(11.10 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Pro takovéto pachatele je třeba mít speciální typ ochrany, speciální typ zařízení, které bude bránit tomu, aby takovíto pachatelé se volně pohybovali na svobodě a ohrožovali společnost.
Novinkou pak je i úprava drog v novém trestním zákoníku, kdy zde je snaha najít kompromis mezi příznivci liberálního pojetí a příznivci radikálnějšího, tvrdšího přístupu k držení a užívání drog. Chci konstatovat, že úprava, která je před vámi, je ve fázi držení drog v zásadě pouze zpřesněním již existující úpravy. Již dnes platí princip, že držení drogy v měřítku větším než malém je trestným činem a menším než malém je přestupkem. Pouze není řečeno, kde je ta hranice. To je ten problém a to je to, co naše úprava přináší.
Nařízení vlády, které navazuje na trestní zákoník, má jasně říci, kde je ta míra u jednotlivých typů látky, tak aby občané měli vyšší právní jistotu, věděli tedy, co je trestným činem a co je přestupkem, a orgány činné v trestním řízení také měly návod, jak postupovat. Takže z hlediska držení drogy, co je přestupek a co je trestný čin, se oproti současné úpravě nic nemění. To dělení je stejné, je zachován princip, ono slůvko "množství větší než malé" anebo "menší než malé", pouze se specifikuje u jednotlivých typů, co je tímto myšleno. A v případě držení drog, v případě, kdy je drženo množství větší než malé, kdy tedy se jedná o trestný čin, je rozlišeno do dvou podob skutkových podstat, tzv. měkké drogy, kdy se počítá s odnětím svobody až jeden rok, a ostatní drogy, kde se počítá se dvěma roky. Takže tady to rozlišení určité je, to je kvalitativní změna, nicméně konstatuji, že tato kvalitativní změna byla obsažena již v návrhu projednávaném před dvěma lety a tento návrh na půdě Poslanecké sněmovny prošel, takže zde nepřicházíme s výraznými úpravami, víceméně vycházíme z toho, co bylo projednáno již před dvěma roky.
Dámy a pánové, nechci zde dlouze hovořit, protože o novém trestním zákoníku by samozřejmě bylo možné hovořit hodiny a hodiny. Chtěl jsem pouze, abyste vnímali důležitost této normy, abyste vnímali, že pro české trestní právo to má fatální význam, že ty dopady budou i v rovině, kolik budeme mít odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody, že to tedy má dopad i do českého vězeňství, že to má dopad i do nákladů, které daňový poplatník vynakládá na trestní justici i na české vězeňství. Všechny tyto věci budou novým trestním zákoníkem ovlivněny, a proto vás prosím, přistupujme s náležitou péčí k jeho projednávání. Zvláště vás prosím, abychom projednávali onu zvláštní část, katalog toho, co je či není trestným činem, protože žádný expert, žádný odborník nemůže za zvolené zástupce lidu rozhodovat, co má či nemá být trestným činem. Zde budeme plně respektovat váš pohled a nebudeme do toho zasahovat. My se budeme bít o principy, jako je formální pojetí trestného činu, posilování alternativních trestů, detenční ústavy, kde si myslím, že názor expertů bychom měli brát v potaz. Ale to, co je nebo není trestným činem, je ryze politické rozhodnutí, nikoli odborné, a zde tedy předpokládám, že by poslanci, příslušné výbory, měli mít zcela dominantní názor.
Prosím vás tedy, abyste takto zákon projednávali, prosím, abyste o něm dnes diskutovali a abyste ho postoupili do dalšího čtení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za úvodní slovo panu ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. A nyní patří slovo zpravodaji, kterým pro prvé čtení byl určen pan kolega Jiří Polanský. Prosím.
Poslanec Jiří Polanský: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, naprosto souhlasím s tím, co řekl pan ministr spravedlnosti o nutnosti rekodifikace našeho trestního zákonodárství. Pro vaši informaci chci uvést, že vláda předložila Sněmovně návrh zákona dne 25. 2. letošního roku. Po pročtení tohoto návrhu vás chci seznámit se svým pohledem jako zpravodaje na předmětný zákonný návrh.
Potřeba rekodifikovat je naprosto zřejmá. Platná úprava trestního zákona a jednání, které je v této republice považováno za trestné, je poznamenána politicko-právní doktrínou minulého režimu, je nejednotná a nerespektuje základní zásady trestního práva hmotného nejenom v našem, ale v jakémkoli demokratickém státě. Příkladem je např. trest odnětí svobody, který je dosud chápán jako základní sankce. Jedná se o návrh nové kodifikace trestního práva hmotného, který reflektuje změny v ostatních právních oblastech a je zaměřen na vytvoření co nejvhodnějšího systému ochrany společnosti a jednotlivců před kriminalitou a výrazně před jejími novými formami. Návrh nové kodifikace je zaměřen na využití mimotrestních prostředků trestního práva, což představuje subsidiární úlohu a realizaci zásady ultima ratio, o čemž už hovořil pan ministr.
Dále návrh zdůrazňuje prevenci, která umožňuje odklony a alternativní tresty právě od dosavadní ideje trestního zákona, to znamená upřednostňovat tresty odnětí svobody. Nově kodifikované trestněprávní předpisy by odrážely očekávaný společenský vývoj a na dostatečně dlouhou dobu by zajistily stabilitu právního řádu České republiky. Domnívám se, že ambicí návrhu není široká kriminalizace jednání, která aktuálně nejsou trestnými činy, přestože rekodifikace zavádí některé nové skutkové podstaty, a to zejména i v návaznosti na mezinárodní závazky naší republiky.
Pokud jde o finanční dopady, tak samozřejmě rekodifikace je může přinést do mnoha oblastí, které pramení např. z nutnosti rozvíjející se spolupráce orgánů činných v trestním řízení při potlačování organizovaného zločinu. Další finanční dopady můžou přinést náklady spojené s navrženým novým trestem domácího vězení, z čehož může zase vyplývat další moderní forma kontroly odsouzené osoby, a to je používání elektronického dohledu, a samozřejmě již zavedený institut detence.
Pokud jde o dopady na rovnost mužů a žen a jakoukoli problematiku diskriminace, v předloženém vládním návrhu jsem žádné takové náznaky nenašel, čili se domnívám, že tam nejsou.
Vládní návrh je veden následujícími cíli: zajistit ochranu občanských práv a svobod, jakož i vynutitelnost důležitých příkazů a zákazů prostředky trestního práva; zajišťovat realizaci trestní politiky demokratické společnosti; prohloubit diferenciaci trestní odpovědnosti; zajistit komplexní právní úpravu ochrany mládeže, zajistit změnu ukládání sankcí, a to jak ve filozofii jejich ukládání, tak i v jejich hierarchii, zejména se zaměřením na reintegraci, pokud jde o osobu odsouzenou, a přiměřenou satisfakci, pokud jde o osobu poškozenou.
Předmětný návrh představuje na půdě České republiky, v jejím právním řádu, dosažení evropského standardu trestního práva.
***