(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Přeje si ještě někdo zapojit se do této rozpravy? Není tomu tak. Já tedy rozpravu končím. Tážu se pana senátora, zdali má zájem přednést závěrečné slovo. (Nemá.)
Pane zpravodaji, pouze shrnout asi ten jeden jediný návrh relevantní k hlasování, který zde padl.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. V diskusi vystoupili dva a padl jeden návrh na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. O tomto návrhu rozhodneme vzápětí. Pokusím se přivolat kolegy, kteří se chtějí zúčastnit tohoto hlasování. (Po chvíli:) Myslím, že tato lhůta byla již dostatečná.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 167 a táži se vás, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 150 poslankyň a poslanců pro 125, proti 8. Návrh na zamítnutí byl schválen.
Končíme projednávání tohoto tisku. Děkuji panu senátorovi Jiřímu Pospíšilovi.
Přikročíme k projednávání bodu číslo 57. Je jím
57.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb.,
o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 382/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 382/1. Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl senátor Jaroslav Kubera, kterého mezi námi srdečně vítám. Vážený pane senátore, máte slovo.
Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den, dámy a pánové. Všimněte si, že používám oba, abych nebyl obviňován, že jsem proti feministkám. Nevím, jestli tady je paní poslankyně Žaková. (Smích v sále.)
Já nebudu číst zprávy, které vám předkládá k tomuto zákonu Senát, ale pokusím se v úvodu vyvrátit některé virtuality, které kolem tohoto zákona vznikly.
Ten zákon, dámy a pánové, není o úklidu sněhu, jak jste si mohli ve všech médiích a protestech starostů přečíst. Ten zákon je o tom, že vrací do normálu minulý stav, kdy se činí odpovědným někdo za nemovitost, která mu nepatří. Jistě chápete, že je zcela běžné, když někomu spadne v zimě rampouch ze střechy rodinného domku a spadne do kočárku , že nikdo nepochybuje o tom, že je odpovědný ten vlastník toho domku. My jsme ale ve zvláštním stavu, kdy majitel přilehlé nemovitosti je odpovědný za úraz, který vznikne neschůdností chodníku, ačkoli ten chodník mu nepatří. A nejenom že mu nepatří. On dokonce, když si chce zateplit dům nebo opravit fasádu, tak si postaví lešení a za každý metr zaplatí nemalý poplatek. Podnikatel, který vlastní takovou nemovitost a chce si tam dát takzvané áčko, to je taková ta naváděcí tabulka do jeho obchodu, tak za ni zaplatí poměrně vysoké ceny za to, že to má na tom chodníku, za který odpovídá.
Nikoho určitě nenapadne, abychom učinili majitele odpovědného také za polovinu přilehlé komunikace. Bylo by to určitě ideální, protože by se nestávalo to, co se stává, že ráno odházíte výjezd z garáže, přijedete domů večer ze Sněmovny a máte metrovou závěj, která přes den namrzla, a vy ji musíte rozbourat a vyházet. Protože mezitím přes den přijel pluh technických služeb a to, co vy jste ráno pracně uklidili, vám tam na ten chodník nahrnul. To jsou takové příklady z praxe. Jsou ale i případy horší. Samozřejmě, že majitel domu si může najmout technické služby nebo nějakou firmu, protože je vytížen. U poslance nebo senátora by to nebyl takový problém. Ale představte si 80letou babičku, která chodí o francouzských holích a její důchod je asi 8000 měsíčně, tak ona by tři čtvrtiny tohoto důchodu zaplatila těm technickým službám nebo té firmě za to, aby naplnila příslušnou vyhlášku.
Takže opakuji znovu - 99 % obcí v České republice je pojištěných. Mám s tím osobní zkušenost, že nikdy neplatili u nás žádní majitelé, vždycky to bez problémů zaplatila pojišťovna. Pokud má někdo potřebu nařídit občanům, aby uklízeli, může to udělat. Ale nikoli tímto zákonem. Obsahoval to zákon předchozí z roku 1961 a po roce 1990 zákonodárci uznali, že ta povinnost by tam být neměla, a tu povinnost tam vyškrtli. Nechali tam ovšem tu odpovědnost. Teď se vracíme k normálu a vracíme tu odpovědnost zpátky na toho, komu patří chodník. Nic jiného v tom zákoně není. Mimochodem - ta odpovědnost se vůbec netýká jenom sněhu, ale i banánových slupek, psích exkrementů nebo čehokoli jiného, co tu schůdnost chodníku narušuje.
Jen pro ty, kteří by tady chtěli argumentovat, že už od roku 1838 je takový stav, bych chtěl připomenout, že nařízení protektorátní vlády - podepsané prezidentem Háchou - 1 z roku 1943 sice nařizovalo úklid, současně nařídilo majitelům domů, kolik mají platit domovníkům za hodinu toho úklidu. Ale žádný tento zákon ani nařízení od roku 1838 nečinilo vlastníka nemovitosti odpovědným za přilehlou komunikaci či chodník.
Proto vás prosím, abyste propustili tento zákon do dalšího čtení. A pokud budete mít jako Sněmovna potřebu nějakým způsobem uložit - já to považuji za zbytečné, protože lidé, kteří uklízeli, tak uklízeli proto, že nechtěli, aby jim zákazníci našlapali v krámě, proto, že potřebovali vyjet z garáže. V horských obcích je to naprosto samozřejmé, tam žádnou vyhlášku nepotřebují, protože sto let vědí, že si to musejí odházet, když napadne sníh. Ve městech je to horší, protože ve městech dva centimetry sněhu jsou kalamita.
Jenom připomínám, že ten sníh, který všechny tak irituje - zatím se za dobu mého života ani jednou nestalo, že by na jaře neroztál.
Děkuji vám za podporu. (Veselost.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, vážený pane senátore. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloslav Kala. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Kala: Ctěný pane senátore, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se nejdříve vyjádřil jako zpravodaj k tisku 382, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Máme před sebou velmi útlou materii, kde v několika stránkách se, tak jak správně řekl pan senátor, nezabývají předkladatelé otázkou úklidu sněhu, ale ruší odpovědnost za škody, které případně mohou na neuklízené komunikaci vzniknout. Co ovšem z pohledu zpravodaje nemohu opomenout, je skutečnost, že v důvodové zprávě se praví, že tento návrh nebude mít dopad na státní rozpočet a dopad na rozpočty obcí a krajů. Dopady na rozpočty obcí a krajů nejsou specifikovatelné, neboť budou záviset na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev o pojištění proti škodám, přičemž většina obcí a krajů je proti škodě způsobené třetím osobám pojištěna.
S tímto stanoviskem si myslím, že se Poslanecká sněmovna nemůže ztotožnit. Podle legislativních pravidel je podmínkou projednání jakéhokoli zákona to, že jsou vyčísleny dopady na nejrůznější instituce, včetně na obecní rozpočty. Mám za to, že je naprosto v pořádku, aby Poslanecká sněmovna v tomto případě podobný požadavek uplatnila i vůči tomuto návrhu zákona. Dopad na obecní rozpočty podle mého názoru nelze bagatelizovat tím, že se odkážu, že obce jsou již pojištěny. Protože je zcela zřejmé, že rozsah chodníků v jednotlivých obcích je samozřejmě výrazný, a i pokud se nebudeme bavit o tom, komu přidělíme povinnost, aby uklízel před svým domem, tak už i ta otázka pojištění bude znamenat poměrně výrazné náklady a poměrně výrazné dopady do rozpočtu obcí.
Z tohoto důvodu jako zpravodaj podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. A co se týká té vlastní materie a vlastního názoru na tuto normu, hlásím se k vystoupení do obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Jste současně prvním přihlášeným do této rozpravy, pane poslanče. Druhým poté pan poslanec Křeček. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Miloslav Kala: Děkuji. Nyní mi dovolte můj osobní názor na tuto problematiku a záležitosti, které věcně se vztahují k předložené normě.
Argumentace o tom, že se přenesla odpovědnost na někoho jiného, vyplývá samozřejmě z toho, že ten původní návrh číslo 13/1997 Sb. není šťastně formulován.
***