(10.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Ústavněprávní výbor toto ustanovení trestního řádu navrhuje vypustit s takovým zdůvodněním, že sice dotyčná osoba, uživatel telefonní stanice, vyjádří souhlas, ale tento souhlas již nevyjadřují osoby, které této osobě telefonují, a jsou tedy také účastníky onoho odposlechu. To je samozřejmě závažná argumentace.
Konstatuji, že bezpečnostní výbor zaujal opačné stanovisko, to znamená zachovat tuto úpravu, s argumentací neméně důležitou, a to takovou, že tento instrument tzv. dobrovolného odposlechu je velmi využíván při potírání trestné činnosti, a to zvláště u některých typů, jako je násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, při únosech, při obchodování s dětmi, při vydírání, při omezování osobní svobody. Například v případě únosu dítěte rodič dobrovolně povolí odposlouchávání, protože je pravděpodobné, že mu únosci budou telefonovat. Toto jsou konkrétní případy, kdy dobrovolnost odposlechů je důležitá, protože povede k efektivnějšímu zásahu proti trestnému činu a k efektivnějšímu vypátrání pachatele trestného činu. Je to důležité z toho důvodu, že povolení odposlechů soudem je jen u vymezených typů trestné činnosti, u zvlášť závažných trestných činů. Například u únosů, u násilí proti skupině obyvatel a jednotlivců základní skutková podstata mezi zvlášť závažné trestné činy nepatří a zde to soud nemůže povolit. Proto souhlas uživatele telefonní stanice byl důležitý.
Byl bych velmi rád, kdybychom v této oblasti našli kompromis - nenechat generelní možnost uživatele kdykoli vyslovit souhlas s odposlechem, a na druhou stranu abychom v praxi, která označila šest důležitých skutkových podstat trestných činů, kde je dobrovolný odposlech užíván, našli určitý kompromis - kompromis mezi dvěma přístupy, to znamená jak mezi ochranou třetích osob, tak mezi efektivitou při stíhání trestné činnosti. Myslím, že tento kompromis se zde rýsuje, a byl bych rád, aby byl načten panem zpravodajem a Sněmovnou podpořen.
Dále jsou zde dílčí věci - jaká má být lhůta, zda má, nebo nemá být zkrácena pro povolení prodloužení odposlechu. To jsou věci, které budeme diskutovat v rámci třetího čtení. Nejsou z hlediska Ministerstva spravedlnosti fatální. Pouze uvedu, že jsme ztotožněni s tím, aby prodlužování odposlechů povolovala vyšší soudní instance, nikoli ten soud, který povoloval základní rozhodnutí pro nařízení odposlechu. Argumenty uvedené v ústavněprávním výboru jsou důležité. V praxi to sice přinese určité problémy, ale to, aby o prodloužení rozhodoval jiný soud, je důležitější než praktické problémy, které mohou vzniknout.
Dámy a pánové, prosím vás o podporu tohoto návrhu, který je důležitý a který se, doufám, dostane do třetího čtení na této schůzi Sněmovny, protože účinnost zákona se předpokládá k 1. červenci 2008. Může být i pozdější, ale čím dříve bude platit tento zvýšený režim práv ochrany občanů, tím lépe.
Děkuji za pozornost a prosím o podporu návrhu.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 258/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Jiří Polanský. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Polanský: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení kolegové poslanci, k tomu, co řekl můj předřečník ministr spravedlnosti Pospíšil, bych jako zpravodaj ústavněprávního výboru k této problematice doplnil, že ústavněprávní výbor projednal návrh novely příslušných zákonů, to znamená zejména zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, a souvisejících zákonů, dne 16. ledna 2008. Ústavněprávní výbor přijal usnesení s doporučením Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila ve znění, které jste obdrželi jako přílohu u tohoto usnesení. Byly tam zahrnuty věci, o nichž hovořil pan ministr. Nechci to opakovat a zbytečně jednání prodlužovat.
Ovšem vzhledem k tomu, že došlo k souběžnému jednání o této problematice v bezpečnostním výboru a názory na určitou problematiku se lišily, týkaly se zejména souhlasu uživatele telefonní stanice s prováděním odposlechu ze strany policejních orgánů, tak ústavněprávní výbor mými ústy a potom i v písemné formě publikoval vůči všem poslancům pozměňovací návrhy, které jsou v usnesení z 16. ledna v mém pozměňovacím návrhu, který vám byl doručen předevčírem. Týká se to bodů A, B, C. To jsou změny, které jsou zaneseny v usnesení ústavněprávního výboru.
Tímto se zároveň hlásím do podrobné rozpravy s tím, abych přednesl problematiku bodu D, a to je alternativa k souhlasu uživatele telefonní stanice, která vznikla po dohodě s bezpečnostním výborem.
Dále mám ještě jeden procesní návrh. Podle jednacího řádu navrhuji zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtení na 48 hodin, aby bylo možno tento návrh zákona schválit ještě v průběhu této poslanecké schůze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane zpravodaji.
Iniciativně tento návrh projednal i výbor pro bezpečnost. Jeho usnesení vám byla rozdána jako sněmovní tisky 258/1/3. Prosím zpravodaje výboru pro bezpečnost pana poslance Václava Klučku, aby se ujal slova. - Místo pana poslance Klučky se ujme slova předseda výboru pan kolega Bublan. Vzhledem k tomu, že nejde o přikázání, ale o iniciativní projednání, nebudu vás zdržovat hlasováním o změně zpravodaje. Prosím pana poslance Bublana, aby se ujal slova.
Poslanec František Bublan: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, výbor pro bezpečnost se zabýval tímto tiskem na své 19. schůzi 27. února 2008. Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti pana magistra Františka Korbela a zpravodajské zprávě poslance Ing. Václava Klučky a po obecné rozpravě přijal tyto pozměňovací návrhy. Dovolím si je přečíst, abychom se dostali více do obrazu k tomu, co zde již bylo řečeno.
K části první, v bodu 2, v § 88 odst. 2 se ve větě třetí slova "čtyři měsíce" nahrazují slovy "tři měsíce" a v § 88 odst. 4 se slova "čtyř měsíců" nahrazují slovy "tří měsíců".
K části první, v bodu 2, v § 88 odst. 9 se za slova "pravomocně skončeno," vkládají slova "nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení,".
K části první, v bodu 3, v § 314n se slova "byl vydán nebo jeho provedení" nahrazují slovy "byl vydán a jeho provedení".
Část druhá čl. II se zrušuje. Dosavadní část třetí čl. III se označuje jako část druhá čl. II. Současně dojde k úpravě názvu zákona.
Část druhá čl. II Účinnost zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008."
Výbor pro bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit tisk 258 ve znění těchto pozměňovacích návrhů.
Výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.
***