(11.20 hodin)
(pokračuje Polanský)

V těchto obecných postulátech bych chtěl ještě upozornit, že návrh nového trestního zákoníku nás zbavuje ideologie kolektivismu, potlačování subjektivních práv, materiálního pojetí trestného činu, tzv. stupně společenské nebezpečnosti při posuzování trestní odpovědnosti stíhané osoby, a jak jsem již říkal v úvodu, priority trestu odnětí svobody. Zbavuje nás tohoto zatížení, protože stojí na zásadách subsidiární úlohy trestního práva, kdy trestní stíhání a trestní trestání je krajní prostředek ochrany zájmů společnosti, dále na zásadě, že trest může být ukládán pouze na základě zákona, na zásadě zákazu retroaktivity, nepřípustnosti analogie rozšiřování podmínek trestní odpovědnosti a podmínek pro stanovení trestů, na zásadě individuální trestní odpovědnosti - čili nikoli jakákoli kolektivní odpovědnost - na zásadě trestní odpovědnosti, která musí být podmíněna zaviněním, a na zásadě přiměřenosti trestání ze strany soudů.

Návrh trestního zákoníku zároveň zajišťuje plnění závazků v trestní oblasti a soulad s normami jak Evropské unie, tak i s dalšími smluvními závazky České republiky. Lze očekávat, že bude-li přijat tento návrh trestního zákona, přestanou být ze strany vlády činěny dílčí návrhy na rekodifikace právě ve vztahu k plnění úkolů, které jsou nám ukládány normami Evropské unie, čili že tato norma zajistí skutečně trestně právní stabilitu v naší zemi.

Jenom trochu odbočím. Po formální stránce dochází k následujícím změnám v trestním zákoníku:

Obecná část současného platného trestního zákoníku má v § 90 a nově 137 zvláštní část, to znamená vymezené jednotlivé skutkové podstaty, v současné době jich má 210 a je navrženo, aby jich bylo 276. Celkem tedy dochází k nárůstu, pokud jde o počet paragrafů, o 117. To jsou asi informace v nejobecnější rovině, pokud se týká trestního zákoníku.

Pokud jde o jeho dvě části základní, to je obecná část a zvláštní část, k obecné části bych chtěl upozornit na paragrafy, které budu citovat. Samozřejmě - předesílám - nejsou to zdaleka všechny, pouze upozorňuji na změny, kde jsem považoval za důležité o nich vás informovat.

Je to § 2, podle něhož je třeba dobu činu nutno posuzovat podle doby jednání, nikoli podle doby vzniku následku.

Dále § 12, kde dochází ke skloubení materiální stránky trestného činu a zásady ultima ratio, a v té souvislosti ustanovení § 39 odstavec 3 návrhu trestního zákona, kde jsou stanovena kritéria společenské škodlivosti při jednání stíhané osoby, a to pro dobu, kdy se má uvažovat o uložení trestu. V této souvislosti, znovu opakuji, je zrušen pojem stupeň společenské nebezpečnosti, místo toho nastupuje při ukládání trestu posuzování podle povahy a závažnosti trestné činnosti, které by měly být určovány zejména významem chráněného zájmu, což by mělo zahrnovat zejména způsob provedení trestné činnosti, následek, okolnosti spáchání trestné činnosti, pohnutku, záměr nebo cíl pachatele. Jen chci podotknout, že moderní evropská úprava trestního zákonodárství a i rozhodování našeho Ústavního soudu se již nese v duchu těchto zásad a obsahu těchto ustanovení.

Dále upozorňuji na § 14, kde se objevuje tzv. bipartice, to znamená rozdělení trestních jednání nebo skutkových podstat na zločiny a přečiny. To je naprosto zásadní pojmosloví, neboť přečiny jsou samozřejmě jednání lehčího trestněprávního charakteru, neboť pod ně má být zahrnováno jednání nebo trestné činy, kde je sazba do tří let - hořejší hranice trestu odnětí svobody do tří let - a všechny nedbalostní trestné činy. Ostatní skutkové podstaty, ostatní trestné činy by měly být považovány za zločiny.

Dále upozorňuji na § 15 a § 16 odstavec 2 ve vzájemné souvislosti, kde jsou zakotveny podmínky zavinění ve vztahu k páchání trestné činnosti a nově se tam objevuje pojem hrubá nedbalost svědčící o zřejmé bezohlednosti. Tím je rozšířen pohled na nedbalostní jednání, když doposud jsme znali nedbalost vědomou a nedbalost nevědomou.

V § 20 je ustanovení o trestnosti přípravy trestného činu. Velmi mě potěšilo, když jsem při studiu návrhu zákona zjistil, že dochází k zúžení trestnosti přípravy, neboť musí být zároveň uvedena ve zvláštní části u příslušné skutkové podstaty. Je to možné pouze u zvlášť závažných zločinů.

V § 25 je zakotvena věková hranice, kdy lze podléhat trestní odpovědnosti. Tato hranice je 15 let. K tomu byla obsáhlá diskuse, kterou jste, předpokládám, sledovali, alespoň někteří. Vláda navrhuje zůstat u standardní věkové hranice 15 let, nikoli snížit na 14 let. Předpokládám, že to ještě může být předmětem diskuse. Je to v podstatě rozhodnutí, když to řeknu, politicko-odborné.

V § 28 je zakotvena krajní nouze, čili jedna z možností vyvinění z trestní odpovědnosti, která je upřesněna v tom směru, že krajní nouze není dána u osob, pokud jim hrozilo nebezpečí pro to, že byly povinny snášet omezení nebo určitá omezení vzhledem ke svému postavení. Mají se tím na mysli třeba vojáci, lékaři v určitých situacích apod.

Pokud jde o § 29, kde je zakotvena nutná obrana, v předchozích letech mnohokrát široce diskutované téma, ta je navržena ve stejné dikci, jako tomu bylo v současné právní úpravě, neboť ta již byla podrobena významné společenské diskusi. V současné době s jejím výkladem při rozhodování soudů nejsou žádné problémy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP