(16.40 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Nejednotnost Evropské unie by ohrozila rovněž naše vztahy s USA a oslabila transatlantickou vazbu, kterou Česká republika deklaruje jako jednu z priorit své zahraniční politiky.
Jsem přesvědčen, že v dalším časovém horizontu může být otázka Kosova vyřešena pouze přijetím všech zemí regionu do Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit zájem České republiky o co nejrychlejší integraci Srbska do Evropské unie. Moje pondělní diskuse s ministrem zahraničních věcí Srbska Vukem Jeremičem mi potvrdila, že stejný názor sdílejí demokratické síly v Srbsku.
Na posledním jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy 28. až 29. ledna 2008 v zahraničněpolitické diskusi ministrů dominovaly především vztahy EU se Srbskem. Výsledkem je návrh politické dohody, která by měla být se Srbskem podepsána již příští týden. Předpokládám tudíž, že… (Předsedající upozorňuje řečníka na čas.) Vycházím z této situace, že Kosovo vyhlásí svou nezávislost. Podle našich informací velmoci, USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie velmi brzo kosovskou nezávislost uznají. Několik států, asi také Švýcarsko, Rakousko atd. ji uznají též velice brzy. Podle toho, jak se situace v Kosovu samotném vyvíjeti bude, předpokládám, že i my ji uznáme, z důvodů, které jsem vám řekl.
Je pravda, a to opakuji, že z vývoje situace nejsem úplně šťastný. Byl bych samozřejmě mnohem šťastnější, kdyby Rada bezpečnosti (další upozornění na čas) došla k závěru. Bohužel se tak nestalo.
Dle mého názoru tato výjimečná situace se netýká helsinských závěrů.
Děkuji mnohokrát.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Chce pan poslanec položit doplňující otázku? Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Šplíchal: Já pana ministra nebudu trápit. Konkrétní odpovědi na otázky jsem se nedočkal, ale my máme spolu ještě zahraniční výbor. Tam bude větší prostor k debatě. Já bych opravdu raději než konstatování té situace slyšel, co třeba my můžeme navrhnout, jestli můžeme navrhnout nějakou pomoc ostatním etnikům a zaručíme jim návrat do Kosova. Myslel jsem určitou iniciativu vlastní, ale nebudu vás tím teď obtěžovat a nechal bych to na zahraniční výbor.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobře, děkuji, pane poslanče. Dohodli jste se, že si věci vyřešíte na zahraničním výboru.
S další interpelací vystoupí pan poslanec Petrů. Interpelace je na pana ministra Řebíčka ve věci dopravní situace v Jihomoravském kraji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Pane předsedo, páni ministři, vážené dámy a pánové, dopisem ze dne 3. prosince loňského roku se hejtman Jihomoravského kraje jménem Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje obrátil na všechny poslance a senátory, kteří byli zvoleni za Jihomoravský kraj, ve věci velmi vážné situace v přípravě rychlostních komunikací R43 Brno, směr Svitavy, a R52, směr Vídeň.
Rychlostní komunikace R52 byla projednána a schválena v rámci územního plánu velkého územního celku Břeclavsko. Cíleným napadáním občanských sdružení, která nenesou mimochodem žádnou zodpovědnost, jsou vedení této trasy a postup prací stále zpochybňovány, a to i přesto, že na jednání s Ministerstvem vnitra 14. července loňského roku za účasti Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj bylo konstatováno a zápisem také stvrzeno, že postup při projednávání územního plánu velkého územního celku Břeclavsko byl v souladu se zákony. Již v roce 2000 proběhla jednání a existuje dohoda s rakouskou stranou o napojení rychlostní komunikace R52 a dálnice A5 v prostoru Mikulov-Drassenhofen. Rakouská strana tyto dohody respektuje, a kdo dnes projíždí na trase mezi Mikulovem, Drassenhofenem a Vídní, má možnost na rakouské straně vidět desítky stavenišť dopravních staveb této historické tzv. brněnské cesty mezi Drassenhofenem a Vídní.
Rychlostní komunikace R43 je na tom ještě hůře. Ta nebyla do celostátních projektů zařazena vůbec. V roce 2013 bude tak na rakouské straně dokončena dálnice A5 k českým hranicím u Mikulova. Na straně druhé však nebudou adekvátně realizovány návazné komunikace severojižního multimodálního koridoru a Jihomoravský kraj se ocitne ve velmi složité dopravní situaci.
V roce 2013 končí pro Českou republiku možnost čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Znamená to, že realizace jakýchkoliv - (Předsedající upozorňuje řečníka na čas.)
Pardon, takže přecházím na dotazy.
1. Vnímá Ministerstvo dopravy vážnost situace a věnuje budování rychlostních komunikací v Jihomoravském kraji patřičnou pozornost?
2. Kdo ponese zodpovědnost za nerealizaci těchto staveb v době možnosti čerpání fondů Evropské unie v plánovacím období 2007-2013?
3. Jak bude Ministerstvo dopravy řešit situaci ve chvíli, kdy rakouská strana dokončí dálnici A5 k českým hranicím u Mikulova?
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď. Pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Aleš Řebíček Pane předsedající, já to tedy rozdělím a budu se věnovat chvíli komunikaci R43 a samozřejmě pak i R52.
Co se týče R43, na úsek mezi dálnicí D1 a Kuřimí, byl vznesen logicky oprávněný požadavek Ministerstva životního prostředí na dopracování dokumentace EIA o variantu vedenou Boskovickou brázdou. Termín zpracování posudku na tuto dokumentaci je do 30. 6. 2008. Stanovisko očekáváme od Ministerstva životního prostředí ve třetím kvartále 2008. Pak bude probíhat standardní územní a stavební řízení a zahájení stavby se předpokládá variantně nejdříve v roce 2014, nicméně pokud by místní samospráva atd. samozřejmě uměla urychlit kroky s tím související, ať jsou to výkupy pozemků atd., tak to může být samozřejmě i dříve. Řekněme, že toto je varianta hodně hodně opatrná. Na úseky Kuřim-Černá Hora-Svitávka-Velké Opatovice a Staré Město se zpracovává dokumentace EIA. I když jsme nezahrnuli tuto stavbu do plánu výstavby, nebo harmonogramu výstavby, tak ten samozřejmě je orientační, je tam databáze, zhruba dvaapůlkrát větší počet staveb, než je, to znamená, není problém v případě, že časový prostor se skutečně zkrátí, abychom ho zařadili dodatečně, to znamená to, že to tam není zařazeno, neznamená, že nebude zařazeno třeba v roce 2009 nebo 2010. Takže tady vás mohu ubezpečit, že samozřejmě nebudeme otálet, pokud řekněme, ta dohoda bude a bude to všechno v pořádku.
Co se týče R52, tak v úsecích Pohořelice-Ivaň-Perná-Mikulov-státní hranice s Rakouskem, zde jsou hotové dokumentace pro územní řízení. Stavba je připravena k zahájení v roce 2010. S Rakouskem je historicky podepsáno memorandum o spolupráci na úrovni ministrů dopravy, což podepsal můj předchůdce. Na základě usnesení vlády č. 1064/2007 jsem požádal českého velvyslance o vyjádření u příslušných rakouských představitelů, mám na mysli samozřejmě ministra dopravy. Obdržel jsem odpověď a budu připravovat na základě této odpovědi mezivládní dohodu, kterou předložím nejdříve na poradě ekonomických ministrů a pak event. na vládu.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Chce pan poslanec položit doplňující dotaz? Chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Jak jsem již zmínil, ve schváleném operačním programu Doprava na léta 2007-2013 je v kapitole 3.1 Prioritní osy v oblasti podpory operačního programu Doprava v podkapitole 3.1.2.3 Strategie pro dosažení cílů uvedeno, že rychlostní komunikace R52 Brno-Vídeň patří do úseku transevropské dopravní sítě a je součástí projektu podle rozhodnutí Evropského parlamentu - to číslo číst nebudu. Zároveň je v operačním programu v kapitole 2.2.5 Průřezová témata v podkapitole 2.2.5.1 Uplatnění principu partnerství uvedeno, že s ohledem na připomínky partnerů, a to občanských sdružení - mimochodem jsou to občanská sdružení, která jsou z Brna, tedy minimálně 30 km od Pohořelic a 60 km od Mikulova - je v operačním programu Doprava navrhováno vyjmout z indikativního listu trasu R52 Pohořelice-Mikulov a nahradit ji alternativní trasou Jihlava-Znojmo-Vídeň, nebo Brno -Břeclav-Vídeň.
Já bych prosil, pane ministře, abyste se k tomu vyjádřil.
***