(11.40 hodin)
(pokračuje Polanský)
Pokud jde o vůdčí zásadu při formulaci skutkových podstat, tak šlo o to, zabránit jejich kazuičnosti.
Tolik bych asi chtěl uvést zatím k návrhu trestního zákoníku, který jste všichni, předpokládám, obdrželi. Předpokládám, že alespoň stručně jste ho prolistovali, i když se domnívám, že si samozřejmě zaslouží výraznou pozornost, i když je to samozřejmě časově náročná práce.
Jenom na okraj víceméně sám za sebe chci říci, že jsem rád, že se tam neobjevily skutkové podstaty vztahující se k eutanazii, které byly v minulém návrhu, neboť to by bylo, domnívám se, velice kontroverzní téma pro naši Sněmovnu, které by mohlo brzdit projednání této velmi důležité normy.
Ještě vláda předložila s návrhem trestního zákoníku návrhy čtyř nařízení vlády, která mají být jako přílohy tohoto trestního zákoníku a která upravují přesněji určité pojmy. Jedná se o nařízení vlády, kterým by se mělo pro účely trestního zákoníku stanovit, co se považuje za nakažlivou nemoc a škůdce, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem, dále nařízení vlády, které stanovuje, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Poslední navržené nařízení vlády stanovuje, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé, větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah u omamných látek, psychotropních látek, přípravků jed obsahujících, prekurzorů, pomocných látek používaných pro nezákonnou výrobu omamných a psychotropních látek nebo prekurzorů a jedů.
Tolik asi zatím moje zpravodajská zpráva. Samozřejmě navrhuji, aby předmětný návrh trestního zákoníku včetně právě citovaných příloh prošel díky vašemu rozhodnutí do druhého čtení, kde samozřejmě může být podroben velké široké diskusi, a to si myslím, že zejména pokud jde o některé skutkové podstaty.
Můj osobní názor, ještě řeknu jeden postřeh, je, že by se mělo diskutovat, i když vím, že už to bylo předmětem diskuse, ale o trestném činu pomluvy, neboť se domnívám, že tak jak je upraven, je to zbytečně široké, že takovéto jednání patří spíše do roviny civilního řízení a že by měla možná být v zákoně úprava vztahující se k výrazně hrubému zasahování do osobnostních práv, ale zároveň by v té souvislosti potom mělo dojít k určité úpravě civilního řízení co do jeho rychlosti a co do výše možných sankcí.
Tolik zatím moje zpravodajská zpráva. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji zpravodaji panu poslanci Jiřímu Polanskému za velmi obšírné informování a otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři písemné přihlášky. Nejprve bude hovořit pan poslanec Stanislav Grospič, poté pan kolega Radim Chytka a třetím přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Jičínský. Nejprve tedy žádám o slovo pana poslance Grospiče. Zároveň do kuloárů vysílám žádost k místopředsedovi vlády Martinu Bursíkovi, který se mi před chvílí omlouval, že se na okamžik vzdálí, ale je zde žádost o to, aby taky někdo z členů vlády byl, tak ho prosím tímto, zda by se již mohl dostavit.
Slovo má pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi několik malých poznámek za klub Komunistické strany Čech a Moravy k předloženému vládnímu návrhu trestního zákona. (V sále je hluk.)
Vláda předložila do Poslanecké sněmovny nový trestní kodex. V polistopadové historii to není poprvé, co Poslanecká sněmovna spatřila ucelenou představu kodifikace trestního práva. V minulém volebním období byla téměř po roce a půl obdobná snaha korunována neúspěchem, neboť chyběla politická vůle a návrh trestního kodexu obsahoval příliš střetových bodů, které spíš otevíraly řadu dalších a dalších otázek než dávaly záruku řešení praktických otázek, jež tíží naši společnost.
Trestní právo má chránit jak jednotlivé občany, tak společnost jako takovou s jejími institucemi před společensky nežádoucím zvlášť nebezpečným jednáním, které vykazuje míru společenské nebezpečnosti větší než nepatrnou. Ano, současný platný trestní zákon č. 141/1961 Sb. byl zcela určitě překonán ve své koncepci vývojem společenských vztahů zejména po roce 1989. Samotný současný trestní zákon však prošel téměř 70 novelizacemi. Je třeba zde však podotknout, že 62 těchto novelizací -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, promiňte mi, prosím, že vás přeruším. Mám k tomu dva důvody. První je ten, abych požádala Sněmovnu, aby opravdu se všechny řeči vedly mimo jednací sál a tady zůstali ti, kteří chtějí mluvčí poslouchat.
Tím druhým důvodem je, abych vaši pozornost upřela na galerii, na níž vítám naše vzácné hosty. Navštívila nás delegace výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen Národní rady Slovenské republiky. Vítám zde tedy předsedu výboru pana László Nagye, místopředsedu výboru Františka Mikloška a členku výboru Emílii Milerovou a také pana velvyslance Balleka. (Potlesk napříč sálem.)
Promiňte, pane kolego, za přerušení. Prosím tedy, abyste pokračoval.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chci říci, že samotný současný trestní zákon, platný trestní zákon, prošel téměř 70 novelizacemi. Je třeba zde však podotknout, že 62 z těchto novelizací bylo přijato právě po roce 1990, tedy motivováno snahou reagovat na změněné společenské vztahy. Objevila se celá řada nových společensky nebezpečných jednání a na ně bylo třeba reagovat novými skutkovými podstatami trestných činů. Jestliže se tedy v důvodové zprávě uvádí - cituji - vývoj právního řádu v České republice je významně poznamenán společensko-politickými změnami, kterými stát procházel - ano, je to pravda. Slušelo by se však dodat, že občanů se mnohdy nikdo neptal, nakolik si přejí změny směřující k obrovskému nárůstu kriminality, k znepružnění justiční soustavy, nepřehlednosti právního řádu.
Komunistická strana Čech a Moravy, i my, její poslanci, rozumíme společenské potřebě volající po tom, aby trestní právo reagovalo na neustále se zvyšující kriminalitu, aby řešilo zejména prevencí vhodně doplněnou nezbytnou míru subsidiární represe, a tím ochranu celé společnosti i jednotlivců, ale nikoliv pouze primárně jednotlivců.
Předkladatelé nové kodifikace trestního zákona vyjadřují přesvědčení, že ochrany současného státu a současné podoby demokratického zřízení práv a svobod jednotlivců a ochrany jejich majetku, života a zdraví je třeba dosahovat především mimosoudními prostředky. Vyjadřují přesvědčení, že na protiprávní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajním případě a v souladu se subsidiární úlohou trestního práva, tedy vyvažováním prevence a represe. Ano, v tom není zřejmého rozporu. Avšak při bližším posouzení koncepce předloženého trestního zákona, struktury zvláštní části a formulace některých skutkových podstat ubírá se předložený trestní kodex cestou zcela jinou. Jeho tvůrci, posvěceni odborným pohledem naší vlády, jej obalili zejména v důvodové zprávě patřičně ideologizovaným nánosem a celou řadu změn záměrů zdůvodňují léty před lis topadem 1989. Přitom jsem zcela záměrně zmínil počet novelizací současného, stále platného trestního zákona.
***