(9.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Celkové saldo veřejných rozpočtů se tímto krokem nijak nezlepšilo. Transfer deficitních tendencí důchodového systému do jiných částí veřejných rozpočtů není z ekonomického hlediska žádným řešením. - Konec citátu ze zprávy Bezděkovy komise.
Já bych k tomu ještě dodal, že z ekonomického hlediska je rovněž nereálné dále zvyšovat procentní sazby pojistného na důchodové pojištění, neboť by to znamenalo takové zdražení pracovní síly, které by ohrozilo výrobu a konkurenceschopnost českých firem.
Tak jak bude podíl důchodců vzhledem k aktivní populaci narůstat, přebytky - a já jsem je označil za symbolické přebytky - se rychle vyčerpají. V závěrečné zprávě se k tomu uvádí, že - a opět cituji - s ohledem na značnou setrvačnost důchodového systému je třeba na tuto situaci reagovat s dostatečným časovým předstihem, nikoliv až v okamžiku, kdy se v systému začnou objevovat deficity. Reformní kroky se neprojeví v dlouhodobě determinovaném systému ze dne na den. Současným generacím, které již v důchodu jsou nebo se do něj v blízké době chystají, není možné podmínky zásadně měnit. Reforma představuje rozhodnutí, jehož výsledky je možné pozorovat většinou až se značným časovým odstupem, tedy v době, kdy již současný systém vyčerpá přebytky a bude směřovat k deficitům. - Konec citátu.
V návaznosti na tato slova bych ještě dodal, že zabezpečení na stáří nelze dosáhnout během několika málo let před odchodem z trhu práce, ale je nutné se na toto zabezpečení soustavně připravovat v průběhu celé pracovní kariéry, a proto je třeba včas formulovat reálnou, transparentní a udržitelnou strategii vývoje důchodového systému.
Potřeba přijmout reformní opatření k udržitelnosti a stabilizaci důchodového systému, které vyplynuly ze závěrečné zprávy Bezděkovy komise, byla všeobecně uznána a dokonce vyústila v prosinci 2005 v návrh dohody politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o dalším pokračování důchodové reformy. Tento návrh připravila Česká strana sociálně demokratická, avšak z politických důvodů, zřejmě v důsledku blízkých voleb, jej nakonec sama nepodepsala. Ostatní strany zastoupené tady v Poslanecké sněmovně, s výjimkou komunistické strany, vyjádřily připravenost tuto dohodu připravenou vládní sociální demokracií podepsat. Nicméně v roce 2007, poté, co současná vláda dostala v Poslanecké sněmovně důvěru, byla z iniciativy vlády politická jednání o důchodové reformě obnovena a byla ustavena politická komise pro důchodovou reformu složená ze zástupců všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Každá politická strana měla přitom dva zástupce. Bohužel na konci roku 2007 se ukázalo, že přes postupně se sbližující stanoviska a nalézání kompromisů ani toto jednání nevedlo k cíli. Musím přitom konstatovat, že nikoliv vinou koaličních stran.
Za této situace měla vláda jen dvě možnosti: buď nedělat nic, anebo práce na důchodové reformě dokončit a příslušný návrh zákona postoupit Poslanecké sněmovně. Vláda se při vědomí odpovědnosti vůči všem budoucím důchodcům rozhodla pro druhou možnost. Vláda se rozhodla, že nepromarní druhé volební období k přípravě tak nezbytných změn.
Platí a stále platit bude, že důchod je pro naprostou většinu osob, které ukončily svou pracovní aktivitu a odešly do důchodu, jediným nebo rozhodujícím zdrojem příjmů. Tady bych chtěl připomenout statistiku, že podle statistiky rodinných příjmů a vydání jsou čeští důchodci extrémně, i v porovnání s Evropou, závislí na průběžném důchodovém systému, že v průměru 95 % všech čistých příjmů důchodcovských domácností pochází z průběžného důchodového systému. Ze sociálních i ekonomických hledisek nelze proto připustit, aby se důchodový systém v důsledku velké převahy výdajů nad příjmy dostal do takových obtíží, které by nakonec ohrozily fungování naší ekonomiky, což by zpětně ještě obtíže důchodového systému znásobilo.
Dámy a pánové, návrh zákona vychází z toho, že při zajištění příjmů občanů po ukončení pracovní aktivity bude nadále mít klíčovou úlohu solidární a průběžně financované základní důchodové pojištění. Účelem návrhu zákona je tento důchodový systém udržet a zlepšit jeho financovatelnost i v delším horizontu. Opatření, která k tomu směřují, jsou přiměřená i sociálně únosná.
Dovolte mi nyní, abych jednotlivá navrhovaná opatření blíže popsal, vysvětlil a zdůvodnil jejich nezbytnost.
Klíčovým stabilizačním opatřením a nejvíce ve veřejnosti zmiňovaným je další postupné zvyšování důchodového věku, a to až na 65 let u mužů, u žen, které nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě, a na 62 až 64 let u žen, které vychovaly dvě a více dětí.
Zvyšování důchodového věku v českém důchodovém systému není v žádném případě novým fenoménem. Tento proces byl nastartován již v roce 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., a v roce 2003, tj. za vlády sociální demokracie, bylo rozhodnuto v tomto procesu stejným tempem dále pokračovat až do dosažení věkové hranice 63 let pro muže. Konkrétně se jednalo o zákon č. 425/2003 Sb., kterým byl novelizován právě onen zákon č. 155/1995 Sb.
V říjnu 2005 pak vláda - a chci zdůraznit, vláda vedená sociální demokracií - v Národním programu reforem České republiky, tzv. Národní lisabonský program 2005 až 2008, který byl zaslán Evropské komisi, uvedla, že je nutné - a teď cituji z tohoto vládního dokumentu připraveného vládou sociální demokracie: v krátkém časovém horizontu definovat základní principy reformy důchodového systému, které budou zahrnovat zejména zvyšování statutární věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. - Tolik citát z dokumentu připraveného vládou sociální demokracie v říjnu roku 2005 a odeslaného Evropské komisi.
Postupné zvyšování důchodového věku je opatření uplatňující se v souvislosti s růstem střední délky života i v zahraničí, státy Evropské unie nevyjímaje - namátkou jde například, když vezmu jenom nedávná rozhodnutí, o Německo, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Británii nebo Slovinsko. Ve vyspělých zemích dokonce směřuje diskuse za horizont 65 let věku, například v Německu již bylo schváleno postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let.
OECD ve své ekonomické zprávě o České republice z března letošního roku, která bude prezentována v dubnu tohoto roku, tedy ve zcela aktuálním dokumentu, uvítala zvyšování důchodového věku jako dobré stabilizační opatření a k tomuto kroku provést urychleně důchodovou reformu nás ve svém stanovisku z konce února vyzvala i Evropská unie prostřednictvím Evropské komise a prostřednictvím ECOFINu.
***