(9.40 hodin)
(pokračuje Bebarová-Rujbrová)
Ale je celá řada zdánlivě malých, o to však neméně pro společnost nebezpečných diskriminací, kde od postižených lze stěží očekávat, že se individuálními žalobami budou na soud obracet. Já si umím představit příklad například občanského sdružení hájícího práva Romů, které zastupuje klienty, nebo potenciální klienty restauračního zařízení, které odmítá tyto osoby do restauračního zařízení pouštět; a víme, že takové případy v minulosti byly. Umím si představit občanské sdružení, které hájí zájmy zdravotně postižených, jak se po obci domáhá faktického zpřístupnění obecního nebo městského úřadu tak, aby byl pro zdravotně postižené dosažitelný. Proto si nemyslím, že by prostor, který petiční výbor nevládním organizacím nebo dalším organizacím tohoto typu dal, byl z hlediska možnosti eliminace diskriminace zbytečný, a prosila bych kolegyně i kolegy, aby se při hlasování nad touto možností zamysleli.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážená paní poslankyně. Ještě než se slova ujme zpravodajka či zpravodaj ústavněprávního výboru, dovolím si mezi námi přivítat pana dr. Otakara Motejla, veřejného ochránce práv. Dobrý den.
Paní poslankyně Eva Dundáčková není přítomna, já tedy poprosím, jestli s tím budete souhlasit, předsedu ústavněprávního výboru pana poslance Marka Bendu, zdali by se ujal úlohy zpravodaje a seznámil nás s průběhem projednávání antidiskriminačního zákona v ústavně právním výboru. Bezpochyby pro formu vás požádám o to, abyste odsouhlasili v tomto případě změnu zpravodaje, a udělám to bezprostředně.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 62 a táži se vás, kdo s touto změnou souhlasí. A kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 151 poslankyň a poslanců pro 99, proti 2.
Vážený pane poslanče Bendo, ujměte se prosím slova. Děkuji.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, ústavněprávní výbor na své 28. schůzi dne 16. ledna 2008 projednal vládní návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, tzv. antidiskriminační zákon, sněmovní tisk 253, a přes výhrady, které zde byly již částečně řečeny z úst zpravodajky petičního výboru a velké pochybnosti o obecné potřebě tohoto zákona, se vzhledem k tlaku Evropské unie rozhodl doporučit Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Současně vám navrhl řadu změn, které doporučuje Poslanecké sněmovně, aby je schválila jako pozměňovací návrhy. Já jenom ve stručnosti k jejich odůvodnění nebo vysvětlení.
Návrhy na straně 1 usnesení ústavněprávního výboru se vztahují převážně k některým specifikacím zákona o veřejném ochránci práv, který tím, že byl otevřen, tak jsme chtěli některé nejdůležitější problémy vyřešit. Dále k tomu, že není třeba stanovovat stejný důchodový věk, ale stejný způsob určení důchodového věku, aby toto nebylo diskriminační.
Návrh obsažený na straně 2 a 3, změna občanského soudního řádu, je asi tou nejzásadnější změnou, která zde ještě dnes bude diskutována v podrobné, možná i v obecné rozpravě. Jde o problematiku důkazního břemene v případech soudních sporů o potenciální diskriminaci.
Jak víme, Evropská unie předepisuje, aby bylo důkazní břemeno přeneseno částečně na žalovaného, což je v rozporu s naší ústavní i právní tradicí, kdy samozřejmě každý před soudem je povinen unést břemeno svého tvrzení, a je to vlastně poprvé v našem právním řádu, kdy by došlo k situaci, kdy žalovaný musí unášet, že něco neudělal, s výjimkou právě už diskriminačních ustanovení ve vztahu k zákoníku práce. Protože předpisy Evropské unie připouštějí, aby tomu tak nebylo, pokud tak činí státní orgán z vlastního rozhodnutí, proto ústavněprávní výbor doporučil změnu občanského soudního řádu, která de facto znamená, že v těchto případech by soud byl povinen provést i jiné důkazy, než byly stranami navrženy, to znamená zjistit tzv. materiální pravdu v plném rozsahu, a byl by to soud, který by garantoval, že ten proces proběhne správným způsobem. To jsou změny na straně 2 a 3 usnesení ústavněprávního výboru.
Poslední zásadní změny, které navrhl ústavněprávní výbor, jsou v zákonu o pojišťovnictví, které jsou do jisté míry technického charakteru, jsou dohodnuty na úrovni exekutivy i Ministerstva financí i zástupců pojišťoven, a jde o rozsah údajů, které pojišťovny musejí sdělovat státu, a o rozsah těch omezení, na základě kterých pojistné smlouvy již nejsou pokládány za diskriminační podle tohoto návrhu zákona.
Poslední, co jsme doporučili Poslanecké sněmovně ke schválení, je změna účinnosti, kde zákon by nabýval účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce s výjimkou těch ustanovení, která se týkají Kanceláře veřejného ochránce práv, protože tam je nepochybně potřeba udělat určité organizační změny, pokud Kancelář veřejného ochránce práv dostává nové kompetence z tohoto zákona, a připravit na to Kancelář veřejného ochránce práv. Čili tam jsme doporučili šestiměsíční lhůtu odložení účinnosti ode dne vyhlášení zákona.
To jsou změny, které provedl ústavněprávní výbor, a jak říkám, s těžkým srdcem vám doporučujeme schválení tohoto návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče, a poprosím zpravodajku výboru pro evropské záležitosti a stálé komise pro rovné příležitosti paní poslankyni Annu Čurdovou. Vážená paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás nejprve seznámila s usnesením stálé komise pro rovné příležitosti z 5. schůze konané dne 18. října, která se sešla k vládnímu návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, sněmovnímu tisku 253. Tato schůze doporučila Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby schválila vládní návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, antidiskriminační zákon, sněmovní tisk 253.
Zároveň mi dovolte, abych vás seznámila se záznamem z jednání výboru pro evropské záležitosti z jeho 23. schůze konané dne 24. října 2007 k témuž návrhu zákona. Výbor k tomuto zákona nepřijal žádné usnesení.
Vážená paní místopředsedkyně, zároveň bych se chtěla přihlásit do obecné a poté i podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji a otevírám rozpravu obecnou. Mám avizovanou žádost veřejného ochránce práv o vystoupení k antidiskriminačnímu zákonu. Táži se vás tedy, zdali si přejete vystoupit nyní, nebo po přihlášených poslancích.
Takže v obecné rozpravě zatím jedinou přihláškou, kterou jsem obdržela, je přihláška paní poslankyně Čurdové. Tímto dávám paní poslankyni slovo. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, scházíme se opět nad antidiskriminačním zákonem, ačkoli už i paní zpravodajka Bebarová-Rujbrová vyjádřila pochybnosti, zda vůbec tento zákon je potřebný a zda ho vůbec máme mít, protože jeho obsah neodpovídá tomu, o čem hovoří norma.
My se všichni tváříme, nebo většina české společnosti se tváří tak, že diskriminace neexistuje, a přitom většina české populace se s diskriminačním jednáním v zaměstnání, event. na jiných místech setkala. Nejčastějším důvodem diskriminace je těhotenství a mateřství a potom jsou nejčastěji diskriminací postiženi lidé nad 45 a 50 let. Proto potřebujeme zákonem upravit diskriminaci, a to nejenom proto, že to po nás vyžaduje Evropská unie, která již v tuto chvíli vede proti České republice čtyři řízení pro porušení smlouvy Evropských společenství, a úprava je také nezbytná pro českou společnost.
***