(9.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Dobře. O tomto návrhu samozřejmě rozhodneme hlasováním. Ještě se rozhlédnu, jestli se někdo další chce zapojit do rozpravy podrobné. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu.
Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 60 a táži se vás, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji vám.
Z přítomných 146 pro 105, proti 1. Návrh byl přijat.
Předpokládám, že ani pan ministr, ani pan zpravodaj si v tomto případě nebudou přát využít možnosti závěrečného slova, a ukončím druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Můžeme přistoupit k bodu dalšímu, kterým je bod 44. Je to
44.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Portugalskou republikou
o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací
/sněmovní tisk 357/ - druhé čtení
Opět prosím, aby omluveného ministra vnitra Ivana Langera zastoupil pan ministr Jiří Pospíšil. Vážený pane ministře, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, děkuji. Dámy a pánové, protože jde o druhé čtení této mezinárodní smlouvy, respektive Smlouvy mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, tak mi dovolte jen stručně uvést tento sněmovní tisk.
Vzhledem k neexistenci multilaterální smlouvy o výměně a vzájemné ochraně národních utajovaných informací jediným nástrojem pro zajištění náležité ochrany utajovaných informací vyměněných v mezinárodním styku je právě instrument bilaterální smlouvy. Zákon 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, navíc předpokládá sjednání mezinárodní smlouvy pro určité úkony v rámci právě oné mezinárodní spolupráce. A to konkrétně pro poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, uznávání bezpečnostních oprávnění vydaných úřadem cizí moci.
Návrhy na sjednání smluv o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací jsou připravovány pouze s těmi státy, které jsou schopny těmto zajistit alespoň takovou úroveň ochrany, jakou jim poskytuje Česká republika. Předmětné smlouvy jsou tedy sjednávány zpravidla s členskými státy NATO nebo Evropské unie, neboť tyto musí zachovávat minimální standardy ochrany utajovaných informací stanovené předmětnými organizacemi.
S ohledem na tyto zásady pro sjednávání tohoto typu mezinárodní smlouvy je možné konstatovat, že portugalská strana zajišťuje ochranu utajovaných informací na odpovídající úrovni a zachovává stejné základní principy pro přístup k těmto informacím jako Česká republika. Vztahy s Portugalskem lze v současné době hodnotit jako velmi dobré, oba státy kooperují v rámci NATO i Evropské unie, intenzivní spolupráci lze předpokládat i v rámci schengenského prostoru. Je tedy zřejmé, že spolupráce obou států vyžaduje výměnu utajovaných informací.
Předkládaná smlouva byla sjednána v souladu se vzorovou směrnicí pro expertní jednání o návrzích smluv o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Při sjednávání byly plně prosazeny zájmy České republiky. Navrhovaný text smlouvy je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními částmi právního řádu České republiky a mezinárodními závazky České republiky. Smlouva dále reflektuje obecně uznávané principy a uzance mezinárodního práva. Závazky, které sjednáním smlouvy vznikají, jsou obdobné těm, které jsou obsaženy v již platných smlouvách o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací a které jsou v současné době aplikovány.
Pouze poukážu na závěr na to, že tato smlouva upravuje standardní instituty v oblasti ochrany utajovaných informací, jako je například rovnocennost stupňů utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění, spolupráce mezi bezpečnostními úřady obou zemí, režim utajovaných smluv a režim návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím.
Dámy a pánové, na závěr svého vystoupení konstatuji, že tato mezinárodní smlouva byla projednána příslušnými výbory, a to jak výborem zahraničním Poslanecké sněmovny, který doporučil přijmout - dát souhlas k ratifikaci s touto smlouvou, tak příslušným výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu České republiky, který také doporučil vyslovit souhlas s ratifikací. Žádám vás tedy, dámy a pánové, abychom takto vyslovili s touto smlouvou souhlas. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane ministře a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Daniela Reisiegla, aby se ujal slova a zdůvodnil usnesení výboru. Toto vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 357/1. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Reisiegel: Děkuji. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Zahraniční výbor se danou smlouvou zabýval na své 19. schůzi 17. ledna letošního roku a přijal usnesení č. 98, které zní:
Po odůvodnění ředitele Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila, zpravodajské zprávě poslance Daniela Reisiegla a po rozpravě zahraniční výbor
1. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací,
2. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku ani přihlášku z místa. Rozpravu tedy končím.
Myslím, že můžeme přikročit k hlasování o navrženém usnesení, tedy o tom, že Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 61 a táži se vás, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením. Kdo je proti? Děkuji.
Z přítomných 149 poslankyň a poslanců pro 126, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Pokračujeme bodem číslo 2, kterým je
2.
Vládní návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany
před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)
/sněmovní tisk 253/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Vážený pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Jen stručně si dovolím uvést tento návrh zákona, protože jsme ve druhém čtení.
Já jsem podrobně v rámci prvého čtení zdůvodňoval, co je obsahem tohoto právního předpisu. Zopakuji tedy pouze tolik, že se jedná o právní předpis, který je Česká republika nucena fakticky přijmout z důvodu svého členství v Evropském společenství, protože se jedná o implementaci některých pramenů komunitárního práva, a pokud tyto nebudeme implementovat, pak hrozí řízení před Evropským soudním dvorem s Českou republikou.
Chci konstatovat tolik, že všichni víme, že základním principem tohoto návrhu zákona je stanovit princip rovného zacházení a stanovit právní prostředky ochrany tohoto rovného zacházení, respektive je zde zakotveno explicitně právo na rovné zacházení, je zde zakotven explicitně princip zákazu diskriminace z důvodů uvedených v zákoně a jsou zde stanoveny soudní prostředky, jak je možno dosáhnout ochrany.
***