody. Zda to bylo jenom toto, anebo zda to byly širší politické důvody, proč nepovažujete za vhodné účastnit se olympiády v Pekingu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Odpovídá Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já děkuji za tu otázku. Myslím si, že si to zaslouží možná širší diskusi než jenom odpověď na interpelaci. Samozřejmě jako vždycky to bylo trochu jinak. Tak jako existuje šum na webu ODS, tak to nebyla odpověď na otázku, jestli pojedu na olympijské hry. Bylo to na přednášce na právnické fakultě v rámci volné diskuse se studenty, kdy ve velké nadsázce a tak trochu s humorem jsem odpovídal na otázku, která s tím souvisela. Samozřejmě že členství nebo záměry nebo priority Lucie Talmanové mě v tomto smyslu neovlivnily. To opravdu byl žert.
Musím říct, že já jsem se tou otázkou nezabýval do té doby, dokud jsem si myslel, že na olympiádu nepojedu, protože to oficiální pozvání bylo jak pro prezidenta, tak pro premiéra České republiky. V momentě, kdy prezident oznámil, že nemůže na olympiádu, teprve poté jsem se začal tou otázkou seriózně zabývat. Pořád akreditaci mám, to znamená pořád jsem oficiálně tuto účast neodmítl. Nicméně ty události, které v poslední době sledujeme v Číně, vedou nejenom mne, ale celou řadu představitelů v Evropě a i v zámoří k rozhodnutí na zahájení olympijských her nejet. Tím samozřejmě neříkáme agresivně, že by měla ta olympiáda být bojkotována. Naopak, já se osobně domnívám, že jak bojkot olympiády v Moskvě, tak následný bojkot olympiády, mám pocit, v Los Angeles byl chybou. A v tomto smyslu nevyzývám nikoho, aby na olympiádu nejel, protože sportovci, kteří se připravují pět let, mají právo změřit své síly, a v tomto smyslu ani nikoho vyzývat nebudu.
Účast politiků na zahajovacím ceremoniálu má přece jenom více formální úroveň a v tomto smyslu berte mé rozhodnutí jako rozhodnutí, které jsem udělal po zralé úvaze, a nikoliv po hlasování vlády. To jsem taky nikdy neřekl. Řekl jsem, že to budu konzultovat s členy vlády, což jsem učinil. A to kolektivní rozhodnutí přetavené v mé osobní rozhodnutí je v tuto chvíli platné.
Můžeme diskutovat o důvodech, ale myslím si, že určitá demonstrace představitelů zemí, řekl bych, západního civilizačního okruhu v tomto smyslu je téměř jednotná a já nemám žádné výčitky svědomí z tohoto rozhodnutí, které jsem udělal.
***