(12.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Bude třeba se podívat - ještě narážím na kolegu Jičínského - na kazuistiku trestního zákoníku. Ta je samozřejmě výraznější z jednoho prostého důvodu, že tím, že posiluje formální pojetí, profesor Šámal už tu kazuistiku učinil výraznější při vymezování skutkových podstat; zda ji necháme, nebo dojde k určitým úpravám, je opět předmětem diskuse. Samozřejmě je jasné, že to, co má být, nebo nemá být trestným činem, je předmětem jak politické diskuse, tak onoho pohledu odborníků. Já osobně si myslím, že to, co má či nemá být trestným činem, by mělo být předmětem zástupců lidu, to znamená poslanců, v diskusi možná ještě mnohem více než to, zda máme mít takové či onaké ochranné opatření nebo takovou či onakou část v oné obecné části. Jinými slovy, chtěl jsem naznačit, že si myslím, že my jako poslanci a politici laici bychom měli spíš diskutovat tu zvláštní část, obecná, která vychází z posunu správní vědy atd., tam bychom měli více důvěřovat odborníkům. Ale vím, že to není tak jednoduché, že by to bylo jednou o politicích, podruhé o odbornících. Je to opět kombinace. Pan profesor přikyvuje, shodneme se na tom.
Paní kolegyně Dundáčková. Souhlasím s tématem, které tu otevřela. My onu analýzu připravíme. Vnímal jsem to víceméně jako věc, která zde byla řečena. Můžeme se na tom dohodnout džentlmensky, není třeba žádné usnesení. Beru to jako závazek pro Ministerstvo spravedlnosti k diskusi na ústavněprávním výboru toto připravit.
Tím jsem asi víceméně vyčerpal svoji hlavní reakci. Snad závěrem ještě řeknu tolik, a to je replika. Prosím všechny kolegyně a kolegy, pokud máme zachovat jistou systematiku trestního zákona, je třeba pro projednávání toho přistoupit obdobně jako v minulém volebním období, kdy jsem byl zpravodaj a také jsme na to tlačil. Pokud máte pozměňovací návrhy, podněty jak na základě vlastních legislativních úvah, tak ze svého okolí, moc prosím, podněty nám dejte k projednání ve druhém čtení v rámci garančního výboru. Zdůrazňuji, že až na výjimky nebudu souhlasit s tím, aby se ve třetím čtení zde načítaly, nebo budu muset respektovat, že se budou načítat divoké pozměňovací návrhy, ale z principu nebudu souhlasit, aby kodifikace byla měněna na základě neprojednaných pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Zkrátka a dobře, u kodifikace musíme zachovat jistou vnitřní soudržnost takovéhoto složitého právního předpisu. Bez toho, že ho projednají experti, že ho projedná ústavněprávní výbor, že experti řeknou, že to nemá nějaké nepředvídatelné důsledky, že to narušuje systematiku zákona atd., tak se prosím na mne nezlobte, ale nebudu moci s tím souhlasit, byť ta myšlenka na první pohled bude vypadat, že je správná. Protože jde o kodex, u kterého by bylo velmi nešťastné hned po přijetí znovu novelizovat.
Takže moc všechny prosím a vyzývám v tuto chvíli, abychom pozměňovací návrhy uplatnili už v rámci diskuse na ústavněprávním výboru. Předpokládám, že pan zpravodaj k tomu bude svolný, že je u sebe může shromáždit, abychom nezpůsobili potom obrovské načítání ve třetím čtení. Podařilo se nám v minulém volebním období víceméně tuto jistou zdrženlivost a střízlivost zachovat. Moc vás prosím, abychom ji udrželi i nyní.
Poslední poznámka ke lhůtě projednávání. Souhlasím s oněmi dvaceti dny. Opravdu nechci v žádném případě zkracovat lhůtu pro projednání v ústavněprávním výboru. Nechci to žádným způsobem politicky tlačit, aby zde opozice, která se bude chtít věcně podílet na návrhu, neměla pocit, že je takto omezena. V žádném případě. Na druhou stranu prosím o jisté tempo legislativních prací. Byl bych rád, kdyby zákon mohl být projednán v první polovině roku, aby v druhé polovině roku mohl být projednán v Senátu, protože pokud bude nám dáno, pak bych rád, abychom v příštím roce začali projednávat občanský zákoník. To znamená abychom opravdu v tomto volebním období dokončili obě kodifikace, které již mnoho let projednáváme, často přešlapujeme na místě. Myslím si, že je třeba je buď přijmout, nebo odmítnout, ale nějak tuto situaci dořešit. Důvod, proč budu prosit o jisté tempo legislativních prací, je proto, abychom měli čistý stůl před příštím rokem, kdy by měl přijít na řadu občanský zákoník a s tím související též obchodní zákoník. O procesních kodexech tu nehovořím. Ale opravdu by to mělo být v nějakém tempu, proto moc prosím důkladně projednat, ale podle mého názoru, pokud to jen trochu bude možné, zbytečně neprodlužovat.
Ještě jednou moc děkuji a prosím o to, abychom podpořili návrh do jeho dalšího čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Pan kolega Grospič se ještě hlásí o slovo. Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych zareagoval na slova pana ministra Pospíšila. Samozřejmě, že lidé jsou různí, mění se i doba a i vstřícnost k předloženým návrhům zákonů je různá. Kdyby sám tvůrce tohoto zákona neobalil důvodovou zprávu zejména nového trestního zákona oním ideologickým balastem, tak samozřejmě ta výtka na to z mých úst nemusela zaznít. Ale myslím si, že ve svém vystoupení i jako politická strana jsme dostatečně dali signál, že chceme věcně jednat. Uvedli jsme i věcné příklady skutečně souběhu skutkových podstat, i jsme vyjádřili určité obavy z toho, že jestliže bude materiální znak nahrazen čistě formálním znakem, zda dojde k větší kazuičnosti skutkových podstat, zda je toto správné, to, co skutečně bude řešit problémy našeho ústavního systému a zejména trestního práva, zda to bude řešit problémy, se kterými se naše společnost z hlediska kriminality a neustálého nárůstu nových a nových trestných činů bude moci vypořádat. Zda není namístě zachovat právě i onen materiální znak vedle formálního popsání skutkové podstaty.
Myslím, že my jsme se - ani já ve svém vystoupení - žádnou ideologií nezabývali. My jsme věcně řekli připomínky k navrženému zákonu. Ty důvody, které nás vedou k tomu, že tento zákon navrhujeme vrátit k přepracování, jsou právě ty, že celá řada skutkových podstat je v souběhu, překrývá se, že vstupovat do této materie pozměňovacími návrhy bude nesmírně obtížné. Sám pan ministr zde řekl, že prosí, aby se pozměňovací návrhy soustředily do ústavněprávního výboru v rámci druhého čtení, aby nebyly načítány pokud možno ve třetím čtení, protože na to pak bude velice obtížné reagovat. My víme, že trestní zákon je jedním z pilířů našeho právního řádu, že není možné, má-li působit dlouhodobě, má-li mít určitou koncepčnost a logiku, ho ad hoc poměňovat tak, jak přináší život a jak napadne každého z nás, byť k tomu máme právo, které nám dává jednací řád Poslanecké sněmovny. Z těchto důvodů si myslím, že právě ona věcnost se vytrácí zejména z té důvodové zprávy. A pojetí trestního zákona, jak je postaveno, právě zakládá celou řadu sporných věcí.
Jestliže říká pan ministr, že mě vyvede z omylu a příklady, které jsem zde uváděl, nenastanou, chtěl bych také možná mít křišťálovou kouli, kterou on možná má, a vědět dopředu, jak budou rozhodovat soudy, jak se budou chovat orgány činné v trestním řízení, jak budou využívat státní zástupci institutu oportunity. Ale bohužel to všechno přinese život a praxe, až bude nový trestní zákon uveden v život. Možná že právě pak se stane předmětem ostré kritiky a jeho funkčnost či nefunkčnost si vzápětí vyžádá celou škálu pozměňovacích návrhů.
My chceme jako komunisté věcně debatovat bez právě těch ideologických balastů. Čili bych prosil pana ministra, aby i on se dovedl od nich oprostit, ale věcná diskuse znamená také rovnoprávné respektování vzájemných názorů na pojetí trestního práva, na strukturu skutkových podstat, na to, čemu jedna strana přikládá větší váhu, oproti tomu, čemu třeba bude přikládat jiná strana větší váhu. To je druhý důvod, proč pokud neprojde vrácení k přepracování, bychom rádi, aby byla prodloužena lhůta k projednávání trestního zákona. (Potlesk z levé strany sálu.)
***