(10.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Musím říci, že jestliže se liší v něčem postoje demokratické a republikánské strany, tak to jsou spíše věci týkající se timingu, způsobu čerpání a celé řady dalších detailů, ale neliší se určitě zásadním způsobem v přístupu k protiraketové obraně jako takové. To, že předseda branného výboru Ike Skelton nebo další demokrat nebo demokratka Ellen Tauscher, která byla i v Praze, mají tento názor a mají i významné slovo v demokratické straně, je evidentní a myslím si, že je zavádějící říkat, že ten projekt jako takový bude přerušen nebo přehodnocen.

Ten pohled je jiný a před volbami - řekněme si, jak u nás před volbami bychom také kritizovali my i vy zahraniční politiku svého největšího politického soupeře. A to se děje samozřejmě i ve Spojených státech amerických. A teď já nechci obhajovat zahraniční politiku George Walkera Bushe. Myslím si, že tady se nejedná o zahraniční politiku americké vlády, ale výsostnou zahraniční politiku vlády české.

Myslím si, že otázka, kterou pan poslanec Paroubek - nebo odpověď - nevyhodnotil, je jeho otázka, jak se stavím k názorům našeho nejbližšího souseda - Slovenska. I tady je evidentní, že diskuse na Slovensku má výsostně ideologický nebo politický charakter. A už z toho, jak představitelé tohoto státu vystupují, jakým způsobem vystupuje Robert Fico, jakým způsobem ministr zahraničí Kubiš, což samozřejmě ovlivňuje i jeho pozici ve vládě, nebo jakým způsobem vystupuje Ivan Gašparovič, je zjevné, že i na Slovensku je to otázka velmi diskutabilní, velmi kontroverzní, a nedá se říct, že by jednolitým způsobem nebo jednotně politická reprezentace Slovenské republiky protestovala proti umístění radarové jednotky na české straně. A myslím si, že jsem o tom velmi detailně informován.

O přisluhovačské politice této vlády ke Spojeným státům americkým a Bushově zahraniční politice nemá cenu mluvit. Myslím si, že my jsme zcela autonomní svobodná země, která se rozhoduje o směřování své zahraniční politiky. A tady já jsem zastáncem - a říkám to dlouhodobě - konzistentního, čitelného, předvídatelného chování České republiky. V tomto směru nevidím v tom postupu, který zvolila česká vláda po mém nástupu, žádné diametrální rozdíly proti vládám, které tu byly před námi.

Tak, jak to vypadalo z přednesu mého předřečníka, to vypadalo, že mé odpovědi byly krátké, arogantní. Já chci říct, že byly na šesti stranách a na písemné interpelace se snažím odpovídat velmi věcně, a taková byla i má odpověď.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Reagovat chce pan poslanec Paroubek, ale přihlásil se mi ještě předtím pan poslanec Grebeníček, který chce také reagovat. Ano, tak tady mám pořadí pan poslanec Grebeníček, Paroubek a Hamáček.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, dovolím si zde v návaznosti na vystoupení Jiřího Paroubka citovat i další výroky dnešních odpovědných, které pro historii zachytil servis Ministerstva zahraničí České republiky, a to už v roce 2003, tedy v době, kdy nebyla řeč jen o základně národní raketové obrany Spojených států amerických, ale o možné letecké či pozemní základně a vlastně o jakékoli základně.

Prezident republiky Václav Klaus na otázku o amerických základnách v naší zemi tenkrát řekl: "Po celou dobu od roku 1989 až po dnešek toto téma u nás nehrálo žádnou roli. Nikdo o něm veřejně nediskutoval. Nikoho v mém rodinném ani přátelském kruhu nenapadlo na toto téma mluvit. Toto téma je pro nás absolutně nové. Na základě naší historie jsme velmi citliví na příchod cizích vojenských jednotek na naše teritorium. Myslím si, že znovuumístění cizích vojenských jednotek by nebylo vítáno. A skutečně nerozumím tomu, jaký vojenský smysl by tyto základny měly mít." Tolik pan prezident Klaus.

Současný europoslanec za Občanskou demokratickou stranu Jan Zahradil však ve stejné době, připomínám tedy rok 2003, kdy Václav Klaus základny Spojených států amerických na území republiky odmítal, z titulu místopředsedy ODS prezidentovo stanovisko zpochybnil slovy: "Samozřejmě Občanská demokratická strana na to má názor jasněji vydefinovaný. My se domníváme, že je to určitě jedna z možností, o které je nutné vážně uvažovat, pokud tady nabídka z americké strany bude. Takže bych trochu polemizoval s tvrzením, že Klaus odmítl americké základny. Maximálně bych připustil, že Klaus ještě nevyjádřil definitivní stanovisko." A citát Jana Zahradila končí následovně: "Pokud Američané uznají za vhodné redukovat svoji přítomnost v Německu a naopak přesunou část kapacit do některých středo- nebo východoevropských zemí, je nutno s tím kalkulovat jako s realitou. Není na nás, abychom si vybírali." Tolik Jan Zahradil, který už v roce 2003 vlastně sdělil, že Občanská demokratická strana přijme jakoukoliv americkou vojenskou základnu a že stačí, aby si vláda Spojených států pískla.

Prostřednictvím pana předsedajícího pro Jiřího Paroubka. Nic jiného jsem nechtěl než doplnit tu mozaiku, kterou jste tady prezentoval.

A pokud se týká předsedy vlády, tak chci připomenout, že takřka celá Evropa je dnes poseta vojenskými základnami Spojených států. A tyto základny, jejichž určitá část měla jistě dočasně své opodstatnění v době výkonu spojenecké okupační správy v postfašistickém Německu a v Itálii, se v posledních letech posunují a expandují do střední Evropy a na Balkán.

Pokud si položíme otázku, proč tomu tak je, tak odpovědi v případě tak velkého počtu vojska, vojenských opěrných bodů, není a nemůže být pokrytecké a lživé tvrzení, že tyto základny a vojska jsou projevem internacionální vojenské pomoci členským státům Severoatlantické aliance a Evropské unie. Všichni přece víme, že z těchto základen byly v uplynulém desetiletí v rozporu s Chartou OSN a bez souhlasu Rady bezpečnosti podniknuty válečné akty a poskytována logistická podpora útokům na Jugoslávii a na Irák. Některé z těchto základen v uplynulém desetiletí posloužily zcela soukromému zájmu vlády Spojených států na tajné rozmisťování zbraní hromadného ničení v Evropě. Jiné už dlouhá desetiletí slouží k nelegální politické a ekonomické špionáži nikoliv snad jen potenciálních nepřátel, ale i členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Tvrdím, že někdo, kdo spoléhá na krátkou paměť veřejnosti a žurnalistů, nám bezostyšně lže. A mohu to snadno prokázat. Ne pouze tím, že předseda vlády Topolánek a jeho lidé nás nejprve přesvědčovali, že základnu národní raketové obrany Spojených států potřebujeme proti údajnému ohrožení ze strany Korejské lidově demokratické republiky nebo Iráku či Íránu. Také nejen tím, jak následně premiér obrátil a obhajoval, že americký radar v Brdech a rakety v Polsku budou namířeny především proti Rusku. Koneckonců už od premiéra a jeho lidí víme, že radarovou základnu chce a touží po ní i bez těch raket v Polsku. Nás, kteří jsme neztratili paměť, však je těžké obelhávat tak primitivními způsoby jako některé méně schopné žurnalisty a ty, kdo obelháváni být chtějí.

Dámy a pánové, je zcela nepochybné, že oficiální zahraniční politika České republiky ve věci rozmisťování cizích vojsk a zřizování cizích základen na území České republiky není vykonávána hrdými vlastenci a kvalifikovanými odpovědnými odborníky, kteří by ctili ústavu, demokratické procedury právního státu a respektovali občany a zájmy suverénního českého státu.

Dámy a pánové, čeští občané stejně jako země Evropské unie mají jen jednu jistotu - že česká vláda a vláda Spojených států amerických jim budou lhát, kdykoliv to uznají za vhodné. Budou lhát tak, jako lhala vláda Spojených států v případě záminky útoku na Irák, útoku na severní Vietnam a třeba v případě tajného přechovávání jaderných zbraní na území Dánska. A budou lhát, kdykoliv to budou potřebovat, ve shodě a v součinnosti.

A vaší vládě, pane premiére, přitom vůbec nevadí, že jednáte protiústavně, protože naše ústava nepočítá s takovým omezením suverenity republiky, jaké je spojeno se zřizováním cizích základen a rozmisťováním cizích vojsk.

Děkuji za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP