(17.10 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
To by prakticky znemožnilo České republice prosazovat své priority v době českého předsednictví v Radě Evropské unie v prvním pololetí 2009.
Vyhlášená nezávislost nebude chápána jako neomezená státoprávní suverenita, půjde o omezenou suverenitu pod mezinárodním dohledem v souladu s plánem Martti Ahtisaariho. Mezinárodní přítomnost bude zajištěna prostřednictvím jednotek NATO, tzv. KFOR, přítomností mise Evropské unie a zejména prostřednictvím mezinárodního civilního představitele, který bude mít určité sankční a legislativní pravomoci, mimo jiné právo vetovat zákony a odvolávat politické představitele, kteří působí proti realizaci Ahtisaariho plánu k ochraně svatyň atd. atd.
Společná akce k misi ESDP byla přijata na 28 měsíců s tím, že po šesti měsících po zahájení její operační fáze dojde k vyhodnocení jejího působení. Mandát zvláštního představitele Evropské unie bude vyhodnocován průběžně.
V souvislosti se situací v Kosovu nelze nezmínit vývoj v samotném Srbsku. Vláda má i přes složitý vývoj, který lze po uznání nezávislosti Kosova očekávat, zájem se Srbskem rozvíjet co nejlepší bilaterální vztahy. To jsem potvrdil ministru zahraničních věcí Srbska Vuku Jeremičovi při našem setkání 28. ledna 2008. Vláda 23. ledna 2008 přijala můj návrh na vyslovení souhlasu s podpisem Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropským společenstvím a Srbskem.
Na posledním jednání GAERC 28. až 29. ledna 2008 zahraničněpolitické diskusi ministrů dominovaly především vztahy Evropské unie se Srbskem. Rada přijala výzvu Evropské unie k podpisu politické dohody o spolupráci se Srbskem. Má poskytnout rámec pro politický dialog, vízovou liberalizaci a spolupráci v oblasti vzdělání do doby, než bude možné podepsat SAD. Brání tomu zatím podmínka plné spolupráce s ICTY - Mezinárodním trestním tribunálem pro Jugoslávii. Česká republika přivítala vítězství prezidenta Tadiće v srbských prezidentských volbách. Toto vítězství bereme jako rozhodnutí srbských voličů pro evropskou integraci.
K návrhu usnesení bych rád zopakoval, že se členové kontaktní skupiny s výjimkou Ruska a následně i celá Unie shodli, že byly vyčerpány prakticky všechny možnosti jednání o budoucím statusu Kosova, a proto doporučuji třetí odrážku "při jednáních o budoucím statusu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti" z návrhu usnesení vyškrtnout.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí Karlu Schwarzenbergovi za přednesenou zprávu a otevírám všeobecnou rozpravu, resp. nejdřív bych požádal předsedu zahraničního výboru, aby přednesl zprávu o jednání výboru, a zároveň ho požádám, aby se stal zpravodajem k tomuto bodu. Prosím pana kolegu Hamáčka.
Poslanec Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Já bych možná na úvod chtěl poděkovat vám všem, kteří jste umožnili zařazení tohoto podle mého názoru tak důležitého bodu na několikátý pokus na jednání Sněmovny. My zde dnes projednáváme otázku, která patří k nejzávažnějším otevřeným otázkám v Evropě. Ta otázka bude mít samozřejmě dopad na stabilitu celého regionu západního Balkánu, potažmo celé jihovýchodní Evropy. Jak je známo, tato oblast je prioritní oblastí české zahraniční politiky.
Zahraniční výbor se otázkou statusu Kosova zabýval pravidelně na svých jednáních v rámci informací zástupců Ministerstva zahraničních věcí o vyjednávání v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a rozhodl se na své 20. schůzi 31. ledna, že situace je natolik závažná, že stojí za to se touto otázkou zabývat na plénu Poslanecké sněmovny, a doporučil Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, které vám bylo rozdáno na lavice. Já mám pocit, že text, tak jak byl navržen a následně odsouhlasen zahraničním výborem, je textem velmi vyváženým, který popisuje situaci v regionu a naznačuje i možná řešení.
Jak jsem již zdůraznil při jednom z minulých vystoupení, český parlament není jediným parlamentem v Evropě, který by se zabýval otázkou Kosova, a není ani jediným orgánem, který by se jí zabýval, protože pokud se nepletu, naposledy se touto otázkou zabývalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které přijalo doporučení, nebo řekněme rezoluci, která víceméně ve svých doporučeních je v souladu s tím, co je navrženo v tom usnesení, které vám bylo distribuováno na lavice.
Co je cílem? Myslím, že cílem je nalézt řešení, které bude oboustranně přijatelné, které budou moci přijmout obě strany, a navíc které bude v souladu s mezinárodním právem a rovněž s právem na sebeurčení. Všichni se asi shodneme - pan ministr tady velmi detailně popsal průběh jednání a popsal i to, kde je ten hlavní problém. V těch jednáních, a bylo to vidět zejména při šesti kolech jednání trojky, srbská strana zasadila všechny své body do jednání, do kontextu rezoluce 1244, která vychází z premisy autonomie Kosova, zatímco kosovští Albánci a víceméně i členové Evropské unie v kontaktní skupině neviděli jinou budoucnost Kosova než jeho nezávislost. Tudíž to byl ten základní rozpor. Nicméně pravdou je to, že rezoluce 1244 stále platí a nebyla změněna, tudíž je potřeba to vidět touto optikou.
Všichni se asi shodneme, že tím nejlepším řešením pro celou oblast západního Balkánu je evropská perspektiva, to znamená je budoucí začlenění této oblasti do Evropské unie. Samozřejmě věřím, že to všichni podporujeme. Nicméně to je běh na dlouhou trať a my bychom měli dbát na to, abychom v tom mezidobí neučinili rozhodnutí, které by tu budoucí evropskou perspektivu tohoto regionu mohlo zkomplikovat. Já se obávám, že jednostranné uznání nezávislosti Kosova by za prvé mohlo samozřejmě znamenat ránu mezinárodnímu právu a kredibilitě mezinárodního práva, ale rovněž by se mohlo stát precedentem pro celou řadu dalších doutnajících konfliktů, ať je to otázka Kypru, ať je to otázka např. Gruzie nebo jiných oblastí - zmiňme Kurdistán.
Tudíž já si myslím, že naší povinností je snažit se hledat řešení, které by bylo kompromisní, které by bylo přijatelné pro obě strany a které by rovněž podpořilo proevropské síly v Republice Srbsko. Pan ministr zde zmínil nedávné vítězství prezidenta Tadiće, které bylo velmi těsné, a otázka Kosova byla jedním z hlavních témat volební kampaně. Asi by nebylo příliš šťastné, kdyby první věcí, se kterou by se musel nově zvolený proevropský srbský prezident vypořádat, byla právě ztráta části území Republiky Srbska.
Dovolte mi ještě závěrem říci pár slov o misi, kterou má Evropská unie vyslat do Kosova. Já si smyslím, že je to krok správným směrem, protože vyslání takovéto mise je samozřejmě jistým přihlášením se k odpovědnosti Evropské unie za vývoj v této oblasti. Je to jedna z forem stabilizace této oblasti a jedna z forem zajištění toho, že na území Kosova budou uplatňovány evropské normy, ať se to týká ochrany kulturních památek nebo ochrany menšin.
Dovolte mi závěrem, abych vás požádal o podporu usnesení, jak bylo navrženo zahraničním výborem Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.
***