(16.00 hodin)
(pokračuje Šlajs)
V praxi to znamená, že i po plánovaném vládním zvýšení důchodů k 1. srpnu si český důchodce bude moci v letošním roce koupit o 4000 korun méně zboží a méně služeb.
Je smutné, že už tady máme tradici z minulosti. Když Občanská demokratická strana v prosinci roku 1997 slavně opouštěla vládu, tak reálná úroveň důchodů nebo životní úroveň důchodců činila pouze 89 % úrovně důchodů z roku 1989. Po osmi letech vládnutí sociální demokracie, v druhém období i se svými partnery, se reálné důchody ve srovnání s rokem 1989 dostaly na úroveň indexu 118. Ano, reálné mzdy rostly rychleji, přesto se podařilo zvýšit životní úroveň českých důchodců. Letošním rokem jako kdyby se Občanská demokratická strana vracela k tradici devadesátých let.
Kolegové a kolegyně, já zakončím tím, že úroveň české ekonomiky umožňuje, aby čeští důchodci žili lépe, a snižování jejich životní úrovně mi, slušně řečeno, připadá nemorální a lidově řečeno podlé. Děkuji. (Potlesk poslanců z levé části Poslanecké sněmovny.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní vystoupí zatím poslední řádně přihlášený, kterým je pan poslanec Michal Doktor. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo, vážená paní místopředsedkyně. Členové vlády, pane ministře práce a sociálních věcí, kolegyně a kolegové, dovolte, abych ve svém vystoupení uvedl několik poznámek, které jsem si zaznamenával a připravoval v průběhu vystoupení některých mých předřečníků. A dovolte, abych vyjádřil nesouhlas, zřetelný nesouhlas s některými argumenty, které zde zazněly.
Víte, je zvláštní uvědomit si, kolikrát člověk musí projít určitou zkušeností, aby opravdu byl přistižen při tom, že lze na něm pozorovat takové to rčení nebo důsledky toho rčení, kdy podle sebe soudím tebe. Ve vystoupení pana bývalého ministra práce a sociálních věcí pana poslance Škromacha zaznělo hned několikrát slovíčko zfalšoval, ve vystoupení pana poslance Sobotky lež, podvod. Myslím si, že se příliš nemýlím, když řeknu, že to samé zaznělo hned několikrát ve vystoupení pana poslance Davida Ratha. Kolikrát ti pánové tedy byli účastníky nějakého falšování dokumentů či případně podvodů, že obviňují zastánce návrhu zákona, který dovolí vládě využít mimořádného opatření, že jim okamžitě naskakuje ten režim úvahy v rovině zfalšování, podvod? Je to zvláštní. Proč není možné k tomuto řečništi přistoupit a racionálně se zabývat argumenty, které jsou uvedeny jak v důvodové zprávě, tak ve statistických údajích nebo v údajích České národní banky jako nezávislé instituce?
Chtěl bych uvést, že ve svém vystoupení budu vycházet zásadně z čísel a hodnocení České národní banky, a nebudu se tudíž vymezovat vůči vystoupení především pana poslance Bohuslava Sobotky na základě nějakých vlastních výpočtů či vlastních úvah v tom slova smyslu, že bych si vytvářel rovinu argumentace, do které bych zapojoval nějaký příběh.
Ten příběh existuje. Popsal jej tady ve svém úvodním slově pan ministr práce a sociálních věcí. A on připustil a já připouštím, že ta situace, v níž zde stojíme, je svým způsobem mimořádná a vláda potřebuje mimořádný instrument pro to, aby dokázala reagovat na proměny nebo na současný stav inflačního tlaku, které v reálné ekonomice kolem nás jsou.
Já do jisté míry považuji za chybu, i když pochopitelnou, že projednáváme tento dokument v době, kdy se nám nabízí myslet si, a tudíž i veřejnosti České republiky, myslet si, že ta inflace ve výši 7,5 procentního bodu bude promítnuta do inflačního rámce nebo inflačního tlaku celého roku. Chci zdůraznit, že tomu tak není, že těch 7,5 procenta inflačního bodu, který zde byl uveden, se týká meziroční inflace, ovšem na úrovni hodnocení závěr roku 2007 a první měsíce 2008, a je nad vši pochybnost, že tento inflační impuls se bude v průběhu roku rozpouštět a na konci roku ta celoroční inflace bude vyjadřovat úplně jiné číslo nežli číslo 7,5 procenta. To považuji za důležité, aby tady zaznělo a aby bylo zřejmé, že ty inflační tlaky, které působí na všechny sociální skupiny, které tady ve vystoupení mých předřečníků zazněly, se budou v průběhu roku rozpouštět.
Zaznělo tady i reálné a odpovědné zhodnocení významu inflačního tlaku, respektive té proporce, kterou vytvořila reforma veřejných financí, respektive zvýšení daně z přidané hodnoty, zavedení některých nových sazeb v oblasti spotřebních daní a zavedení poplatků ve zdravotnictví. To číslo činí 2,1 v součtu. V České národní bance toto číslo je takto uváděno. A já bych chtěl doříci jenom to, že z toho reálného inflačního tlaku, pod kterým tedy teď jsme, to tvoří zhruba 30 %.
Co je zajímavé, uvědomit si onu ztrátu paměti, proti níž se tady především současný předseda rozpočtového výboru tolikrát vymezoval, právě u někoho, kdo na místě, v kterém stál, uváděl argumentaci stojící v této větě: "Česká republika po čtyři uplynulé roky patřila na špičku evropského inflačního pelotonu, respektive měli jsme jednu z nejmenších inflací v měření okolních zemí." Potud bych s tím snad i souhlasil nebo souhlasil. Kdybych ovšem nevěděl a kdyby ovšem pan poslanec Sobotka nezapomněl doříci, že takováto reálná inflace byla způsobena, nebo byla taková jenom díky tomu, že Česká republika po čtyři roky odkládala naprosto zásadní deregulační rozhodnutí a opomíjela faktický tlak, který narůstal například v oblasti nájemného bydlení.
A je třeba také říci, že více než 30 %, je to doslova a do písmene 32 % toho reálného inflačního tlaku, z těch 7,5 procenta, s nimiž teď ty sociální skupiny, které tu uvádíte, a ekonomika České republiky zápasí, tvoří právě skokový nárůst nájemného, respektive cen deregulovaného nájemného. Je pravda, že v tomto ohledu se zmýlila jak česká vláda, veškerá nebo většina analytických pracovišť a zmýlila se i Česká národní banka. Většina těchto institucí si prostě myslela, že vedení obcí, velkých měst, půjde spíše cestou postupného rozpouštění, a nikoli šokového zvýšení cen. A chtěl bych jenom, vážené kolegyně a kolegové, připomenout, že zákon o deregulovaném nájemném odsouhlasila celá Poslanecká sněmovna v uplynulém roce, bylo to v roce 2007, většinou, výraznou většinou hlasů nás zde přítomných s účinností od 1. 1. 2008.
A chtěl bych vám ze zmíněného dokumentu, na který se odvolávám, a tím je inflační pozice České národní banky, přečíst toto: "V bydlení vzrostlo čisté nájemné o 17,1 % oproti roku 2007. V tom v bytech s regulovaným nájemným o 29 % a v bytech s tržním nájemným o 0,3 %." Tečka.
Prosím velmi o to, když už se zde na tomto místě dopouští někdo výpočtu toho, jak by asi vypadala inflace, kdyby česká vláda… Aby nezapomněl na ten potenciál, který je vytvářen právě růstem ceny nájemného bydlení, tím inflačním tlakem, který tam je. A chtěl bych doříci, že je to minimálně 2,2, spíše 2,4 procentního bodu, tedy více, více o hodně více nežli 30 % toho celkového inflačního tlaku.
***