(17.50 hodin)
(pokračuje Maršíček)
Stanovisko vlády je stručné - nesouhlas. Z několika vět, kterými je stanovisko zdůvodněno, je ovšem patrné, že jde o principiálně ideologické zdůvodnění. Obecně je ze stanoviska k návrhu zákona patrno, že vláda zneužívá svého postavení navrhovatele a realizátora zákona číslo 326/1999 Sb. v jedné osobě, kdy zákon je koncipován čistě ve svůj prospěch, opomíjejíc prvotní účel zákona. Dle své definice mají právní předpisy upravovat pravidla pro celou společnost, a ne jednostranně zvýhodňovat a ulehčovat práci exekutivy --viz zdůvodnění v bodě 3, ze kterého si dovolím citovat: by vedlo ke zbytečnému zatěžování příslušných úřadů vyřizování takových žádostí, na jejichž základě nelze vízum udělit. Konec citátu.
Proto žádám, vážené kolegyně a vážení kolegové, o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maršíčkovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Hamáček, připraví se pan poslanec Kladívko.
Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pouze bych si dovolil navrhnout, aby tento návrh byl rovněž přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, registruji, stejně jako paní zpravodajka.
Nyní vystoupí pan poslanec Kladívko, připraví se paní poslankyně Mallotová.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, předložený poslanecký návrh na změnu zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nepovažuji po formální stránce za zcela vydařený, neboť jednotlivá navržená ustanovení jsou nepřehledná a obsahují formulace, které opisují ustanovení správního řádu a nesystematicky zavádějí odchylky od obecných profesních pravidel.
Jedním z cílů, kterého má být podle předkladatelů tímto návrhem dosaženo, je eliminace korupce. V této souvislosti považuji za nutné upozornit, že ani ten nejlepší zákon, je-li jeho obsahem rozhodování o vzniku či zániku individuálních práv osob - v našem případě žadatelů - není schopen korupci zabránit. Podmínkou eliminace korupce je především úředník vysokých morálních kvalit a vysokého právního vědomí a vedle toho důsledná kontrolní činnost nadřízených a specifických kontrolních orgánů.
Nyní k návrhu samotnému. Podstatná část návrhu, tj. body 1 až 7, je koncipována na předpokladu, že na udělení víza má cizinec právní nárok. S touto premisou nelze v žádném případě souhlasit. Je atributem suverenity každého státu stanovit podmínky, při jejichž splnění může - opakuji může - být cizinci povolen vstup na území. Neexistenci právního nároku potvrdil i Ústavní soud, který konstatoval, že - cituji - subjektivní ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území České republiky neexistuje. Je věcí suverénního státu, za jakých nediskriminujících podmínek připustí pobyt cizinců na svém území. Ústavní soud a jeho nález číslo 219/04 ze dne 23. 6. 2004.
Udělováním víz, jak je upraveno platným zněním předmětného zákona, není vyloučeno z působnosti správního řádu. Neaplikuje se pouze postup upravený v jeho části druhé a třetí, tj. v případě neudělení víza se např. nevydává písemné správní rozhodnutí. Obecně je tedy nezbytné konstatovat, že i v případě vyřizování žádostí o udělení víza je postup příslušných správních orgánů, tj. zastupitelských úřadů a útvarů služby cizinecké policie, správním řádem upraven. Cizinecký zákon v této souvislosti řeší pouze některé specifické odlišnosti, např. stanoví speciální lhůtu pro vyřízení žádosti o udělení víza.
Tvrzení navrhovatelů v odůvodnění k bodu 1 návrhu - § 53 odstavec 2 - je mimo realitu, neboť zastupitelské úřady nemohou o své vůli požadovat po žadatelích o vízum další doklady. Rozsah dokladů povinně předkládaných a předkládaných na požádání žadateli o vízum je explicitně stanoven v zákoně. Například v § 31 pro krátkodobá víza. Jakékoli další doklady vymykající se zákonem stanovenému rozsahu by byly pro řízení o vízum irelevantní.
Oproti tvrzení navrhovatelů v odůvodnění k bodu 2 návrhu - § 56 odstavec 7 - týkajícího se akceptace stanoviska zastupitelského úřadu k udělení víza lze namítat, že toto stanovisko je stanoviskem podpůrným a v žádném případě z něj nelze dovozovat, že o žádosti o vízum rozhoduje zastupitelský úřad. O dlouhodobých vízech rozhoduje cizinecká policie, a to mimo jiné i s přihlédnutím ke stanovisku zastupitelského úřadu. Omezení rozsahu skutečností, které mohou být předmětem stanoviska zastupitelského úřadu k žádosti o vízum, degraduje význam i použitelnost stanoviska pro další řízení.
S ohledem na uvedené skutečnosti nelze souhlasit s tím, aby při zamítnutí žádosti o udělení dlouhodobého víza bylo vyhotovováno písemné rozhodnutí podle správního řádu, aby rozhodnutí o neudělení víza byla žadateli doručována výhradně veřejnou vyhláškou podle správního řádu - institut doručení veřejnou vyhláškou je pouze náhradním způsobem doručení výsledků řízení v případech, kdy se jedná o osoby neznámého pobytu, jimž se prokazatelně nedaří rozhodnutí doručit; aby proti rozhodnutí o neudělení víza byla sice vyloučena možnost podat odvolání, ale bylo připuštěno přezkumné řízení, obnova řízení a vydání nového rozhodnutí podle správního řádu.
S omezením obsahu stanoviska, které je v žádosti o udělení víza oprávněn zastupitelských úřad sdělit policii, která rozhoduje o udělení či neudělení dlouhodobého víza. Omezení obsahu stanoviska pouze na čitelnost, úplnost a pravdivost údajů uvedených v žádosti a pravost předložených záležitostí by do značné míry směřovalo k omezení spoluodpovědnosti Ministerstva zahraničních věcí, resp. zastupitelských úřadů za udělení víza. Zastupitelskému úřadu by tak bylo odebráno oprávnění sdělovat policii všechny jemu známé skutečnosti, které mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí v dané věci.
Dále nelze souhlasit s tím, aby - s omezením rozsahu prováděných pohovorů pouze na případy pochybnosti o čitelnosti, úplnost a pravdivosti uvedených údajů žádosti a pravosti předložených náležitostí; pohovorem mohou být zjištěny i jiné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Kromě toho by omezení rozsahu pohovoru v případech krátkodobých víz bylo v rozporu se schengenskými předpisy. Zde konkrétně mohu citovat společnou konzulární instrukci k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady.
A konečně nelze souhlasit se zrušením ustanovení - návrh na vypuštění § 57 odstavec 4 cizineckého zákona, podle kterého se cizinci nesděluje stanovisko zastupitelského úřadu nebo policie k žádosti o udělení víza. Stejný návrh byl uplatněn již poslancem Bublanem při projednávání vládního návrhu novely zákona, tehdy pod sněmovním tiskem 191 v minulém roce, a tento nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen. Není žádoucí, aby se cizinec seznamoval s obsahem stanoviska zastupitelského úřadu nebo policie.
Vedle toho návrh uvedený pod bodem 8 směřuje k vymezení subjektů, u kterých by byl cizinec již pobývající na území České republiky povinen sjednat cestovní zdravotní pojištění pro účely vydání příslušného pobytového oprávnění, resp. prodloužení doby jeho platnosti. Cizinec by v případě schválení takového návrhu měl povinnost uzavřít zdravotní pojištění pouze s pojišťovnou, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna takovou činnost provozovat na území České republiky, s výjimkou případů stanovených příslušnou mezinárodní smlouvou. Totožný návrh úpravy byl rovněž při projednávání vládního návrhu novely cizineckého zákona v loňském roce uplatněn poslankyní Bebarovou-Rujbrovou. I v tomto případě Poslanecká sněmovna zmíněný návrh neschválila. Jsem názoru, že pro správní řešení otázky pojišťovnictví je vhodným nosičem navrhované úpravy z hlediska systematiky i legislativy a nezbytnosti řešení detailů tohoto návrhu zákon o pojišťovnictví.
Zcela na závěr bych chtěl zdůraznit, že stávající procesní úprava rozhodování o udělování víz se v praxi osvědčila. Je považována za adekvátní, a to s ohledem na specifický charakter přijímaného rozhodnutí i s ohledem na evropskou praxi. Platná právní úprava rovněž zajišťuje přiměřené procesní postavení žadatelů o udělení víza, které odpovídajícím způsobem respektuje praxi evropských zemí. Z tohoto důvodu nelze s navrhovanými změnami souhlasit, a proto navrhuji zamítnout návrh zákona v prvém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kladívkovi. Nyní bude hovořit paní poslankyně Helena Mallotová, poslední z přihlášených do rozpravy. Ale vidím s přednostním právem paní poslankyni Rujbrovou, potom - ne, ne, paní poslankyně Mallotová. Já jen rekapituluji, jaké přihlášky vnímám. Potom pan poslanec Bublan.
***