(16.10 hodin)
(pokračuje Doktor)
Takto bych si představoval korektní debatu, takto bych si představoval vystoupení řečníka v tomto ohledu, tedy pana poslance Bohuslava Sobotka, když řekne, že po čtyři roky jsme patřili na špičku evropského inflačního pelotonu, zároveň dodá - ale čtyři roky jsme se báli sáhnout na segment regulovaného nájemného, nic jsme s tím nedělali a účinky změny zákona jsme postavili k 1. 1. 2008. To tady ovšem nezaznělo.
Je pravdou a je to věc nepochybně k zamyšlení, že se můžeme dělit na ty z nás, kteří považují měřený výsledek deficitu veřejných rozpočtů v prostředí roku 2007, tedy přepočet veřejného dluhu k HDP, na úrovni 1,57, na ty, kteří to budou považovat za úspěch, a na ty z nás, kteří to budou považovat spíše za neúspěch. Já, pokud dovolíte, sám za sebe se přihlásím spíše k těm, kteří to považují za neúspěch. Ekonomika na vrcholu potenciálu, který má k dispozici, nemůže vytvářet dluh. Jsou-li před námi léta horší, pak je to věc nikoli pouze na zamyšlenou.
Chtěl bych ovšem vyhovět námitce poslance Davida Ratha a těším se na debatu o návrhu státního rozpočtu na rok 2009, případně se těším na to, že to bude právě sociální demokracie, která ve světle námitky, která zde zazněla z řad sociální demokracie několikrát, navrhne rozpočtovou korekci pro letošní rok v rozsahu 40 miliard, protože je správné mít v době, kdy ekonomika takto roste, nulu, a při sestavování rozpočtu na rok příští to bude zhruba 45 miliard korun. Nikdy v minulosti nezazněl komplex takto rozsáhlých opatření, nikdy nezazněl návrh škrtů v oblasti mandatorních výdajů anebo výdajů státního rozpočtu obecně, natož aby to byly cílené návrhy směřující proti určitým příjmovým skupinám, které si zvykly na výdaje státního rozpočtu.
Chtěl bych také uvést jako určitý argument toho, jak těžké je odhadovat, jak se ta bilance skutečně bude vyvíjet, bilanci rozpočtu obcí. Zatímco v rozpočtu, který, jak už uvedl pan poslanec Bohuslav Sobotka, avizovaly obce, tedy na rozpočet roku 2007, deficit v úrovni minus 6,5 miliardy, tak skutečnost je úspora 9,7. Sečtete-li to, máte jednoduchou matematikou pohromadě 16 miliard korun, které už nejsou nepřehlédnutelným potenciálem, a nemáte absolutně žádný nástroj na to, jak chování obcí ovlivnit. Prostě je to impuls, který je součástí bilance, součástí výsledků hospodaření za loňský rok. Myslím si, že je možná neopakovatelný z důvodů vazeb na evropské peníze, možná opakovatelný bude. A pak to bude jedině dobře. Je-li to signál o změně chování obcí a krajů, je-li to signál, že se přestanou zadlužovat a budou hospodařit jako reální hospodáři pouze s tím, co mají, a nebudou vytvářet další závazky těch, kteří přistupují k jejich rozpočtu někdy v budoucnu, pak je to jedině dobře.
Tolik můj komentář k tomu, co zde zaznělo. Rád bych přistoupil na debatu, která bude mít z věcného obsahu naději vést k výrazným proměnám toho, jak jako zvolení zástupci lidí nahlížíme na veřejné rozpočty, na závazky státu, protože mají-li pravdu analytici ve smyslu odhadů toho, jak se bude vyvíjet naše prostředí, jednak naše okolí naší ekonomiky, tak před sebou už máme spíše léta chudší. V tomto ohledu je nepochybně chybou to, že reformy, které byly dlouhodobě odkládané, musí provádět vláda právě na vrcholu ekonomického výkonu, a tyto reformy tento bod nepředcházely.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že je dobře, že poslanci ODS v rámci vládní odpovědnosti se začali kultivovat a že jejich období, které zde vedli jako opoziční poslanci, nulové tolerance vůči vládě byla vlastně chyba. Myslím si, že kdyby pan poslanec si prošel stenozáznamy jejich vystoupení a způsobu hulvátských výrazů, které zde používali vůči ministrům a vůči premiérovi, tak tady nemá co momentálně počítat.
Je samozřejmé, že opozice nedůvěřuje vládě. To, že se až tak mýlili odborníci Ministerstva financí v odhadu inflace, určitě vypadá zvláštně.
Ale vraťme se zpátky k důchodům. Myslím, že kdyby vláda normálně přidala k 1. lednu 750 korun na důchodech, jak to ukazovaly naše odhady, dnes nebylo tady nutné předstírat iniciativu v tom, že je potřeba urychleně změnit zákon a urychleně zvýšit důchody. To je potřeba tady sdělit a držet se toho, co je. Ostatní vše je teorie. Myslím, že lidi zajímá, kolik dostanou co možná nejdříve k důchodům. (Potlesk z řad ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou pan poslanec Michal Doktor. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane poslanče Škromachu - prostřednictvím paní předsedající. Dovolte, abych vás požádal, abyste na mé výkony jako výkony řečníka nahlížel pouze skrze mé vlastní výkony - ať už v době současné, nebo jakkoli minulé, protože věřte tomu, že vaše výkony jako řečníka, bývalého ministra, nesoudím podle výkonu vašeho kolegy poslance Davida Ratha.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, myslím, že je dobře, že jsme zde vedli debatu o inflaci, protože to je důležitý parametr, který ovlivňuje zejména výdajovou, ale také příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Málokdy zde v Poslanecké sněmovně o tak důležité věci mluvíme.
Když už byla řeč o inflaci, já bych opět připomenul fakta. Vím, že ta fakta nejsou současné vládě příjemná, ale jsou to statistické údaje, které hovoří o tom, jak vypadala inflace v době, kdy tady ještě nevládla Občanská demokratická strana s lidovci a zelenými.
V roce 2004 byla celoroční míra inflace, průměrná míra inflace, 2,8 %. Chtěl bych připomenout, že to byl rok vstupu do Evropské unie. V tom roce se očekávalo zdražení v souvislosti se vstupem do Evropské unie, v tom roce začaly platit úpravy nepřímých daní, které byly vyvolány zejména vstupem do Evropské unie, ale vláda ty kroky provedla takovým způsobem a načasovala a kompenzovala je tak, že v roce 2004 dosáhla inflace 2,8 %. Mimo jiné jsme kompenzovali změnu daně z přidané hodnoty tím, že jsme, jak si možná vzpomenete, snížili základní sazbu daně z přidané hodnoty z 22 % na 19 %. Tím jsme do značné míry kompenzovali inflační tlaky, které byly vyvolány tím, že jsme některé položky kvůli vstupu do Evropské unie museli přeřadit ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.
To je příklad opatření, které snižuje inflační vliv změn v nepřímých daních. Vy jste žádné takové opatření neprovedli. A to je ta chyba, kterou si dovoluji v tuto chvíli kritizovat. Pokud jste zvýšili sníženou sazbu DPH a chtěli jste, aby to nedopadlo na inflaci, kdo vám bránil v tom, abyste snížili základní sazbu DPH z 19 například na 17 %? Vy jste to neudělali. My jsme to v tom roce 2004 udělali a inflace v daném roce byla 2,8 %. Rok 2005 - inflace poklesla na 1,9 %. Rok 2006 - inflace 2,5 %. Rok 2007 - inflace 2,8 %. Rok 2008, první rok fungování takzvaných reforem Topolánkovy vlády - 5,5 %, odhad celoroční míry inflace publikovaný Ministerstvem financí. 5,5 %, které odhaduje Ministerstvo financí, 7,5 % byl meziroční růst cen zaznamenaný v lednu, ale také v únoru letošního roku. To jsou dvě čísla, která není dobré směšovat. Tempo růstu je vysoké - v lednu, v únoru celoroční odhady se pohybují na úrovni Ministerstva financí 5,5 %.
Já si troufám tvrdit, že vlády, ve kterých se účastnila sociální demokracie, prováděly protiinflační politiku. My jsme se snažili zdražování čelit. My jsme se snažili opatření, která jsme prováděli v administrativní oblasti, která zvyšovala administrativní ceny, rozložit vždy do delšího časového období.
***