(18.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Můžeme se často přít o to, zda se mají platit poplatky u praktického lékaře, či nikoliv, ale faktem zůstává, že návštěva praktického lékaře je vstupem do zdravotnického systému a praktický lékař může včas a poměrně levným způsobem zachytit i závažnější onemocnění, které se potom v případě zanedbání může značně prodražit. Efekt úspory v tomto případě značně zaostává za růstem nákladů vynaložených na odstranění následků zanedbané péče. Navíc praktičtí lékaři jsou placeni paušálem, tudíž nejedná se o efekt úspory nákladů ve zdravotním systému.
Při příjímání této části zákona se tvrdilo, že chronicky nemocné děti, tedy dispenzarizovaní pacienti, nebudou platit. Skutečně vyšla dispenzární vyhláška, avšak lékaři nevědí, které pacienty mají osvobodit pro které poplatky a které nikoliv. Zdá se však, že slibované osvobození chronicky nemocných pacientů zůstává pouze za prohlídky v souvislosti s chronickým onemocněním, což jistě způsobilo zklamání u spousty rodičů takto nemocných dětí.
Zcela zásadní chybou u regulačních poplatků je skutečnost, že jsou příjmem zdravotnických zařízení, která je vybírají, protože bohužel, jak ukazuje zkušenost z měsíce ledna, zdravotnická zařízení mají motivaci vybrat poplatků co nejvíce a nad oprávněností výběru pravděpodobně není žádná kontrola, není kontrola nad tím, zda pacient platí pouze to, co má.
Jsem přesvědčen, že zavedení poplatků způsobilo problém i v dostupnosti lázeňské péče a v ozdravovnách, v odborných léčebných ústavech, především pro chudé rodiny chronicky a těžce nemocných dětí.
Při tom všem, co jsem tady uvedl, jsem přesvědčen, že své opodstatnění má poplatek za ubytování a stravu v nemocnici. Nemůže to však být regulační poplatek. Stejně tak zavedení limitu na poplatky, včetně doplatku za léky, má svůj význam. Je však na diskusi, zda v současné podobě, nebo započtením všech poplatků a doplatků za léky. Děti do 18 let by měly být osvobozeny od veškerých poplatků a je třeba nalézt přijatelné řešení i pro důchodce. Měli bychom se chovat jako civilizovaná evropská země. Myslím, že tyto dvě skupiny našich spoluobčanů si zaslouží úctu a morální ohledy.
Osobně jsem vždy byl a jsem přesvědčen, že zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví je v rozporu s Ústavou ČR a že úmysl zákonodárců v době přijímání tohoto nejdůležitějšího zákona našeho státu byl zcela jiný, než jak nám bylo a je předkládáno v souvislosti se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jsem toho názoru, že z ústavy není možné dělat trhací kalendář. Je více než zřejmé, že zavedením regulačních poplatků mělo dojít k prolomení bariéry ústavnosti a k postupnému navyšování spoluúčasti pacientů v souvislosti s tím, co se připravuje v další etapě reformy zdravotnictví.
Z těchto důvodů se domnívám, že předkládaný návrh by měl být propuštěn do druhého čtení a měla by se nad ním vést diskuse. Děkuji za pozornost. (Potlesk zejména poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní se přihlásil poslanec Rath. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já bych jen teď chtěl upozornit, že jaksi po dvouměsíčních zkušenostech s poplatky je snad už každému jasné, jaké jsou a co přinesly a co naopak vzaly, tudíž si myslím, že je pro řadu koaličních poslanců šance, jak si opravit svůj původně mylný postup, což samozřejmě není nic špatného, protože zmýlit se může každý. Důležité je si chybu umět přiznat a třeba říci si, že zvláště poplatky u dětí do 18 let, u seniorů, u invalidních důchodců, u lidí pod určitou příjmovou hranici prostě chyba jednoznačně byla. A to odmyšleno od nějakých pohledů pravo-levých. Prostě chyba to byla! Přece poplatky za zdraví nemají platit lidé, kteří nemají sami svůj dostačující a dostatečný příjem.
Ještě k tomu, co tady říkal pan ministr Julínek. Já mám pocit, že on si z nás trošku dělá legraci. Dneska už to slyšel potřetí a já mu to zopakuji počtvrté. Nevím tedy, jestli v podstatě závada je v tom, jak zvuk jde do zvukovodu či je přenášen dalšími strukturami do mozku, anebo je v mozku u pana ministra Julínka dekódován. Takže doufám, že teď se napočtvrté na to soustředí a zkusí to pochopit, jak situace reálně je.
Tady přece není debata o tom, kdo zaplatí za ty dva, tři, deset pacientů, kteří převýšili, překročili pětitisícový limit, částky za jejich léčbu, ale otázka je, jak je možné, že za současné vlády pacient má na svoji léčbu, protože pan ministr říkal, že to překročili už za leden, takže pravděpodobně dostali léčbu draží než 5 tis. a museli tedy zaplatit ze svého těch 5 tisíc, jak je tedy možné v ČR, že zde existují pacienti, diagnózy a léky - podtrhuji léky, kde je jasný důkaz o jejich účinnosti - a současně nejsou hrazeny systémem zdravotního pojištění, pane ministře! Vždyť vy jste ministr zdravotnictví! Vy ve finále už dva roky rozhodujete o tom, který lék je hrazen, jak je hrazen a jak je vysoká spoluúčast! Vy jste si to trošku popletl! Ty lidi nemůžete posílat za mnou! Já už jsem dva roky v opozici - za kýmkoliv jiným, ale o tom jste rozhodl, pane ministře, vy svým podpisem úhradové vyhlášky na příslušné léky, a to už několikrát!
Takže pane ministře, pokud vy jste vydal špatnou úhradovou vyhlášku na léky, kde prokazatelně účinné léky, a podtrhuji znova prokazatelně účinné léky, nejsou plně hrazeny, a tvrdíte, že takové případy tady existují a že jsou minimálně dva, tak se vás ptám - jak je to možné? To ti pacienti nemají nárok na bezplatnou zdravotní péči, když toto je prokazatelně účinná léčba a jiná na ně nezabírá? Anebo to byla chyba, pane ministře? Já bych skutečně vás žádal o vysvětlení, protože vy tady demagogicky říkáte, jak budete poskytovat adresy, ale vůbec jste zamlčel národu, že o výši doplatku, a tedy toho, co pacient zaplatí (velmi emotivně) ze své vlastní peněženky, už dva roky rozhodujete vy!!! (Oživení v sále, projevy souhlasu vlevo, nesouhlasu vpravo.) Děkuji.
Omlouvám se panu premiérovi, kterého jsem vyděsil. Pane premiére, vás by mělo děsit vaše špatné svědomí!
Dámy a pánové, to je vše. Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já se zeptám, zda se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není… Pan kolega Exner se hlásí.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, dlouho jsem vydržel nic neříkat, ale demagogie pana ministra mě přece jenom tak zaráží, že je nutné zareagovat.
Byla tady už mnohokrát připomenuta Listina základních práv a svobod, kde se konstatuje, že zdravotní péče je u nás na základě zdravotního pojištění bezplatná. Pane ministře, zrušit platby nevyléčitelně nemocných i nemocných by bylo v souladu s Listinou základních práv a svobod. Tito lidé si zdravotní pojištění buď platili, nebo platí do současné doby. Zdravotní pojištění také platíme solidárně my všichni jim. Je naprosto nesmyslné na nás demagogicky křičet, abychom ještě dalších 35 nebo jiný počet tisíc dopláceli přes vás těm nevyléčitelně nemocným. Mnozí z nich si platili zdravotní péči celý život!
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Exner. Já se ještě jednou ptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není žádná taková přihláška, obecnou rozpravu končím. Je před námi hlasování, ale já ještě přivolám kolegy.
Zeptám se na případné závěrečné slovo pana zpravodaje.
***