(15.30 hodin)
(pokračuje Julínek)
Protože, jak jistě víte, v minulosti byly velmi dobré úmysly. Přišel na pořad v podstatě velmi silně restriktivní návrh tehdejšího poslance Janečka, ale nakonec pozměňovacími návrhy a formou, jak to bylo vloženo do zákona, se staly příslušné paragrafy neúčinnými. Proto si myslím, že Ministerstvo zdravotnictví v tomto aspoň splnilo roli, že vytvořilo prostředí, které dovolilo, abyste měli na lavicích návrhy, popř. dnes jsou načteny pozměňovací návrhy, které jsou většinou alternativou k těmto návrhům, které nakonec prošly ve většině zdravotním výborem.
Dovolte mi jenom říci postoj Ministerstva zdravotnictví k některým pozměňovacím návrhům. Ministerstvo zdravotnictví by z technického hlediska uvítalo, kdyby byl přijat nebo velmi vzat v potaz pozměňovací návrh, který předložila před chvílí paní poslankyně Rybínová, který se týká zobrazování znaků zákaz kouření, povolení kouření, v přílohách. Je to lepší, než to popisovat v zákoně, je to praktičtější pro provozovatele. Moc podporuji tento návrh právě z hlediska přehlednosti a jasnosti zákona.
Co se týče restaurací, tato tematika dominuje, je módní, hodně se o ní mluví. Tady jednoznačně preferujeme ochranu nekuřáků. Když jsem studoval všechny varianty zákona, musím konstatovat, že ve všech variantách nekuřáci ochráněni jsou. Pak je to hodně na vás a na vašich postojích, jak rozhodnete v hlasování, která varianta v praxi bude uplatněna, jak to v praxi bude vlastně fungovat.
To, co trochu zůstává stranou a co zmínila také paní poslankyně, je konzumace mladistvými, dětmi a kouření dětí a mladistvých. To Ministerstvo zdravotnictví zajímá eminentně, protože je to vážný problém a abúzus těchto látek se posunuje neustále do nižšího věku. Je trochu zpozdilé bojovat proti lidem, kteří navštěvují restaurace a kouří tam, když necháváme a nesankcionujeme přísně ty, kteří prodávají nebo podávají alkohol a cigarety mladistvým, kdy u nezralého mozku, nevyvinutého organismu, u nehotové osoby dochází k abúzu drogy, a ti se potom stávají kuřáky a alkoholiky a my máme s tím potom problém později, pak se snažíme to nějakými zákazy napravit.
Proto zase velmi podporuji návrh, který vyšel z komise, kterou před chvílí předložila paní poslankyně Rybínová, a to je nekompromisní sankce za prodávání a podávání cigaret a alkoholu dětem a mladistvým. To je ta zásadnější prevence - znepřístupnit cigarety a alkohol mladistvým. V tomto případě neobstojí ochrana trafikantů, popř. prodejců, protože pokud budou vědět, že tuto sankci dostanou, bez problémů si zkontrolují věk příslušného nakupujícího. Jestliže se nebude moci prokázat a bude podezření, že je mladistvý, tak mu to prostě neprodají pod hrozbou sankce, kterou jsme tam tvrdě navrhli.
Moc mě mrzí, že zdravotní výbor změkčil tyto sankce. Chci zároveň upozornit, že tím, že jsme opravili skutkové podstaty a udělali jsme je reálnějšími, realističtějšími, a vrácením starých sankcí došlo i k určité legislativní diskoordinaci sankcí a skutkových podstat přestupků, které se týkají této části, to znamená podávání a prodávání alkoholu. To znamená - moc podporuji ten přísný a nekompromisní návrh jasné sankce a vymáhatelnosti této sankce při prodeji a podávání alkoholu a cigaret dětem.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane ministře. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Boris Šťastný, poté paní poslankyně Fialová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, hned po vystoupení pana ministra zdravotnictví bych mu rád tímto prostřednictvím poděkoval za prostor, který Ministerstvo zdravotnictví předkladatelům i odborníkům poskytlo, protože skutečně řada pozměňovacích návrhů, které jsou předkládány, právě vychází z pracovní skupiny zřízené Ministrem zdravotnictví. Jsou proto legislativně velmi kvalitní nebo bezchybné. Co se týče jejich ideové podstaty, to samozřejmě závisí na posouzení každého z vás, nicméně můžeme garantovat, že tam nejsou legislativně technické nedostatky.
Druhou věcí, za kterou bych chtěl panu ministru poděkovat, je, že se nepostavil za žádnou z variant regulace kouření v zařízeních společného stravování. Protože všichni víme, že tato věc má své příznivce, má své odpůrce, a napříč celou Sněmovnou každý z nás má na tuto věc svůj osobitý názor. Vyplývá to i z předchozí debaty. Je dobře, že každý z nás bude mít možnost tento názor v hlasování projevit tím, že podpoří tu či onu variantu.
V této souvislosti bych se chtěl vrátit k svým předřečníkům velmi krátkým zhodnocením ideových konstant, na kterých byla tato vystoupení postavena. Před prvním čtením jsem si dovolil předložit vám malou publikaci - napsal jsem desítky článků na toto téma, je vidět, že budu muset napsat ještě další knihy - abychom pochopili, že je velký rozdíl, zda i člověk ničí své zdraví svým svobodným rozhodnutím.
Já ani nikdo z předkladatelů nehovoříme o tom, že máme diktovat člověku nebo bránit ve svobodě člověku, pokud jde o dospělého, zletilého občana, zda má kouřit, či nekouřit. To je svobodné rozhodnutí každého z nás. Tento zákon ani žádné jiné zákony v tomto nemohou občanovi diktovat, co má nebo nemá dělat. Ale je rozdíl mezi touto svobodou a konáním člověka ve veřejně přístupném prostoru. Takováto liberální klasická teze, která je často zmiňována, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého, platí v tomto případě dvojnásob. Jestliže se kouřící člověk ocitne ve veřejně přístupném uzavřeném prostoru, spalováním tabáku vzniká dým, který obsahuje více než 60 rakovinotvorných látek a více než 4000 chemických látek, který každý přítomný v tomto uzavřeném prostoru vdechuje. Je jedno, zda jde o dospělého člověka, dítě, astmatika či jinak nemocného člověka.
V této souvislosti zde bylo kolegyní Rybínovou zmíněno i to, že bychom měli regulovat alkohol, jeho konzumaci, zda vypijeme jedno pivo, dvě piva, tři piva, zda potom nekonáme škodu druhým. I toto je věc, která vychází z naprostého mýtu. My jako stát máme možnost nebo právo se rozhodnout, zda budeme chránit lidský život a lidské zdraví. Toto právo jsme zakotvili v Ústavě České republiky, resp. v Listině v článku 11, kdy dáváme každému občanu naší země právo na ochranu života a zdraví. Současně v Listině říkáme, že vlastnictví zavazuje. Čili každý, kdo vykonává vlastnická práva, musí je vykonávat tak, aby nedocházelo při jejich aplikaci k poškozování nebo narušování života či zdraví spoluobčanů.
Velký rozdíl mezi pasivním kouřením, resp. škodami způsobenými pasivním kouřením v uzavřeném veřejně přístupném prostoru, a automobilovými nehodami způsobenými opilým řidičem, nebo domácím násilím, které je způsobeno opilým manželem na manželce, jak naznačovala má předřečnice, je v tom, že v tom případě domácího násilí či automobilové nehody pod vlivem alkoholu jde o jasnou odpovědnost jednotlivce.
***