(12.10 hodin)
(pokračuje Horníková)
Dále mi, prosím pěkně, dovolte - druhá část, o které jsem tady hovořila, obchodní zákoník. Je to velmi závažná věc. My velmi úzce spolupracujeme s panem ministrem spravedlnosti a víme, že vláda připravuje novelu obchodního zákoníku. My jsme připraveni ve druhém čtení o celé věci velmi seriózně diskutovat, a pokud bude vůle tento problém řešit a řešit ho případně i v předložené novele obchodního zákoníku, jsme k tomuto řešení připraveni.
Dámy a pánové, já vám velice děkuji za vaši pozornost a prosím, abyste tento návrh propustili do druhého čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů paní poslankyni Zdeňce Horníkové. Opakuji, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 266/1. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Babor. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jan Babor: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, předložený návrh změny zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. má dle důvodové zprávy napravit situaci při plnění zákonné povinnosti bytových družstev převádět byty svým členům dle jejich výzvy. Návrh na základě jakési právní fikce o uplatnění výzvy uvedené v § 23 odst. 4 uvedené novely ve snaze řešit důkazní nouzi členů bytových družstev prakticky vytváří nový nárok a povinnost bytových družstev převádět majetek a svým způsobem ruší původní zákonnou dobu na uplatnění žádosti o převod bytu. Návrh zcela pomíjí překážky praktického převodu způsobené tehdejší nedokonalou právní úpravou, například se souvisejícími převody pozemků, případně spoluvlastnictvím bytových domů obcemi, ať se to týká kotelen, výměníkových stanic nebo jiných prostor či zařízení. Toto ustanovení svou zpětnou účinností vytváří právní nejistotu věřitelů snížením konkursní podstaty či výši zástavy vůči bankám. Dále si myslím, že návrh neřeší situaci, kdy člen bytového družstva se dohodl na jiném termínu a smlouva rovněž nebyla uzavřena.
I když chápu snahu navrhovatelů, že chtěli vytvořit páku na bytová družstva, která řádně neplnila a neplní své zákonné povinnosti při převodech bytů svým členům, musím bohužel konstatovat, že předložená formulace návrhu změny zákona o vlastnictví bytů je nevhodná a prakticky i nezpůsobilá splnit zamýšlený účel. Navržená změna dále razantně ovlivňuje činnost stávajících i budoucích bytových družstev, neboť jim ukládá povinnost převodu bytu na odstupujícího člena, nebo vyplatit vystupujícímu členovi jakousi tržní hodnotu bytu v místě obvyklou.
Předložená formulace návrhu upravující § 233 obchodního zákoníku, odst. 6 a 7, jak se uvádí, vytváří podle mého názoru velmi problematické právní prostředí jak vůči platnému občanskému zákoníku, § 714, tak vůči bytovým družstvům, neboť by bylo zneužitelné těmi členy bytových družstev, kteří neplní povinnosti dané stanovami, a razantně by omezila vymáhací pozici bytových družstev na úkor ostatních družstevníků. Prakticky by bytová družstva nejen nemohla svými orgány a schválenými stanovami řešit problémy svých členů, ale navržená změna by pro bytová družstva vytvářela složité problémy s dodržováním ostatních platných zákonů, například zákona 378/2005, což je podpora družstevní výstavby.
Vím, že tato problematika je oblíbené téma, neboť se týká široké voličské skupiny a každý máme své zkušenosti ze svého regionu, ale nelze přece řešit jednotlivé excesy či nedodržování zákonných povinností některými subjekty změnou zákonů, které ve svém důsledku povedou k ještě větším problémům ve stávajícím a fungujícím bytovém družstevnictví. Navržené změny, jak jsou předloženy, by možná v některých případech věci řešily, ale dle mého názoru by asi vytvořily více problémů než užitku v již tak ne úplně nejlepší platné legislativě v této oblasti a v oblasti souvisejících právních norem.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj, alespoň podle mé informace, vypracovalo a předalo vládě nový zákon o vlastnictví bytů, kde bude určitě prostor třeba při druhém čtení řešit tyto záležitosti systémově a snad už komplexně s přihlédnutím ke všem ostatním souvisejícím právním normám a respektujícím oprávněné zájmy družstevníků i družstev, navrhuji tento návrh změny zákona o vlastnictví bytů zamítnout.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Baborovi za jeho zpravodajskou zprávu.
Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím čtyři přihlášky - přednostní přihlášku pana ministra Cyrila Svobody, přihlášku pana kolegy Vojíře, paní kolegyně Halíkové a pana kolegy Kvapila. S přednostním právem vystoupí pan ministr Cyril Svoboda. Prosím, pane ministře.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, všichni, co četli vyjádření vlády, ho, doufám, četli pečlivě. Tam je řečeno, že vláda má tyto zásadní připomínky. Ale není tam ta úvodní věta, že vláda vyjadřuje souhlas s tímto návrhem. To je dokladem toho, že se nad tímto návrhem vedla velmi vážná debata a že je třeba vzít v úvahu i argumenty, které jsou proti tomuto návrhu.
Já řeknu za sebe tři námitky k tomuto návrhu. První námitka je, že žádá-li někdo vydání bytu, tak žádá něco velmi podstatného. A argument, že to někde řekne sekretářce, nebo se to někde ztratí, svědčí o tom, jak on nakládá se svojí žádostí. To bychom za chvíli mohli také říci, že něco pořádně nebylo podáno k soudu nebo ke správnímu úřadu, a je podle mne chyba přenášet důkazní břemeno na druhého, když nemáme úplnou jistotu, zda řádně uplatnil nárok ten, který si o svůj nárok požádal. To znamená, že mám potíž s tím, přenést důkazní břemeno dnes na družstva jenom proto, že někdo tvrdí, že kdysi podal žádost, a neexistuje o tom žádný doklad. Na to ta družstevní demokracie funguje, na to funguje aparát družstev. Sám jsem družstevník, postavil jsem družstevní byt. Také jsem se zabýval otázkou vydávání bytů, to znamená, že nechápu, proč bych teď měl ulehčit tuto situaci jenom proto, že možná se někde stala nějaká chyba, a udělat z toho obecný princip.
Druhá námitka je, že tento návrh porušuje něco podstatného. Porušuje rovnost, neboť tento návrh je návrh v oblasti práva obchodního, kde mají mít subjekty mezi sebou rovné postavení. Nerozumím potom tomu, proč jeden ze subjektů má ze zákona být sankcionován za neplnění povinností tím, že se mu ze zákona ukládají sankce, protože jsme v oblasti soukromého práva. Nejsem zastáncem toho a nesouhlasím s tím, abychom v oblasti, kde jsou si subjekty rovny, na jednoho ze zákona byly uvalovány sankce za neplnění a na druhého ne.
A konečně třetí námitka, a také pramení z toho, že se pohybujeme v oblasti obchodního práva. S nakládáním družstevního podílu a s převody bytů je dnes prostředí naprosto liberální. Samozřejmě, a v tom má paní kolegyně Horníková pravdu, že Nejvyšší soud rozhodl správně, že je možné za byt platit tržní cenu. To je naprosto v pořádku. To, co je ve skrytosti tohoto návrhu, je pamatování pouze na jeden případ, že někdo je zbaven členských práv, tudíž i práva užívat bytu, z rozhodnutí členské schůze proti jeho vůli. Tam je pravda, že není povinnost družstva toho člověka vyplatit v plné tržní hodnotě toho bytu. Na druhé straně si říkám - jestliže někdo tak závažně porušuje svá práva a své povinnosti, že je vyloučen z družstva, tak nechápu, proč by měl být ještě kompenzován plnou hodnotou toho bytu.
***